Bělorusko chce do WTO, urychluje reformy. Příležitost využili i čeští dodavatelé - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Bělorusko chce do WTO, urychluje reformy. Příležitost využili i čeští dodavatelé

Veronika Jelínková, Export a podnikání,
Bělorusko chce do WTO, urychluje reformy. Příležitost využili i čeští dodavatelé
Zdroj: Shutterstock

Prezident Alexandr Lukašenko chce letos završit jednání o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Před přijetím ale musí Bělorusko pokročit s reformami a stabilizovat ekonomiku. Na stavbách elektráren, čističek nebo rafinerií využili příležitost čeští dodavatelé.

Bělorusko je země, která má s Českou republikou mnoho shodných rysů. Podobný počet obyvatel a struktura průmyslu, orientuje se na export a má výhodnou tranzitní polohu. Český průmysl má v Bělorusku velmi dobré jméno a silnou tradici. Nutnost modernizace výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě odvětví běloruské ekonomiky představují pro české podnikatele zajímavé obchodní a investiční příležitosti.

Bělorusko je nejen země hlubokých lesů a průzračných jezer, ale také exportní průmyslový stát s rozvinutým sektorem zemědělství. Dováží zejména surovou ropu a strojírenské výrobky, dále nákladní automobily, traktory a silničně-strojovou techniku.

Země chce snížit svou energetickou závislost na Rusku, čemuž napomůže i dokončení jaderné elektrárny Astravec

Mezi hlavní průmyslová odvětví patří strojírenství, těžba a zpracování draselných solí, papírenský, textilní, potravinářský a chemický průmysl. V zemědělském sektoru je Bělorusko významným exportérem hnojiv, v potravinářství se jedná zejména o sýry, máslo a masné výrobky.

Ekonomiku potrápila inflace i znečištění ropovodu

Podle údajů Národního statistického výboru Běloruska se za prvních jedenáct měsíců roku 2019 (v porovnání se stejným obdobím roku 2018) HDP zvýšil o 1,1 procenta, což vzhledem k ambicím země nelze považovat za příliš velký úspěch.

Alexandr Lukašenko v listopadu loňského roku podepsal dva prezidentské výnosy, na jejichž základě má ve střednědobém horizontu dojít k vytvoření potřebných podmínek pro urychlení tempa růstu HDP, zlepšení životní úrovně obyvatel a posílení snahy zachovat makroekonomickou stabilitu. Zároveň tak potvrdil prognózu uvedenou v oficiálním rozpočtu Běloruska pro rok 2020, kde je uvedeno plánované zvýšení HDP až o 2,8 procenta.

V listopadu byl ve zvláštní ekonomické zóně ve Vitebské oblasti otevřen společný česko-běloruský podnik Cylinders BEL na výrobu ocelových tlakových lahví.

Běloruskou ekonomiku v roce 2019 ovlivnila inflace a nerovnoměrný růst HDP, negativní dopad mělo rovněž znečištění ropovodu Družba organickými chloridy v úseku mezi Běloruskem a Polskem, za které Bělorusko požaduje po Ruské federaci odškodnění v řádech desítek milionů dolarů.

Zahraničnímu obchodu vévodí Rusko

Tradičně největším hospodářským partnerem Běloruska je Ruská federace. Obchod s ní tvoří polovinu běloruského zahraničního obchodu, obě ekonomiky jsou silně provázány. Po Rusku je druhým nejvýznamnějším partnerem EU s téměř čtvrtinovým podílem na celkovém zahraničním obchodu.

Jelikož EU odmítla dokončit proces uzavření dvoustranné dohody o partnerství a spolupráci (PCA), řídí se vzájemné hospodářské vztahy dohodou o obchodu a spolupráci (TCA), podepsanou mezi tehdejšími EHS a SSSR v roce 1989. Mezi další významné obchodní partnery Běloruska patří vedle Ukrajiny a Číny především Německo, Velká Británie, Polsko, Litva či Nizozemsko.

Na prahu WTO
Bělorusko je aktivním členem OSN, Mezinárodního měnového fondu, Eurasijské ekonomické unie, Východního partnerství a Společenství nezávislých států (SNS). Jedním z nejdůležitějších cílů běloruské zahraniční politiky je završení přístupového procesu do Světové obchodní organizace (WTO). O členství země zažádala již v roce 1993, přístupový proces byl obnoven a zaktivizován v březnu roku 2016. Bělorusko má zájem o dokončení vstupu na 12. ministerské konferenci WTO v Kazachstánu v červnu letošního roku, což je však obecně považováno za příliš ambiciózní cíl.

Běloruská ekonomika si zachovává nerovnováhu i některé strukturální problémy, které se nahromadily za posledních 20 let. Nedostatečný pokrok v zavádění tržních reforem a potřeba liberalizace obchodního režimu nejspíš oddálí přijetí přinejmenším na příští rok. Vstup do WTO přispěje nejen k celkovému posílení běloruského zahraničního obchodu, ale také k prohloubení obchodních vztahů Běloruska s Evropskou unií.

