Daňové prázdniny i levná pracovní síla. Západní Balkán láká zahraniční investory - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Daňové prázdniny i levná pracovní síla. Západní Balkán láká zahraniční investory

Roman Plevák,
Daňové prázdniny i levná pracovní síla. Západní Balkán láká zahraniční investory
Zdroj: Shutterstock

Dobře připravené ekonomické zóny, úlevy na daních i clech, rychlé a jednoduché jednání s úřady. To patří mezi pobídky, jimiž se snaží přilákat zahraniční investory šestice států na západním Balkáně, aby zajistily práci svým obyvatelům. Levný region se profiluje jako ideální oblast pro outsourcing.

Už jsme si zřejmě zvykli na komfort, který máme při obchodování uvnitř našeho společného evropského trhu. Zboží překračuje hranice z Česka do všech zemí EU a EFTA (Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko) zcela volně bez cla, bez kontroly, doplatků daně, nutnosti dodatečné certifikace. Obchodníci, zaměstnanci firem, investoři i turisté mají na tomto společném trhu takřka ničím neomezené pole působnosti (pokud zrovna region nečelí restrikcím koronavirové epidemie). Společný trh je obrovským přínosem pro české firmy a podnikatele, díky němuž je Česká republika v posledních letech jednou z nejotevřenějších a nejvíce exportně orientovaných ekonomik na světě.

Na evropském kontinentu, nějakých zhruba 12 hodin jízdy autem či tisíc kilometrů jižněji od České republiky, se však nachází také šestice zemí, které jsou zatím stále ještě mimo společný evropský trh. Ačkoli Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko nejsou členy EU, mohou čeští podnikatelé v těchto zemích „dělat byznys“ za výrazně uvolněnějších podmínek než v jiných zemích světa. Na těchto šest zemí se totiž už řadu let postupně přenášejí pravidla společného trhu. Díky uzavřeným asociačním dohodám s EU je vzájemný obchod již dnes zcela liberalizován.

Chráněna jsou silně i autorská práva

Asociační dohody zrušily cla a odstranily necelní omezení ve vzájemném obchodu a týká se to veškerého zboží ve všech kapitolách harmonizovaného systému (s výjimkou několika málo okrajových položek specifického zboží). Asociační dohody navíc obsahují ustanovení týkající se hospodářské soutěže a vysoké úrovně ochrany práv duševního vlastnictví.

Zahrnují také oblast zadávání veřejných zakázek, sbližování právních předpisů včetně norem a standardů, jakož i ustanovení týkající se služeb a svobody pohybu v zájmu podnikatelské činnosti. To ale není zdaleka vše, co může tato šestice zemí českým firmám a podnikatelům nabídnout pro vzájemný obchod a rozvoj hospodářské činnosti.

Každá z šestice zemí je v něčem jiná. Například nabízí jiné podmínky pro podnikání na území svého státu. Země se liší nejen velikostí trhu, respektive počtem obyvatel, ale i kupní silou. Ve srovnání s Českou republikou je v balkánských zemích výrazně více volné pracovní síly. Její cena je v porovnání s tou českou poloviční až třetinová. Daně a odvody z mezd zaměstnanců jsou také výrazně nižší, třeba i třetinové. A vlastní firmu si v těchto zemích lze založit mnohem rychleji než v Česku.

O tom, že některé země mohly například v oblasti vylepšování podnikatelského prostředí během několika let poskočit mílovými kroky kupředu, svědčí i index Doing Business od Světové banky. Zatímco Česko je v žebříčku roku 2020 oprávněně na 41. místě ze 190 zemí světa, například Severní Makedonie díky svému příznivému podnikatelskému prostředí prorazila na 17. pozici.

Jednotlivé země západního Balkánu mohou českým firmám poskytnout nejen běžné podmínky k obchodu a podnikání, ale také velmi zajímavé investiční pobídky, úlevy z povinných odvodů, státní dotace – pokud splní některé z požadovaných podmínek. Následuje výčet alespoň některých z těch lákavých pobídek.

