Více digitalizace a dny bez DPH. Kolumbie oživuje ekonomiku koronakrizi navzdory - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Více digitalizace a dny bez DPH. Kolumbie oživuje ekonomiku koronakrizi navzdory

Více digitalizace a dny bez DPH. Kolumbie oživuje ekonomiku koronakrizi navzdory
Zdroj: Profimedia.cz

Úřady v Kolumbii se snaží po koronavirovém útlumu rozhýbat ekonomiku. Více úkonů je nyní možné vyřídit digitálně, zaměstnanci mohli díky výjimce udělené vládou vybrat předčasně miliardy ze speciálních fondů. Lidem bez příjmů úřady i dobrovolní dárci kupují potravinové balíčky, uvádí Pavel Eichner, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Bogotě.

Přichází po půlročních přísných opatřeních proti koronaviru konečně otevření země?

V Kolumbii se pandemie šíří ve vlnách a s tímto vědomím je třeba k číslům přistupovat. Další vývoj je jen obtížně odhadnutelný. Země velmi brzy zavedla přísná opatření – již v březnu vyhlásila první formu karantény a až na konci srpna vláda ohlásila uvolnění od září, avšak panují velké obavy, jaké to bude mít důsledky. Kolumbie si nemůže dovolit dále omezovat ekonomiku, která potřebuje znovu nastartovat.

Jak tedy situace doléhá na ekonomiku?

Díky relativně dobrým obdobím před koronavirem měla země určité rezervy, jež mohla čerpat a nezadlužit se tak jako některé okolní státy. Nemalé zadlužení se však odehrává i zde, především kvůli politice na podporu malých a středních podniků, které měly zákaz činnosti, a chudších vrstev, jež často pracují v neformálním zaměstnání. Jde o lidi, kteří přišli ze dne na den o veškeré příjmy a ani nemají velké úspory.

Velkým pozitivem byly reformy, jež přišly před několika lety a které zajistily určitou povinnou formu spoření pro všechny zaměstnance do speciálních fondů, které lze vybrat většinou pro velké výdaje spojené například s pořízením bytů či velkými zdravotními výdaji. Z těchto fondů vyčerpali Kolumbijci na základě výjimky od státu v přepočtu desítky miliard korun, což jim dovolilo do určité míry přežít krizi. Tyto peníze ale ve fondech budou chybět na původně zamýšlené účely.

Promítla se krize do bezpečnostních poměrů v zemi, která v poslední době hodně vylepšila svou reputaci?

Ztráta příjmů se bohužel promítla do navýšení kriminality, především krádeží na ulici, přepadávání a vykrádání domů. Hlavním problémem je již zmíněná neformálnost smluv. Jsou lidé, kteří chtějí pracovat, ale nemají kde a zároveň nemají absolutně žádnou rezervu pro každodenní obživu. Tomuto se lokálně předcházelo dary a takzvanými potravinovými balíčky, jež věnovaly buď veřejné instituce, nebo velké firmy, ale i běžný občan měl možnost je prostřednictvím aplikací nakoupit pro ty, kteří je potřebují.

Bezpečnost byla jednou z priorit v posledních letech a kriminalitu se podařilo do značné míry zredukovat. Například počet vražd a únosů se za posledních 20 let snížil z desítek tisíc ročně na desítky či stovky případů. Tato úroveň trvá. Skokově se ale navýšily například krádeže kol či telefonů. Bezpečná Kolumbie je jednou z priorit současné vlády a napomáhá tomu i silný vliv z USA, které výrazně finančně dotují Kolumbii v boji proti drogové mafii. Dá se tak očekávat pokračování pozitivního trendu v oblasti bezpečnosti z posledních let.

Zjednodušuje se díky digitalizaci papírování při byznysu?

V době pandemie se i municipality ukázaly být velice „in“ tím, že byla převedena do digitálního světa velká část jejich agend. Například úkony spojené s registrací obchodní značky na úřadech jsou teď už zcela digitální, stejně jako je tomu u různých náležitostí, jež bylo dříve třeba řešit osobně. A má to přesah i do mezinárodně uznávaných dokumentů, jako je třeba apostila, která se vydává již jen v elektronické formě.

Jak se během krize pohnula cenová hladina?

S ohledem na okolní země se do značné míry prodražila pracovní síla. Je to právě kvůli reformám, které ale měly za důsledek zvýšení životní úrovně, což jde ruku v ruce se zvýšením bezpečnosti. Byly to tedy jednoznačně kroky správným směrem. Další překážkou jak pro investory, tak pro exportéry je velké kolísání kurzu pesa, které zahýbalo ekonomikou především v posledních měsících.

Kurzový rozdíl 15 až 20 procent v jednom měsíci nebylo nic neobvyklého, což mělo za důsledek zásadní zdražení importovaných výrobků, jelikož se prodražil import v průměru o 10 procent. Po následné stabilizaci kurzu vůči dolaru, kdy se vrátil na hodnoty na počátku krize, se však již ceny zpět nesnížily, což má samozřejmě velký vliv na kupní sílu.

