Slovinsko: Malá země skýtá velké obchody - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Slovinsko: Malá země skýtá velké obchody

, Tereza Valášková,
Slovinsko: Malá země skýtá velké obchody
Zdroj: Shutterstock

Jedna z nejvyspělejších „nových“ unijních zemí EU patří i přes malou rozlohu a populaci k hlavním obchodním partnerům České republiky na Balkáně. Další příležitosti pro české dodavatele přinesou chystané investice jako rozšíření jaderné elektrárny Krško, stavba dálničního obchvatu Lublaně či růst energetické sítě a plynovodů.

Malá země bohatě obdařená krásnými horami s lyžařskými středisky a termálními lázněmi, národními parky s divokými řekami, jeskyněmi a jezery, země s malebnými městy a vesničkami u moře. To je Slovinsko. Důležitou součástí tamějšího hospodářství je proto cestovní ruch. To se promítá do struktury hospodářství, kdy podíl služeb zaujímá téměř 57 procent a podíl průmyslu je 28 procent. Významný je sektor automobilového odvětví s důrazem na inovace a elektromobilitu.

Země má jen něco málo přes dva miliony obyvatel na 20 tisících kilometrech čtverečních. Tento malý, vyspělý stát platící eurem vstoupil do Evropské unie v květnu 2004 společně s Českou republikou v době největšího rozšiřování Unie o deset nových členů. Loni dosáhl slovinský HDP na obyvatele už 88 procent průměru EU (v Česku je to 92 procent). Slovinský trh je vyspělý, orientovaný na moderní technologie, kvalitu a precizní zpracování a vyžaduje spolehlivost zahraničních partnerů. Slovinsko tvoří jakousi pomyslnou hranici na pomezí střední a východní Evropy a zároveň bránu na Balkán, což je možné využít při pronikání na další trhy. Je Česku blízké nejen geograficky, jazykově a kulturně, ale i ekonomicky.

Hospodářská spolupráce a obchodní výměna mezi Českou republikou a Slovinskem svědčí o vysoké intenzitě vzájemných vztahů. Malé Slovinsko stojí v pořadí obchodních partnerů ČR před mnohem většími balkánskými zeměmi, jako jsou Srbsko, Chorvatsko, ale i Řecko. Bilaterální obchod za loňský rok přesáhl objem 40 miliard korun. Pozitivně k tomu přispívá zejména blízkost trhu, dobrá dopravní dostupnost a relativně vysoká kupní síla podnikatelského sektoru, jakož i spotřebitelů. České a slovinské hlavní město dělí dopravní vzdálenost pouhých 655 kilometrů, tedy něco přes sedm hodin jízdy automobilem. Z Českého Krumlova na rakousko-slovinskou hranici směrem na Maribor je to dokonce jen 336 kilometrů a necelé čtyři hodiny jízdy. Pro zahraniční obchod je významný přístav Koper a blízkost italského přístavu v Terstu.

Dovozu dominují léky

České vývozy každoročně relativně stabilně narůstají, v dlouhodobém průměru více než o osm procent ročně. Podle pohybu zboží přes hranice v minulém roce vzrostly v důsledku hospodářského ochlazení jen o necelá čtyři procenta, nicméně na historicky rekordních 22,4 miliardy korun. Dovozy ze Slovinska činily jen

17,7 miliardy korun, o zhruba jedno procento méně než v roce 2018. Přebytek salda obchodní bilance pak mezi roky 2019 a 2018 vzrostl o necelou miliardu korun a poprvé v historii dosáhl téměř 4,8 miliardy korun.

Nejvýznamnější položkou českých vývozů do Slovinska jsou, obdobně jako do jiných zemí, osobní automobily a jejich díly, které v souhrnu představují čtvrtinu všech našich vývozů do této země. Dále český vývoz zahrnuje telefonní přístroje, dřevo, optická vlákna, živý hovězí dobytek a další komodity. Ze Slovinska naopak ČR dováží zejména léky (ty představují necelých 14 procent celkového dovozu), dále hliníkové plechy a profily, díly určené pro automobilový průmysl, sedadla a elektrotepelné spotřebiče.

Cestovní ruch kvůli pandemii poklesl asi o 70 procent

Za tři čtvrtletí tohoto roku lze pozorovat zhruba desetinový pokles vzájemného obchodu. Slovinská ekonomika byla také značně zasažena pandemií koronaviru. Propad HDP se v letošním roce odhaduje na šest až osm procent, i více. Veřejný dluh vyšplhal na 82,2 procenta HDP a značně klesly vývozy, které se významně podílejí na tvorbě domácího produktu. Navíc byl zásadně zasažen sektor cestovního ruchu, odhadované snížení příjmů je o 70 procent. Turismus se přitom rovněž značně podílí na tvorbě HDP, a to téměř 13 procenty. Pandemie do velké míry ovlivnila také automobilový a zpracovatelský průmysl.

