Vývoz do Turecka letos navzdory všem problémům roste, říká ředitel kanceláře CzechTrade v Istanbulu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vývoz do Turecka letos navzdory všem problémům roste, říká ředitel kanceláře CzechTrade v Istanbulu

Vývoz do Turecka letos navzdory všem problémům roste, říká ředitel kanceláře CzechTrade v Istanbulu
Zdroj: CC0 via Pixabay

I přes útlum hospodářství kvůli koronaviru dokázaly české firmy meziročně zvýšit vývoz do Turecka o víc než pětinu. Statistiku ale zkreslují nízká čísla z loňska, kdy už si Turecko procházelo předešlou ekonomickou recesí, říká ředitel kanceláře CzechTrade v Istanbulu Vladislav Polách.

Vyzdvihl byste některé aktuální úspěchy českých firem na tureckém trhu?

Operuje zde úspěšně řada českých firem napříč obory. Mohu zmínit namátkou jen některé. Médii v poslední době rezonoval exportní úspěch třebíčské společnosti MICo, která přes léto podepsala kontrakt na dodávku tepelných výměníků na dochlazování vody. Ty má dodat na právě stavěnou první tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu. Pokud bych se měl zaměřit na exportní úspěchy klientů naší kanceláře, tak v letošním roce jich evidujeme již několik.

Jedná se například o dodávku speciálně upravených kolejnic pro posun jeřábů. Za kontraktem stojí česká společnost Gantry Rail, která se v loňském roce zúčastnila naší mise do tureckých loděnic. Pokud to situace jen trochu dovolí, tak i na příští rok plánuje naše kancelář se zastupitelskými úřady v Turecku oborově zaměřené mise.

V Turecku přišla opatření proti koronaviru trochu později než v jiných částech světa. Jak země postupovala?

Přestože je Turecko významným leteckým hubem se spojením do celého světa, tak se první oficiální případ koronaviru v zemi datuje až do doby, kdy se v Česku vyhlašoval nouzový stav. V následujících dnech a týdnech vláda spustila obdobná opatření jako v Česku. Prakticky se uzavřely hranice, což velmi zkomplikovalo dopravu zboží do země, odstavily se velké výrobní podniky, například automotive.

Po dobu několika týdnů bylo až na výjimky zakázáno meziměstské cestování, o víkendech byl nařízen zákaz vycházek. Začátkem října je situace v zemi i přes nesoulad místních statistik stabilizovaná. Vláda začátkem podzimu obnovila určitá opatření týkající společenských aktivit. Udržuje se odstup mezi lidmi a nošení roušek je od jara povinné i ve venkovních prostorách. Na druhou stranu sektor služeb funguje prakticky bez omezení a v zemi se opětovně spouští veletrhy.

Jaký měla opatření dopad na ekonomiku?

Významné infrastrukturní PPP projekty typu Nového istanbulského letiště, dálnic, mostů, které byly v poslední letech spuštěny, jsou najednou zcela nevytíženy, přičemž fixní náklady zůstaly beze změny, či se kvůli oslabení místní měny dokonce zvýšily. Turecká ekonomika je v problémech, protože nemá na rozdíl od té české za sebou několikaletou konjukturu s minimální nezaměstnaností, jelikož si v půlce roku 2018 prošla měnovou krizí, která se přelila v krizi ekonomickou.

Ta trvala do poloviny loňského roku. Následně země zaznamenala ekonomický růst, ale problémy inflace, vysoká nezaměstnanost či křehkost měny setrvaly.

Co vláda nabídla lidem a firmám jako pomoc?

Turecká administrativa spustila programy na podporu ekonomiky se souhrnným názvem Hospodářský stabilizační štít. Tato pomoc jen do září dosáhla 63 miliard dolarů. Země si musela půjčit peníze. Turecko donedávna mělo sice celkově nízké zadlužení vůči svému HDP (33 procent), ale letos se může podle agentury Moody´s zvednout na 42,9 procenta.

Navíc vzhledem k dlouhodobě vysoké inflaci Turecko na mezinárodním trhu udává dluhopisy denominované v turecké liře s třináctiprocentním úrokem.

Země je častým cílem turistů. Jak krize dolehla na cestovní ruch?

Turistická sezona byla letos v Turecku výrazně utlumena. Nejenže se turismus na HDP země podílí přibližně 12 procenty, ale je především vítaným penězovodem zahraničních měn do země, když loni do Turecka dorazilo přes 45 milionů zahraničních turistů (to je šesté místo v počtu příchozích turistů na světě).

Osobně tak očekávám další oslabování místní měny, což zdraží možné státní úvěry v cizích měnách. Obzvlášť když za letošek padly devizové rezervy země (mimo drahých kovů) o 40 procent.

