Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jaké jsou výhody online půjčky?

Potřebujete doplnit svůj finanční rozpočet, ale do výplaty je daleko? Nebo se objevily…

Objevte e-shop specializovaný na obalové materiály

Dnes už není nic výjimečného vlastnit e-shop či jinak prodávat věci přes internet. Má to…

Let It Roll Open Air 2019 – Rozhovor Zdeněk Souček

Suki, vlastním jménem Zdeněk Souček, je jednou z nejdůležitějších postav české drum…

Expanze sociálních výdajů nebude

11. září 2002, 19:12 - Josef Michl
11. září 2002, 19:12

Ministerstvo financí chce audity dotačních programů

BOHUSLAV SOBOTKA (31) je absolventem právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, ale veškerou svou pracovní praxi strávil v politice. Od roku 1989 je členem ČSSD. Po absolvování náhradní vojenské služby byl v roce 1996 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny a mandát si bez přestávky udržel dosud. Od roku 1996 do roku 2002 byl členem rozpočtového výboru, v letech 1996 až 1998 též mandátového a imunitního výboru. Od roku 1998 do roku 2001 byl místopředsedou a poté do ukončení činnosti předchozí sněmovny předsedou poslaneckého klubu ČSSD. Od 15. června letošního roku je ministrem financí koaliční vlády. Je svobodný, jako jeho záliby uvádí server ČTK historii, sci-fi literaturu, cestování a film.

EURO: Názor vašeho předchůdce Jiřího Rusnoka snižovat rozpočtový schodek postupnými kroky v rozsahu zhruba jednoho procenta HDP ročně nám nepřipadal příliš ambiciózní, ale tato vláda je ještě daleko skromnější. Z čeho vychází tak málo ambiciózní přístup? SOBOTKA: Tato vláda má ambice schválit čtyřletý rozpočtový rámec, který bude omezovat výdaje státního rozpočtu. Žádná jiná vláda na sebe na počátku funkčního období takový závazek nevzala. V uplynulých letech se hospodařilo z roku na rok, rozpočty se schvalovaly v rozdílných politických konstelacích a při jejich sestavování docházelo každý rok ke změně principů. Za nejhorší pokládám zatajování jednorázových, neopakovatelných příjmů, ať už to byly příjmy z privatizace, z deblokace ruského dluhu a podobně. Zcela mimo realitu se vedly polemiky, zda má být rozpočet schválen s deficitem patnácti nebo dvaceti miliard, a ve skutečnosti se vždy jednalo o deficity, které se pohybovaly na úrovni sedmdesáti až osmdesáti miliard.

EURO: Nová vláda už takové triky dělat nebude? SOBOTKA: Vláda v tuto chvíli sestavila návrh rozpočtu, který vychází pouze z příjmů standardních, nejsou v něm zapojeny příjmy z privatizace. Připravujeme politiku snižování rozpočtového schodku v příštích letech. To, zda je cíl stanovený v koaliční smlouvě ambiciózní, realistický, nebo málo ambiciózní, budeme schopni konstatovat na konci letošního roku, až bude hotov čtyřletý rozpočtový rámec. Je jasné, že reforma veřejných rozpočtů se nedá dělat pouze řešením příjmové stránky, ale musí se především škrtat výdaje a to není věc jednoduchá. Zažil jsem to, když pan ministr Škromach navrhoval některá omezení výdajů v příštích letech, a ve vládě o tom nebyla shoda. Bylo to kritizováno dokonce i ze strany našich koaličních partnerů.

EURO: Jak se chcete v rozpočtovém rámci vypořádat s tím, že polovina výdajů je definována zákony? SOBOTKA: Mandatorní výdaje se na rozpočtu na rok 2003 podílejí více než padesáti procenty. Jedinou možností, jak to řešit, je přijmout během roku 2003 příslušné zákonné změny tak, aby návrh rozpočtu na rok 2004 bylo možné sestavit už na jejich základě. Za druhé je třeba zrevidovat jednotlivé dotační programy realizované na ministerstvech a říci, které by měly pokračovat a které nikoliv. Dokonce si myslím, že bychom měli do rozpočtových pravidel zavést princip pravidelného auditu každého dotačního programu, řekněme po dvou třech letech jeho fungování.