A jak se ve spojitosti s pandemií změnily spotřebitelské návyky při nákupech?

Na jednu stranu se napříč všemi sektory nakupování – od domácností až po dodavatele firem – ve velkém přesunulo do digitálního prostředí. Klienti nakupovali často za více peněz, ale spíše nutné výrobky, jako tomu bylo jinde ve světě. Tedy odpadly útraty za elektroniku, spotřebiče. Naopak se razantně zvýšily útraty za nezbytné potraviny.

Pavel Eichner
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a s Latinskou Amerikou má bohaté zkušenosti již od dětství. Od roku 2017 vedl zahraniční kancelář CzechTrade v Mexiku a od letoška působí na postu ředitele kanceláře v Bogotě.

Při práci využívá svou bohatou znalost jazyků – španělsky hovoří na úrovni rodilého mluvčího, dále ovládá angličtinu, francouzštinu a částečně bulharštinu.

Vláda chtěla podpořit utrácení, jelikož si byla vědoma, že je třeba, aby se peníze dostaly zpět do oběhu, a tak uspořádala několik dotovaných akcí. Jednalo se především o úlevy od daní, kdy zavedla takzvané dny bez DPH. Tedy dny, kdy bylo možné nakoupit v obchodech konkrétní výčet výrobků bez DPH – tudíž ani obchodník DPH nemusel odvádět státu. Zde se ukázalo, že kupní síla se do určité míry drží, jelikož byly obchody vykupovány ve velkém, dokonce docházelo i k potyčkám při nákupech posledních kusů.

Co průmysl?

Velké výrobní společnosti byly pandemií silně zasaženy, protože nejprve nebyla výroba vůbec umožněna. Naštěstí se však jednalo o jedny z prvních podniků, které se vrátily ke strojům, jenže vázly dodávky. Přístavy a obecně cargo doprava fungovala a funguje dál bez omezení, ale kombinace přísnějších opatření s omezením dodávek ze zahraničí způsobila často prodlevy ve výrobě.

Je restart ekonomiky šancí i pro zahraniční hráče?

Současná situace je většinou světových výrobců vnímána jako příležitost a není tomu jinak ani u kolumbijských firem, kdy pandemie fungovala i jako určitá motivace k digitalizaci. Je vidět, jak kolumbijské firmy hledají nové uplatnění a nové zahraniční partnery. V tom je šance pro české exportéry proniknout na trh.

Kolumbie se snaží dlouhodobě přilákat investory, a to jak přímými pobídkami, tak i nepřímo digitalizací, zjednodušováním procesů, a především zvyšováním bezpečnosti. Je vidět, že Kolumbijci si v tomto směru cizinců, převážně těch ze Spojených států či Evropy, váží a snaží se je podpořit, pokud zde plánují investiční záměr.

Ve kterých oborech zejména?

Jmenoval bych nejen ty tradiční, jako těžba a strojírenství, ale především ty, které s sebou nesou inovace. Jedná se jednoznačně o energetiku spojenou se smart cities a udržitelným rozvojem, kde všichni od malých venkovských komunit až po velká města hledají způsoby, jak se dále rozvíjet a využívat přitom moderní technologie. Proto je zde například velká poptávka po obnovitelných zdrojích, ať již ve velkoměstech, či v odlehlých oblastech, kde se nyní energie vyrábí z dieselagregátů pro zajištění komunitní soběstačnosti.  

A vždy je brán ohled na určitou udržitelnost rozvoje, je zde tedy velký hlad po technologiích, které pomohou Kolumbii držet krok s moderním světem a zajistit lidem vyšší životní úroveň. Může se tak jednat například o inteligentní řešení pro sledování dopravy, lepší kontrolu nad vozovým parkem, nebo různé aplikace, které usnadní komunikaci města s občany.

Celkově existuje řada oborů, jež mají stále velký potenciál, a je tak pro české exportéry ideální doba pro vstup na trh. Je ovšem třeba počítat, ostatně jako vždy, s dlouhými časovými horizonty pro první úspěšné exporty.

Při vstupu na kolumbijský trh je pak také třeba se důrazně zaměřit na správnou přípravu svých propagačních materiálů, a především na dobrou právní ochranu, což jsou dvě nejčastější chyby českých exportérů. Jedná se zejména o ochranu obchodních značek, které často firmy mylně považují za chráněné mezinárodními registracemi, i když tomu tak v praxi není. S tímto tématem i mnoha dalšími, spojenými se vstupem na trh, rádi vývozcům individuálně poradíme v zahraniční kanceláři CzechTrade v Bogotě.

PDF verze zářijového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení

Ohodnoťte tento článek
Diskuze