Češi pomáhají s modernizací rafinerie

V Bělorusku již úspěšně působí řada českých firem. V oblasti vodohospodářství je zde aktivní firma Metrostav, která se vedle dalších projektů podílela na rozšíření a rekonstrukci čističky odpadních vod v Brestu. Společnost Mavel realizuje řadu hydroenergetických projektů v Polocku a Grodně.

Dalším příkladem zdárné česko-běloruské obchodní spolupráce je firma Unis, která se spolu s dceřinou společností UNISněftěprojekt mimo jiné podílí na modernizaci rafinerie NAFTAN v Novopolocku. V listopadu loňského roku byl ve zvláštní ekonomické zóně ve Vitebské oblasti otevřen společný česko-běloruský podnik Cylinders BEL na výrobu ocelových tlakových lahví.

Profil české ekonomiky koresponduje s potřebami běloruského trhu, vzájemný obchod se navíc opírá o dlouholetou tradici. V současné době je v Bělorusku zaregistrováno 200 společných česko-běloruských podniků a podniků s českým kapitálem. Mezi nejperspektivnější obory pro spolupráci patří průmysl a strojírenství se zaměřením na modernizaci průmyslových podniků, zdokonalování technologie výroby a dodávky komponentů pro následnou výrobu běloruské strojírenské produkce.

Šance nabízí také energetika se zaměřením na tepelné elektrárny (včetně jaderných) a na alternativní zdroje, dále chemický a petrochemický průmysl, agrární sektor, rozvoj dopravní a městské infrastruktury, odpadové hospodářství a vodohospodářství.

Vzájemný obchod Česka s Běloruskem dlouhodobě vykazuje kladné obchodní saldo ve prospěch Česka. Podle obratu vzájemného obchodu je Bělorusko pro Českou republiku 58. nejvýznamnějším obchodním partnerem.

Letos má být spuštěn první blok jaderné elektrárny Astravec

Růst energetické nezávislosti a diverzifikace dodavatelů je v dalších letech jedním ze strategických cílů běloruské vlády. Země chce v nadcházejících dvou letech snížit podíl Ruska ve svých dovozech energie z 90 na 70 procent. Plánované spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Astravec v letošním roce a následná integrace do přenosové soustavy Běloruska přináší další exportní příležitosti pro vývozce energetických zařízení, například při modernizaci transformátorových stanic.

Rozvoji energetického potenciálu země má rovněž napomoci snaha více využívat domácí zdroje. Do popředí se dostává pojem „zelená energetika“. Snaha o větší energetickou soběstačnost a absence energetického strojírenství na území Běloruska představuje pro české firmy perspektivy v oblasti dodávek zařízení pro vodní a větrné elektrárny.

Osou dopravy v metropoli Minsk je metro ne nepodobné tomu pražskému

Zvyšuje se také poptávka po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru. Kvůli vysokým cenám plynu mají potenciál dodávky elektrických kotelen a malých kotelen na místní suroviny, jako jsou biomasa či rašelina. Ve vysoce konkurenčním prostředí je však třeba mít na paměti i sílu zahraniční konkurence, zejména té z Itálie a Německa.

Spolupráce v energetickém sektoru mezi Českem a Běloruskem je v současnosti na velmi vysoké úrovni. Její koordinaci, stejně jako vytyčení perspektivních obchodních příležitostí pro české a běloruské firmy v této oblasti zajišťuje zejména pracovní skupina pro energetiku, jež za českou stranu vedou sektoroví specialisté ministerstva průmyslu a obchodu.

Do Mohylevské oblasti zamíří v květnu česká obchodní mise

Podporu českého exportu zajišťuje v Bělorusku především ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Minsku. Dalším hybatelem, který přispívá k aktivizaci ekonomických vztahů, jsou podnikatelské mise a účast českých firem na veletrzích. Významnou roli rovněž hrají finanční instituce, jako jsou Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost a Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Důležitá je Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a obchodně-ekonomickou spolupráci. Doposud poslední, jedenácté zasedání komise se uskutečnilo loni v dubnu v Praze. Českou delegaci vedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, jeho běloruským protějškem byl náměstek ministra zahraničních věcí Jevgenij Šestakov.

Dvanácté zasedání česko-běloruské mezivládní komise proběhne v první polovině letošního roku v Minsku. V jeho rámci se v souvislosti s podporou rozvoje obchodně-ekonomické spolupráce s běloruskými regiony připojí k delegaci ministerstva průmyslu a obchodu a představitelů dalších rezortů a institucí také skupina českých podnikatelů a společně zamíří na východ Běloruska do Mohylevské oblasti. Zde je nezbytné zmínit, že velice aktivní a přínosná spolupráce na úrovni regionů již probíhá mezi Krajem Vysočina a Minskou oblastí, zejména v oblasti zdravotnictví, energetiky, školství, mládeže, sportu a kultury.

Prodloužením velmi plodné součinnosti v energetice bude incomingová mise z Běloruska do Česka, která se uskuteční ve druhém pololetí letošního roku. Na říjnovém Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně proběhne i letos tradiční akce „Business den Běloruska“, jejíž organizaci zajišťuje Komora pro hospodářské styky se státy SNS.

Autorka pracuje v Odboru zahraničně ekonomických politik na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

PDF verze lednového a únorového dvojčísla magazínu Export a podnikání ke stažení

Ohodnoťte tento článek
Diskuze