EURO: Budou programy vyhodnocovány už pro rozpočet na rok 2003? SOBOTKA: Myšlenka pravidelných auditů výdajových programů se objevila v rámci pracovní skupiny pro reformu veřejné správy. Budeme ji předkládat jako podnět v rámci novelizace rozpočtových pravidel. Nedotkne se to tedy státního rozpočtu na rok 2003, ale byl bych velmi rád, kdyby tato nová pravidla byla vztažena na výdajové programy v rozpočtech dalších.

EURO: Jakých mandatorních výdajů by se týkaly možné úspory? SOBOTKA: Vedeme debatu, která je velmi otevřená, chceme se podívat na všechny výdaje a nic v této fázi diskuse není tabu.

EURO: Nicméně vládní prohlášení hovoří spíše o rozšiřování mandatorních výdajů. Jsou tam plošné přídavky na děti, svěřenecký fond, příspěvek na učební pomůcky a další prvky, jejichž náklady lze odhadnout na dvacet až třicet miliard korun ročně. SOBOTKA: Já si v nejbližších letech nedokážu představit, že by vláda schválila nové programy, které by vedly k výrazné expanzi sociálních výdajů. Naším prioritním cílem je vypořádat se s rostoucím deficitem na důchodovém účtu. Tam by měly přednostně směřovat prostředky a každý nový program v sociální oblasti by měl být založen na prostředcích, které se získají úsporami nebo restrukturalizací jiného programu. Objem sociálních výdajů bude expandovat v oblasti penzí pro seniory, ale ostatní sociální programy by měly být velmi pečlivě zvažovány.

EURO: Předpokládáte takové zásahy do důchodového systému, jako jsou úpravy valorizačních pravidel, úpravy náhradních dob započítávaných do sociálního pojištění, prodloužení povinné doby sociálního pojištění? Můžete upřesnit rozsah zásahů do systému? SOBOTKA: Ve funkčním období této vlády by měla být přijata penzijní reforma. Debata o ní hodně pokročila, stanoviska parlamentních stran už jsou si velmi blízko a pravděpodobně budeme schopni předložit do Poslanecké sněmovny soubor zákonů definujících parametry první fáze penzijní reformy.

EURO: Kdy to bude? SOBOTKA: Garantem předložení penzijní reformy je ministerstvo práce a sociálních věcí. Předpokládám, že tam práce běží, a každopádně v průběhu příprav čtyřletého rozpočtového rámce budeme tuto věc konzultovat, aby byla schopna vyhovět rozpočtovým parametrům.

EURO: Takže penzijní reforma půjde do Parlamentu příští rok? SOBOTKA: Já nevidím důvod, aby už příští rok nebyly projednávány zákony, které budou souviset s penzijní reformou.

EURO: Počítá se nadále se sociální pojišťovnou, která zvyšuje režijní náklady a vyžaduje vytvoření rezervního systému? Je to poněkud absurdní, když bude pojišťovna vykazovat trvalé schodky. SOBOTKA: Sociální pojišťovna je součástí projektu penzijní reformy tak, jak ho chápe ČSSD. Pro nás je důležitá z toho hlediska, aby byla schopna poskytnout větší komfort občanům a současně byla schopna zvládnout parametrické reformy, k nimž dojde v rámci průběžného systému. Jde o to, aby tady byl nositel pojištění, který bude dostatečně technicky, organizačně, personálně připraven pro tyto parametrické změny, protože například v Polsku se ukázalo, že pokud se podcení role nositele pojištění, potom se parametrické změny provádějí velmi těžko, dochází k technickým chybám a podobně.