Albánie: Na práci čeká početná mladá generace

V případě Albánie poradenské společnosti lákají na mladou a levnou pracovní sílu. A skutečně přes 60 procent obyvatel je ve věku do 35 let. V zemi se vyrábí především oblečení a obuv, které se následně pod italskými a dalšími světovými módními značkami šíří do celého světa. Tento sektor (textilní výroba a obuv) vytváří přes 40 procent hodnoty albánského exportu.

V Albánii vláda nabízí pronájem státního majetku za jedno euro, pokud spadáte do kategorie podporovaných oblastí, jako jsou například výstavba lodí, investujete nad 22 milionů v zemědělství nebo třeba zaměstnáte 50 a více lidí.

Za výhodu Albánie je považována početná generace do 35 let, která tvoří víc než 60 procent obyvatel

Daň ze zisku je v Albánii 15 procent. Pokud však zájemce investuje ve zvláštních ekonomických zónách, bude daň poloviční. Úlevy se poskytují za náklady na vědu, výzkum či vzdělávání a přípravu zaměstnanců po dobu desíti let. Asi běžným mezinárodním standardem je i skutečnost, že agentura na podporu investic zajistí připojení všech sítí až k hranici zainvestovaného pozemku.

Bosna a Hercegovina: Za nová pracovní místa země odpustí daň z příjmu

Ještě před sto desíti lety byla tato země společně s Českem součástí stejného státního celku – tehdejší rakousko-uherské monarchie. Čeští obchodníci a české zboží zde byli doma. Češi zde stavěli a provozovali pivovary, spolufinancovali výstavbu kostelů, čeští architekti vytvořili impozantní sarajevskou knihovnu (Vijećnicu) i současnou podobu historického centrálního náměstí s kašnou (Baščaršiji).

Ještě v osmdesátých letech Československo v zemi stavělo elektrárny. V minulých letech Češi v Bosně vystavěli státní věznici, která dokonce získala cenu v soutěži Zahraniční stavba roku 2019. Ještě dnes po hlavním městě Sarajevu jezdí české tramvaje.

Tato země láká podnikatele do svých průmyslových zón na nízké daně a stabilní měnu pevně navázanou na euro. Zajištěno je napojení všech sítí včetně internetu, poskytovány jsou subvence pro účast na veletrzích. Daň ze zisku v Bosně a Hercegovině je desetiprocentní. Uživatelé svobodných ekonomických zón neplatí DPH a cla za zařízení, která slouží k výrobě.

Každá z administrativních entit v této zemi uplatňuje své další specifické pobídky. Ve federaci například umožní investorům reinvestovat 30 až 50 procent daně z příjmu nebo od této daně osvobodí firmu zcela v obou entitách, pokud vytvoří nová pracovní místa. Zboží určené k vývozu je osvobozeno od spotřební daně.

Černá Hora: V ekonomických zónách se neplatí clo ani DPH

Přímořská Černá Hora je příjemnou turistickou destinací s významným námořním přístavem ve městě Bar. Daň z příjmu právnických osob v Černé Hoře dosahuje devíti procent a je tedy nejnižší z šestice zemí.

Pokud však firma umístí nově založenou výrobní společnost do jedné z nerozvinutých obcí, má nárok na osmileté osvobození od daně ze zisku, a to až do hodnoty 200 tisíc eur. V Černé Hoře může dostat subvence na vytvoření pracovních míst. Bude samozřejmě také osvobozena od placení daně z příjmu a příspěvku na sociální pojištění za zaměstnance ze znevýhodněných skupin.

V Srbsku a Černé Hoře poskytuje podporu českým vývozcům tamější zahraniční kancelář CzechTrade

V případě ekonomických zón neplatí investor cla a DPH z věcí sloužících k výstavbě či údržbě výrobních provozů, infrastruktury i strojů. V zónách nemusí dovozce řešit otázku cel, protože zboží tam evidují sami, a to včetně změn charakteristiky zboží v průběhu výrobního procesu.