Češi nabídli smart technologie
Ministerstvo průmyslu a obchodu tradičně podporuje aktivity českých exportérů a podnikatelů se zájmem o rozvoj ekonomických vztahů se Slovinskem. V loňském roce to byla podnikatelská mise do Lublaně, kde se na půdě Slovinské hospodářské komory prezentovaly české ICT společnosti z oblasti smart cities, e-mobility a smart trade s cílem navázat nové obchodní kontakty.

Potenciál spočívá ve vyšších formách spolupráce při vývoji nových produktů nebo při společné účasti v přeshraničních projektech. Letos v září proběhl úspěšný projekt zaměřený na podporu českých nanotechnologií. Jednalo se o přeshraniční projekt (ve Slovinsku a následující den v Chorvatsku) pro společnosti, jejichž výrobky umožňují například čištění vzduchu, vod či snižování emisí.

Slovinsko i Chorvatsko se s ohledem na přírodní bohatství profilují jako trvale udržitelné destinace a z dlouhodobého hlediska kladou důraz na ochranu životního prostředí. Dalšími z proexportních akcí jsou připravované projekty ekonomické diplomacie – prezentace českého obranného průmyslu a projekt k elektromobilitě v Lublani.

Na zmírnění ekonomických dopadů pandemie vláda schválila pět balíčků v celkové odhadované hodnotě okolo 6,8 miliardy eur, což odpovídá více než 13 procentům HDP a nadpoloviční většině příjmů státního rozpočtu. Jedná se zejména o podporu zaměstnanosti ve formě kurzarbeitu, podporu živnostníků, dále o úvěrová moratoria, státní garance a překlenovací úvěry s cílem zvýšení likvidity či státem dotované vouchery za účelem podpory domácího cestovního ruchu.

Opatření nové středopravicové vlády cílí na investice do dosud podfinancovaných sektorů, jako je obranný průmysl či zdravotnictví. Vláda na konci května rovněž schválila návrh intervenčního zákona, jehož cílem je eliminace překážek významných investic, aby oživila hospodářský cyklus po pandemii. Významná investice je definována jako investice v souladu s cíli národních strategických politik a programů v oblasti dopravy, energetiky, hospodářské rozvojové infrastruktury, životního prostředí, zemědělství, bytové výstavby, zdravotnictví, dlouhodobé péče, výchovy, vzdělání, sportu, vědy, bezpečnosti a obrany, veřejné správy, kultury, administrativy a justice.

Jádro i alternativní zdroje energie

Příležitosti pro české vývozce skýtá zejména doprava, obranný průmysl, stavebnictví, ICT, zdravotnický a farmaceutický průmysl a energetika. Nová slovinská vláda podporuje výstavbu druhého bloku v jaderné elektrárně Krško. Projekt je v přípravné fázi.

Prioritou intervenčního zákona je rovněž výstavba hydroelektrárny Mokrice s plánovanou investicí 150 milionů eur. V plánu je vybudování elektroenergetické přenosové soustavy Cirkovce–Pince, Kamnik–Visoko, Gorica–Divača, trafostanice Dobruška Vas, kabelového vedení v Koperu a plynovodu Vodice–Lublaň a Ajdovščina–Lucija.

V souladu s požadavky transevropské dopravní sítě TEN-T bude ve Slovinsku probíhat řada infrastrukturních projektů zaměřených na rozvoj a modernizaci železniční dopravy. Jde například o modernizaci železniční trati Zidani Most–Celje, Maribor–Šentilj, železničního uzlu Pragersko a železničního tunelu Karavanky, rozšíření lublaňského dálničního obchvatu a úseků na dálnici A1. Pokud jde o pozemní stavitelství, podobně jako Praha i Lublaň se potýká s nedostatkem bytů, proto bude vláda novou výstavbu podporovat.

V obranném sektoru má proběhnout modernizace ozbrojených sil s investičními náklady ve výši 780 milionů eur. Dále, zejména v souvislosti s nezbytným urychlením digitalizace, bude Slovinsko usilovat o zdokonalování IT systémů, například v oblasti e-government, e-health a v rozšiřování online služeb.

Slibný je i rozvoj v oblasti e-commerce, v inovativních technologiích, jako jsou například nanotechnologie. Tak jako jiné země ani Slovinsko nemělo na pandemii dostatečně připravený zdravotnický systém a chyběly především ochranné pomůcky. Poptávka po těchto položkách bude v nejbližší budoucnosti zřejmě stále aktuální.

Autorka pracuje v Odboru zahraničně ekonomických politik I Sekce EU a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

PDF verze listopadového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení

Ohodnoťte tento článek
Diskuze