EURO: Penzijní reforma ale v krátkodobém horizontu nepřinese nějakou úsporu, navíc vyžaduje poměrně masivní veřejnou podporu. Jak se díváte na názor vašich koaličních partnerů i ODS, že by příspěvek zaměstnavatele na penzijní a zdravotní pojištění měl být převeden na občana, aby viděl na své výplatní pásce, kolik vlastně státu platí? SOBOTKA: Souhlasím s tím, že z krátkodobého i střednědobého pohledu penzijní reforma nepřinese nějaké zajímavé úspory. To, co by mohlo být z hlediska zvýšení příjmů ze sociálního pojistného zajímavé, by bylo narovnání poměrů mezi odvody zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Změna by neměla být dramatická a měla by být rozložena do několika let, ale vnímám to jako důležitou součást penzijní reformy a vnímá to tak i sociální demokracie. Pokud jde o převedení tohoto příspěvku na zaměstnance, aby to bezprostředněji vnímal, může se to dozvědět prostřednictvím informace, kterou dostane od zaměstnavatele. V podstatě by to znamenalo snížení zatížení zaměstnavatele a zvýšení zatížení zaměstnance. A nevím, jaký by tato změna měla praktický přínos.

EURO: Že by lidé věděli, kolik doopravdy ze své mzdy státu platí. SOBOTKA: Já mám pocit, že tato informace je přece snadným způsobem sdělitelná.

EURO: Každý, kdo vyplňoval daňové přiznání, však ví, že působí zcela rozdílně, když dostanu výplatní pásku a když vyplním daňové přiznání. Ukáže-li se, že mi stát nebere dvacet třicet procent mého hrubého příjmu, ale dejme tomu padesát pět, tak to je trošku jiné kafe. SOBOTKA: Ale z hlediska ekonomických parametrů systému to nezmění vůbec nic.

EURO: Odvodové zatížení práce je dlouhodobě kritizované a považované za jednu z brzd podnikání u nás. Před volbami se v ČSSD i v dalších stranách uvažovalo o tom, že by bylo možné zrušit příspěvek zaměstnavatele na nezaměstnanost. Jaký je váš názor na tuto představu? SOBOTKA: Jakmile snížíme takový příjem státního rozpočtu, znamená to dělat jinde škrty, aby byl dopad do bilance státního rozpočtu neutrální. Pokud by se našel prostor pro úspory v takovém rozsahu, vnímal bych to jako pozitivní opatření, ale myslím, že hledání podobných úspor bude složité. Je jasné, že se pohybujeme mezi zeměmi, které mají v rámci Evropy nejvyšší zatížení práce. Na druhé straně je potřeba vnímat situaci našich pojistných systémů a jejich rovnováhu.

EURO: Řada ekonomů zastává názor, že celý sociální systém je v zásadě neufinancovatelný a že musí dojít k naprosto zásadní reformě a snížení komfortu. Tuto tezi ale sociální demokracie odmítá. Jak vyřešit tento rozpor? SOBOTKA: To souvisí s tempem snižování deficitu veřejných rozpočtů. Pokud půjdeme rychlým tempem, znamená to i poměrně razantní snížení komfortu a výpadek příjmů státního rozpočtu, který povede ke snížení kvality veřejných služeb. Jde tedy o míru poklesu, která je akceptovatelná politicky, společensky a která nepovede k rozbití sociální soudržnosti české společnosti a k tomu, aby se lidé přestali ztotožňovat s demokratickým systémem.

EURO: Jsou i změny, které nemusí vést ke snížení komfortu, například financování zdravotní péče, které vyžaduje reformu a kde se velmi plýtvá. Počítáte s reformou veřejného zdravotního systému? SOBOTKA: Je zřejmé, že systém zdravotního pojištění již nemůže počítat s tak štědrými dotacemi jako v minulých letech, kdy stát zachraňoval bilanci systému zdravotního pojištění jednak častými valorizacemi státního příspěvku, jednak konsolidační agentura odkoupila některé nebonitní pohledávky zdravotních pojišťoven. Pokud státní podpora bude nižší, systém sám bude muset směřovat k určitým parametrickým reformám, které zajistí jeho vyrovnanost.