Kosovo: Registrace společnosti je zdarma

Kosovo se možná může někomu zdát jako neatraktivní destinace pro obchod a investice, ale není tomu tak. Například jedné české investiční společnosti z oblasti informačních technologií se v Kosovu podařil nevídaný investiční úspěch s přesahem na trhy Severní Makedonie a Albánie. Složená roční míra růstu (CAGR) u této investice za poslední čtyři roky dosahovala 314 procent, což je mimochodem růst, jaký měl snad jen Google mezi lety 2001 a 2004. V této zemi překvapí množství mladých lidí v populaci. Více jak polovinu obyvatel tvoří lidé do 25 let věku.

Registrace společnosti v Kosovu je jednoduchá a hlavně zdarma. DPH na služby a potraviny je osm procent a 18 procent na ostatní zboží. Dividendy se zdaňují nulovou sazbou. Investor nebo výrobce může do země bezplatně přivážet výrobní vybavení, počítače i materiál (ale jen ten, který se v zemi nevyrábí). Daň ze zisku je 10 procent, mzdy zaměstnanců se daní progresivně dle výše sazbami od nuly do deseti procent, příspěvek na důchod je pětiprocentní.

Severní Makedonie: Založit firmu trvá čtyři hodiny

Tato země je atraktivní destinací pro outsourcing podnikání díky nízkým daním a odvodům. Sazba makedonské daně z příjmu fyzických a právnických osob je 10 procent. Reinvestovaný zisk je daněn nulovou sazbou. Založení společnosti s ručením omezeným prostřednictvím systému jednoho kontaktního místa trvá údajně čtyři hodiny a náklady jsou kolem 40 eur. I když Světová banka uvádí výrazně delší dobu – 15 dní – je to stále o deset dní méně než v České republice.

Jak je to s vymahatelností práva?
Vymahatelnost práva je v těchto šesti zemích výrazně odlišná od toho, na co jsou podnikatelé zvyklí v EU. I když i na Balkáně se situace rok od roku mění a zlepšuje. Například OECD vyhodnocuje investiční riziko nejlépe v případě Srbska.

Index WEF pak zkoumá vztah mezi konkurenceschopností, sociální soudržností a udržitelností životního prostředí a opět hodnotí nejlépe Srbsko. Index Doing Business Světové banky – neboli index snadnosti podnikání – hodnotí především jednodušší předpisy pro firmy a silnější ochranu jejich vlastnických práv. Ty jsou pak nejlepší pro Severní Makedonii.

Nadnárodní konzultační a pojišťovací společnost COFACE pomáhá společnostem předcházet a vyhodnocovat jejich obchodní rizika. V současnosti hodnotí nejlépe Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko. Ratingová společnost Moody´s hodnotí a řadí Severní Makedonii shodně jako Českou republiku. Index vnímání korupce, který každoročně vypracovává společnost Transparency International, vyznívá nejlépe pro Severní Makedonii.

Pokud se podnikatel rozhodne umístit společnost do ekonomické zóny, pak 10 let neplatí daň ze zisku, investorům je odpouštěno DPH při dovozu a také clo na dovážené vybavení, stroje a náhradní díly. Pozemky v zónách jsou dány do nájmu na 99 let za minimální ceny, tedy ceny v dolní výši z pásma běžných cen za nemovitosti v Severní Makedonii.

V závislosti na počtu nově vytvořených pracovních míst a celkové hodnotě investice je možné získat od státu až 500 tisíc eur na výstavbu závodu. Investoři zde neplatí místní poplatky za služby ani za stavební povolení. Napojení na vodovodní, plynovou a kanalizační síť bude vystavěno zdarma. Vláda podpoří další kapitálové investice do rozvoje společnosti poskytnutím prostředků ve výši 10 procent z hodnoty investice na nákup dalších strojů, pozemků, budov.

Agentura na podporu investic dokonce nabízí vypracování projektových analýz, detailní „due diligence“, provázání závodu s univerzitami a výzkumnými pracovišti, s místními dodavateli a výrobci, připraví jednání s právními a finančními poradci.

Veškerá podpora je nabízena formou „one stop shop“ od návrhů přes projektovou dokumentaci, schvalovací, stavební a výrobní povolení, s celní kanceláří a skladem v areálu zóny a s vlastními údržbáři pro bezproblémový chod, napojení všech sítí a jejich upgrade. Agentura pomáhá s řešením daňových a celních záležitostí, s vyřizováním víz a pracovních povolení, s vyřizováním a kontakty se státními a místními institucemi.