Vladislav Polách
Vystudoval evropská studia na Palackého a Karlově univerzitě. Od roku 2013 působil na několika pozicích na centrále agentury CzechTrade. Pracoval v Centru informačních služeb a jako konzultant pro obor stavebnictví, spotřební zboží a služby se podílel na uspořádání několika incomingových akcí zahraničních firem.

Mluví anglicky, francouzsky a turecky. Ve volném čase rád rekreačně sportuje a cestuje do méně známých destinací.

Jak aktuální situace zamíchala poptávkou, s čím byste dnes doporučil českým vývozcům jít na turecký trh?

Nutno podotknout, že Turecko je geograficky blízký a velký trh, na kterém dokážou uspět firmy s výrobky, u kterých bych to na první dobrou vůbec nečekal. Například jde o firmu Simandl se svou instantní kávou. Proto bych nerad někoho od místního trhu odrazoval, příležitosti na něm stále jsou. Jen to chce mít vytrvalost, schopného distributora a pevnou vůli.

Příležitosti vidím hlavně v oborech, které si místní administrativa vybrala jako klíčové, to jsou obranný a strojní průmysl. Je zde poptávka po obráběcích strojích, optických zařízeních, technologiích v rámci těžkého strojírenství.

Turecko v létě oznámilo nalezení zemního plynu v Černém moři. Vznikl tak prostor na subdodávky v těžebním i petrochemickém průmyslu. Díky karanténě zažívala zlaté časy e-commerce, která se během prvních týdnů pandemie zvedla o 183 procent. Z vlastní zkušenosti potvrzuji, že sektor IT je pro Turecko velmi zajímavý. Již jsme zde měli několik klientů z této oblasti a všichni na trhu uspěli, případně aktuálně dolaďují podmínky spolupráce.

V zemi je napjatá vnitropolitická situace a komplikují se i vztahy s EU. Jak to ovlivnilo byznys a pozici exportérů z EU?

Slovo byznys bych rozdělil do dvou kategorií: přeshraniční obchod a zahraniční investice. Co se týče zahraničních investic, tak je všeobecně známé stažení úmyslu koncernu Volkswagen postavit v zemi nový výrobní závod. Toto bylo v poslední době velké téma, jelikož se jednalo o investici v hodnotě jedné miliardy eur. Koncem léta pak místní vláda rozhodla o výrazném zvýšení speciální spotřební daně, která se týká importovaných vozů.

Přeshraniční obchod běží dál, i když prostor ke zlepšení tu je. Debaty o nové podobě celní unie s Tureckem již nějakou dobu stojí. V reakci na loňskou kampaň Turecka v Sýrii se země EU dohodly na embargu vývozu zbraní. Momentálně kolegové z generálního konzulátu reflektují nové netarifní překážky pro české exportéry z oblasti textilní výroby. Každopádně pokud se podíváme na export zemí EU do Turecka, tak za období od ledna do července se meziročně snížil jen o 3,8 procenta, což není vůbec špatné číslo vzhledem k prakticky dvěma měsícům zavřených hranic.

Jak změnilo obchod z pohledu českých exportérů oslabení turecké liry?

Lira oslabuje dlouhodobě. I když centrální banka koncem září zvedla základní úrokovou míru o dva procentní body (na 10,25 procenta), nezabránila liře klesnout na hodnoty nad 9 TRY za euro. Loni touto dobou se směnný kurz pohyboval kolem 6,3 TRY. To má ve výsledku negativní dopad na kupní sílu obyvatel a následně na místní firmy, které se zaměřují především na turecký trh. Proexportně orientované turecké firmy jsou na tom lépe.

Čeští exportéři, kteří se Turecku věnují, si jsou problému vědomi. Naprostá většina obchodů je tak uzavírána v eurech či dolarech, což důrazně radím i našim klientům, kteří na turecký trh teprve vstupují. Na druhou stranu jsme u tendrů státních firem (například železniční průmysl) zaregistrovali, že jsou zájemci nuceni nabízet své zboží pouze v místní měně a vzít tak kurzové riziko na sebe.

Při pohledu do statistik (podle pohybu zboží přes hranice) zjistíme, že hodnota vývozu za prvních osm měsíců letošního roku se navzdory všem problémům dokonce meziročně zvýšila o 21 procent. Čísla jsou to pozitivní, na druhou stranu mějme na paměti, že nárůst reflektuje nízké hodnoty roku 2019, viz zmiňované loňské ekonomické problémy. Česká koruna také meziročně oslabila, takže propad turecké liry není vůči ní tak významný jako ke světovým měnám.

PDF verze říjnového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení

Ohodnoťte tento článek
Diskuze