EURO: Naše daňová kvóta je zřetelně vyšší než v zemích se srovnatelnou ekonomickou výkonností. Nemyslíte si, že je to problém pro výkonnost české ekonomiky? SOBOTKA: Především naše jednoduchá daňová kvóta má tendenci automaticky klesat. Vládní koalice se tedy rozhodla zafixovat příjmovou stránku veřejných rozpočtů a stabilizovat daňovou kvótu na úrovni roku 2000. Abychom mohli realizovat poměrně ambiciózní plán snižování rozpočtových schodků, nemůžeme si dovolit současně snižovat daňové zatížení. Nesměřujeme ale k celkovému zvýšení daňového zatížení a snažíme se také nezvyšovat zatížení práce.

EURO: Nicméně okolní země dělají daňové reformy a za chvíli se můžeme ocitnout v situaci, kdy zde budou opravdu velmi vysoké daně a podniky budou ztrácet konkurenceschopnost. SOBOTKA: Ve srovnání s Německem nebo Rakouskem je naše daňové zatížení pořád příjemnou záležitostí. Samozřejmě je třeba pozorně sledovat i vývoj na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Zejména na Slovensku přistoupila vláda k poměrně rozsáhlému snížení daňové zátěže, výrazné změny provedlo v minulých letech i Maďarsko. Na druhé straně prostě odmítám filozofii, že jsme schopni kombinovat politiku snižování rozpočtového schodku a snižování daní.

EURO: Když už má být úroveň přímých daní zachována, musíme připustit, že musí dojít k určitým pohybům v nepřímých daních. Zdá se však, že pro řešení problému s daní z přidané hodnoty, zamezení možnosti daňových úniků vyplývající ze dvou sazeb, by byl zásadnější přesun některých položek z jedné sazby do druhé. Proč jste postupovali tak, jak jste postupovali? SOBOTKA: Návrh, který vzešel z koaliční debaty, signalizuje ochotu vládní koalice směřovat postupně ke sbližování sazeb DPH. Pokud jde o přeřazení jednotlivých druhů zboží a služeb do základní sazby tam, kde to není vyjednáno s Evropskou unií, takový návrh v nejbližším období předkládat nebudu. Rád bych ještě provedl analýzu dopadů, které bude mít přesun ze snížené sazby do základní, v oblasti sociálních výdajů nebo na trhu. Je zřejmé, že k takovým přesunům bude DPH v příštích letech směřovat a tempo bude ovlivněno i datem vstupu do EU. V každém případě o tom povedeme velmi vážkou diskusi a nebude to žádná hurá akce. Nyní na to bylo příliš málo času.

EURO: Lze předpokládat, že během příštích čtyř let k těmto změnám dojde? SOBOTKA: Změny budou součástí materiálu daňová politika, který budu předkládat do vlády současně se čtyřletým rozpočtovým rámcem. Vláda by pak měla říct konečné slovo.

EURO: V čem je význam pátého pásma daně z příjmů fyzických osob, když fiskální význam je zanedbatelný? SOBOTKA: Já ten význam vnímám zejména v oblasti symboliky, v oblasti politické, v rámci legitimní debaty o tom, zda míra progrese zdaňování příjmů fyzických osob v ČR je v pořádku z hlediska principu solidarity a spravedlnosti daňové soustavy. Na to mohou být různé názory, ale z pohledu sociální demokracie je míra progrese u nás relativně nízká.

EURO: Sociologické výzkumy tvrdí, že je míra přerozdělování od nejvyšších příjmových skupin k nejnižším u nás jedna z nejstrmějších na světě. SOBOTKA: Pokud se podíváme na to, jakým způsobem je nastavováno zdaňování nejvyšších příjmů ve vyspělých zemích i v těch zemích, které mají srovnatelnou ekonomickou výkonnost, tak tam tyto sazby nezačínají trojkou, ale čtyřkou, pětkou nebo šestkou.

