Elektrárny i nemocnice. Chorvatsko spouští velké projekty za evropské peníze - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Elektrárny i nemocnice. Chorvatsko spouští velké projekty za evropské peníze

, Tereza Valášková,
Elektrárny i nemocnice. Chorvatsko spouští velké projekty za evropské peníze
Zdroj: Shutterstock

Nové elektrárny, plynojemy, nemocnice, čističky vod či železniční koridory. Chorvatská ekonomika dostala vstupem do Evropské unie mohutný impulz a chystá další investice za peníze z unijních fondů. Podílet se na nich mohou čeští dodavatelé, kteří mají v zemi u Jadranu vybudovanou dobrou pozici.

I když Chorvatsko stále není v schengenském prostoru, zůstává tradiční letní destinací českých turistů a Česko je pátou nejvýznamnější zemí, z níž do země u Jadranu proudí turisté. Čtyřmilionové Chorvatsko je zřejmě i proto blízkým a rovněž slibně se rozvíjejícím trhem pro české vývozce.

Vstup do Evropské unie v roce 2013 a možnost být součástí vnitřního trhu umocnilo vzájemný obchod. Podle pohybu zboží přes hranice česko-chorvatská obchodní výměna vzrostla za posledních sedm let, tedy mezi roky 2013 a 2019, o 75 procent – z dvanácti miliard na necelých 21 miliard korun.

Na miskách vah ve vzájemném obchodu dlouhodobě převažují české vývozy nad chorvatskými dovozy. V uplynulém roce dosáhl český export téměř 15,9 miliardy korun, naopak chorvatský import třikrát méně. Aktivum salda obchodní bilance ve výši 10,7 miliard korun tak loni dosáhlo historického rekordu. Lze konstatovat, že české přebytky z obchodu se zbožím svým způsobem kompenzují chorvatské přebytky z cestovního ruchu.

Vstup do Unie pomohl

Vstup do EU měl na chorvatskou ekonomiku pozitivní vliv. Země má ambice se mezi státy eurozóny zařadit co nejdříve. Brání jí v tom zatím zejména vysoké veřejné zadlužení a pomalé zavádění reforem.

V posledních letech zaznamenalo Chorvatsko dobré ekonomické výsledky, ale podobně jako další země i Chorvatsko bylo citelně zasaženo koronavirovou pandemií. Vláda přijala řadu opatření na podporu ekonomiky v celkové výši 3,9 miliardy eur, což představuje 7,2 procenta HDP. Vláda pomoc zacílila na udržení zaměstnanosti, podporu cestovního ruchu a podnikání. Podpora směřovala zejména malým a středním podnikům s příjmy do jednoho milionu eur, což je většina firem. Vláda firmám například umožnila odložit platby DPH, dočasně prominula daně z příjmu, přispěla ve výši 480 eur měsíčně na zaměstnance a ve výši 200 eur měsíčně na sociální a zdravotní pojištění těchto zaměstnanců.

Ekonomické dopady na chorvatskou ekonomiku mají být zejména v tomto roce výrazné. Je odhadován meziroční propad o více než devět procent HDP. Od roku 2021 má ekonomika opět růst, a to zhruba o 5,7 procenta a o 3,7 procenta v roce 2022.

Díky své výhodné geografické poloze je Chorvatsko logicky zaměřeno na služby, zejména cestovní ruch. Ten se podílí více než z pětiny na tvorbě hrubého domácího produktu. Česká republika se naopak tradičně orientuje na průmysl, v čemž spočívá konkurenční výhoda pro export. Nelze však zapomínat, že Chorvatsko poptává kvalitní technologie a značkové zboží.

Nízká cena tedy nebývá hlavním kritériem. České firmy by proto nikdy neměly podcenit důraz na kvalitu, inovativní technologie a prezentaci. Příležitosti pro ně se nacházejí například v energetice, vodním a odpadovém hospodářství, v železniční a kolejové dopravě a ve zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu.