Srbsko: Při větší investici daňové prázdniny na 10 let

O Srbsko je mezi českými podnikateli a firmami dlouhodobě velký zájem. Srbsko je také největším trhem z šestice států a dojezd autem po dálnici z Prahy do Bělehradu trvá okolo devíti hodin. Daň z příjmu právnických osob je 10 procent. Registrace společnosti trvá maximálně pět dní, ale lze to stihnout i za tři (Světová banka uvádí sedm dní).

Investorům, kteří vytvářejí nová pracovní místa v oblasti výzkumu a vývoje, výroby a služeb, je poskytováno od dvou tisíc do 10 tisíc eur na jedno pracovní místo. Společnosti, které zaměstnají 100 a více lidí a zainvestují přes 8,5 milionů eur, nemusejí 10 let platit daň ze zisku (daňové prázdniny začínají prvním rokem, kdy společnost dosáhne zisku). Firmám umístěným v zónách jsou poskytovány podpůrné služby formou „one stop shop“, jednoduché a rychlé celní procedury s celní kanceláří na území zóny.

Jsou nabízené také levné služby v dotovaných cenách za převoz, nakládku, překládku, spediční služby, pojišťovací a bankovní služby. Velmi specifická a velmi výhodná může být v době restrikcí a sankcí také dohoda o volném obchodu Srbska a Ruské federace, která při splnění podmínky nadpolovičního původu zboží umožní bezcelní vývozy do Ruska.

Protože informace tohoto článku mohou postupem času poněkud zastarat, připojujeme odkazy na aktuální znění pobídek v angličtině na stránkách odpovědných institucí v jednotlivých zemích.

Využít pobídky, než před vstupem do EU zmizí

Jakým způsobem vyhodnotit srovnání šesti nečlenských zemí západního Balkánu? Cesta všech šesti zemí do EU může být ještě dlouhá. Přesto již dnes jsou podmínky pro obchod a investice nadstandardně dobré. Tak proč je nevyužít?

Přes určitou míru rizika, kterou s sebou nese podnikání kdekoli na světě a již si každý musí vyhodnotit sám, se i mimo evropský trh nabízejí zajímavé příležitosti. Tomu, kdo se rozhodne své podnikání rozšířit do šestice západobalkánských zemí, mohou obchod, investice a podnikání přinést řadu příjemných překvapení.

Řada (i těch velmi úspěšných) českých firem totiž už v Česku v minulosti narazila na hranice svého dalšího rozvoje, zejména kvůli nedostatku volných českých zaměstnanců a rostoucím mzdovým nákladům. Přesunutím manuálně nákladných částí výroby by si české firmy mohly například uvolnit některé domácí zaměstnance a vlastní kapacity pro sofistikovanější produkci, nebo naopak zlevnit cenu svého zboží o tu část výroby, kterou přesunou na Balkán. Tato investice či přesun části výroby by pak v následujících dekádách mohly českým firmám poskytnout významnou konkurenční výhodu.

Z pohledu srovnání podmínek a nejlépe nastaveného systému daní, státní podpory a úlev pro investory představuje v současnosti asi nejlepší destinaci pro outsourcing Severní Makedonie, a to i s ohledem na takřka souvislé dálniční propojení s Českem. Z pohledu vyhodnocení investičního rizika či velikosti trhu může být tou nejzajímavější zemí pro někoho jiného zase Srbsko. Zdá se, že v současné době jsou podmínky pro expanzi možná ty nejlepší.

Jde o země, kde stát firmám takřka platí za to, že tam vyrábějí a vytvářejí levná pracovní místa. České firmy však musí být pohotovější než jejich německá, rakouská či italská konkurence. A není pochyb, že unikátní státní podpora v těchto zemích postupně zmizí – s jejich blížícím se vstupem do EU.

Autor pracuje v Odboru zahraničně ekonomických politik I Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

PDF verze letního dvojčísla magazínu Český export a podnikání ke stažení

Ohodnoťte tento článek
Diskuze