EURO: Jenže příjmové písmo, kde začínají, je určitě o hodně výše než u nás. V Německu je to tam, kde my začínáme s třiceti pěti, dvacet čtyři procent. SOBOTKA: Pokud se podíváme na porovnání kupní síly, mám pocit, že situace není příliš odlišná.

EURO: I potom na tom bude Němec lépe. Ale ještě ke korporátní dani. Teorie říkají, že snížení její sazby může přinést zvýšení výnosu, ale podmínkou je, aby snížení sazby bylo citelné. Snížení o tři procentní body se příliš citelné nezdá. To bude pouze výpadek příjmů a impuls pro podnikání nebude příliš velký. SOBOTKA: V případě tříbodového snížení daně z příjmů z právnických osob do příjmové stránky státního rozpočtu hovoříme o dopadech v rozsahu deseti až patnácti miliard, což je částka velmi významná. Ekonomická teorie opravdu říká, že když dojde k výraznému snížení korporátní daně, nemusí se to zcela mechanicky projevit do příjmové stránky státního rozpočtu a výnos může mírně stoupnout. Ale když se podíváme na dopad, který mělo v prvním roce výrazné snížení daně na Slovensku, tam došlo v příjmech k poměrně velkému výpadku. Takže je otázka, zda ekonomické teorie zcela fungují v našem ekonomickém systému.

EURO: Jak jste přišli na to, že tři body jsou deset až patnáct miliard? To by výnos daně musel činit nějakých sto padesát miliard. SOBOTKA: Výnos této daně se pohybuje kolem sedmdesáti miliard. Na druhé straně je tady omezený počet velkých subjektů, které spolehlivě daně z příjmů korporací platí. Tam se dá očekávat, že se snížení výnosu z této daně promítne plně.


Čtěte také

Kryptoměny  Kryptoměna Libra od Facebooku

Regulátoři EU zkoumají plány Facebooku na digitální měnu libra. Zaměří se na nakládání s údaji

Antimonopolní regulátoři Evropské unie se rozhodli prozkoumat plány americké internetové…

21. srpna 2019

 Premiér Andrej Babiš

Schodek rozpočtu by měl zůstat 40 miliard korun. Měnit ho není potřeba, řekl Babiš

Schodek státního rozpočtu na příští rok by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zůstat…

21. srpna 2019

 Ministryně financí Alena Schillerová

Schillerová jednala se Zemanem o rozpočtu. Prezident kvitoval růst investic, zaujal ho stravenkový paušál

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) seznámila dnes prezidenta Miloše Zemana s…

21. srpna 2019

 Premiér Andrej Babiš

Kauza Babišova střetu zájmů: premiér se odvolal proti novému rozhodnutí černošického úřadu

Premiér Andrej Babiš se odvolal proti novému rozhodnutí černošického úřadu v kauze jeho…

21. srpna 2019

Generální ředitel Fincentra Filip Duchoň

Na trhu finančního poradenství vzniká nový silný subjekt

Před necelým rokem žil český trh finančního poradenství informací, že společnost…

21. srpna 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Je Česko kryptoměnovou těžební velmocí? Jak začít těžit?
Bouráme - kam s azbestem a dalším nebezpečným odpadem?
Jak ovlivní výši mateřské zkrácený úvazek nebo nemocenská
Komentář: Pokud v Itálii nastane varianta rozpočtového provizoria, automaticky se zvýší DPH
Jak se zbavit hrabošů? Jaké jsou alternativy k jedům?
Auta
Plně elektrické MPV a minibus Mercedes-Benz EQV
Škoda Kamiq pomůže značce ovládnout další segment trhu. Jednu věc umí lépe než BMW
Tohle je policejní auto budoucnosti. Má umělou inteligenci a rozpozná policistu i hledaného zločince
Mercedes EQV je velkoprostorové prémiové MPV, na které vám řidičský průkaz skupiny B skoro nestačí
Nové Audi RS 6 Avant bylo odhaleno. Výkonem ani dynamikou na třídu E nestačí, i když má 600 koní
Hry pro příležitostné hráče