Slunce má přímořská země dost, chce z něj energii

Ke konci loňského roku schválila chorvatská vláda novou energetickou strategii do roku 2030. Strategie se orientuje na využití obnovitelných zdrojů energie, zejména větru a slunce. Čtyři solární elektrárny Cres, Kaštelir, Vis a Vrlika Jug v hodnotě 10 milionů eur mají být prvními z velkých investičních projektů, přičemž státní energetická společnost HEP (Hrvatska elektroprivreda) plánuje do roku 2023 proinvestovat 100 milionů eur. Do roku 2050 by pak mělo být 80 procent elektrické energie tvořeno z obnovitelných zdrojů. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je na to možné vyčerpat čtyři miliardy eur.

V Chorvatsku je zvýhodněna energie z biomasy a z malých vodních elektráren. V oblasti plynárenství je realizováno napojení stávajícího plynovodu TAP (Trans Adriatic Pipeline) na IAP (Ionian Adriatic Pipeline) a dále probíhá rozšiřování a modernizace stávající sítě produktovodů a městských sítí. Potenciál pro české firmy existuje v zapojení do rekonstrukcí a modernizace tepláren, průmyslových elektráren, plynojemů a zásobníků paliv.

Železniční síť čeká modernizace

Štědré spolufinancování z evropských fondů rovněž skýtá značné možnosti v projektování a realizaci výstavby úpraven a čističek odpadních vod, kanalizací, vodovodních řadů, přečerpávacích stanic. V Chorvatsku je na kanalizaci napojena pouze necelá polovina obyvatel. Další příležitosti českým firmám nabízejí ekologické projekty na ochranu pobřeží.

Podíl železniční nákladní dopravy se má v Chorvatsku zvýšit ze současných 17 na 28 procent. Alokace ve výši 6,7 miliardy eur má tak jít na modernizaci chorvatské dlouhodobě zanedbávané železniční a kolejové dopravy. S tím souvisejí připravované tendry na modernizaci a výstavbu nových železničních tratí v úsecích Škrljevo–Rijeka–Jurdani, Karlovac–Oštarije, Oštarje–Škrljevo, Hrvatski Leskovac–Karlovac, Okučani–Vinkovci a Dugo Selo–Novska v letech 2020 až 2022. Tendry mají být z 85 procent spolufinancovány ze strany EU.

Rostou nové nemocnice v Rijece či Bělovaru

Zajímavou obchodní příležitost pro české firmy představuje oblast zdravotnické techniky, zdravotnických a rehabilitačních nástrojů a zařízení. Potenciál také skýtá spolupráce v lázeňství a v oblasti rozvoje balneologických zařízení.

Většina chorvatských zdravotnických center vyžaduje modernizaci. Jde například o probíhající výstavbu nových nemocnic ve městěch Rijeka a Bělovar, o plán na výstavbu nové nemocnice v Osijeku nebo modernizaci a rozšíření stávajících nemocnic v Záhřebu a ve Splitu.

Exportní potenciál přinášejí i možnosti dodávek zařízení pro specializovaná pracoviště, jako jsou oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře. Mnohé projekty jsou opět podpořeny spolufinancováním z fondů EU. Pandemie koronaviru rovněž poukázala na chybějící ochranné oděvy, transportní a izolační prostředky (bioboxy, biovaky), systémy dekontaminace (sprchy, stany), dezinfekční prostředky, roušky, respirátory v nemocnicích. Mnohé nemocnice nejsou dostatečně vybaveny komplexním systémem biologické ochrany včetně prostředků urgentní péče.

V Chorvatsku se každoročně koná řada veletrhů a výstav, přičemž nejvýznamnějším výstavištěm jsou Veletrhy Záhřeb, které organizují několik desítek mezinárodních akcí ročně. Za zmínku stojí pravidelná prezentace České republiky v rámci české oficiální účasti pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu na konferenci o ochraně životního prostředí, dodávkách, ochraně a čištění odpadních vod a obecně k vodohospodářství, která se obvykle koná v říjnu. V současné době ale vzhledem k situaci s covidem-19 nelze klasické proexportní akce dobře plánovat.

Autorka pracuje v Odboru zahraničně ekonomických politik I Sekce EU a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

PDF verze listopadového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení

Elektrárny i nemocnice. Chorvatsko spouští velké projekty za evropské peníze
4 (80%) 1 hlasování
Diskuze