Evropu zhasla loď - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Evropu zhasla loď

, Vadim Fojtík,
Evropu zhasla loď
Zdroj: Euro.cz

Rozsáhlý výpadek elektřiny postihl i Česko

Evropská energetika je citlivá i na lodní dopravu v Německu. Tvrzení zdánlivě přehnané, leč jak události posledních dnů jasně ukázaly, pravdivé. Jedna loď na německé řece Emži způsobila, že desítky milionů domácností a firem v celé Evropě zůstaly dlouhé minuty bez proudu.

Začalo to na Emži.

V sobotu 4. listopadu krátce po půl desáté večer správce rozvodné sítě, německá společnost E.ON Netz, vypnul vedení velmi vysokého napětí přes řeku Emži, aby tudy mohla projet loď. Nikoho nenapadlo, jak velké potíže to způsobí. Rutinní výpočty dispečerů německé firmy neodhalily nic, co by mohlo vést k jakýmkoliv obavám – nebyla to první loď, která tudy projížděla. Poté, co bylo přerušeno vedení přes Emži, se tok energie přesunul do ostatních sítí na jihu Německa a dál nerušeně proudil k odběratelům. Krátce před desátou hodinou večer byla situace stále stabilní. Pracovníci energetických dispečinků v klidu popíjeli kávu a řešili všední každodenní záležitosti.
V následujících minutách se situace notně zdramatizovala. Nejprve se přetížila linka Wehrendorf-Landensbergen ve východním Vestfálsku, která spojuje rozvodné sítě německých společností E.ON Netz a RWE TSO. Přesně ve 22.10 bezpečnostní systém kvůli hrozící havárii zmíněnou linku odpojil. Následoval kolaps i v dalších oblastech.
Do té doby jednolitá německá síť se rozpadla na samostatné oblasti, spojení bylo na mnoha místech přerušeno. V některých regionech byl elektřiny dostatek, jinde naopak nestačila poptávka pokrýt spotřebu.
Na krizovou situaci zareagovala Francie, do sousedního Německa zvýšila vývoz elektřiny, aby pokryla spotřebu v deficitních oblastech, čímž se sama dostala do problémů. Ty zavinily přetížení části rozvodné sítě, která byla z bezpečnostních důvodů vyřazena z provozu, a poté i nedostatek elektřiny v postižených oblastech.

Půlka Německa bez proudu.

Následný dominový efekt se přelil do Belgie, Nizozemska, Rakouska, Itálie, Španělska a Portugalska. Přerušené musely být i dodávky elektřiny mezi Španělskem a Marokem. „Ve Francii postihl výpadek minimálně pět milionů lidí, hodinu bez proudu bylo deset procent obyvatel. Část země byla bez elektřiny ještě v neděli,“ uvedla společnost RTE, která spravuje francouzskou rozvodnou síť.
V Německu se jako první ocitl bez elektřiny Kolín nad Rýnem, postupně se přidaly i další oblasti na západu a jihu země, včetně spolkových zemí Bavorsko, Sársko a Hesensko. Od pěti minut do půl hodiny byla bez elektřiny více než polovina německé populace. Stovka regionálních spojů přestala jezdit. Podobné výpadky dodávek zasáhly i obyvatele dalších postižených zemí.
Odborníci poukazují na to, že rozvodnou síť v Německu mohla přetížit i zvýšená spotřeba elektřiny v domácnostech. Sobotní večerní teploty se přiblížily k nule a přímotopy běžely naplno. Německé úřady nevyloučily ani to, že kolaps zavinilo napájení sítě větším množstvím elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách, které neprovázelo úměrné snížení produkce jiných zdrojů.

Problémy i v Česku.

Sobotní energetická krize zasáhla okrajově i Českou republiku. Správce tuzemské přenosové soustavy, společnost ČEPS, nařídil odstávku několika menších zdrojů. Jen firma ČEZ musela omezit provoz několika bloků svých elektráren, postiženy byly zdroje o celkovém instalovaném výkonu dvou tisíc megawattů. Zhruba o sto megawattů musela omezit provoz i Jaderná elektrárna Temelín. České domácnosti ani firmy však žádné potíže při odběrech elektřiny nepocítily.

Více investovat.

Energetici oslovení týdeníkem EURO mají jasno. Podobným nepříjemnostem, jako byly ty o první listopadové sobotě, nelze zabránit. Je pouze možné podniknout taková opatření, která jejich vznik minimalizují. Za velké štěstí považují skutečnost, že energetické soustavy evropských zemích jsou mezi s sebou propojeny. V opačném případě by sice německé problémy nezasáhly Francii a spol., Německo by se však s jejich odstraňováním potýkalo ne minuty, ale dny a ekonomické škody by byly obrovské. Poslední blackout navíc jasně ukázal na křehká místa v evropské rozvodné síti a na nutnost investovat do posílení přenosových kapacit, aby byly schopny snést větší zatížení. Nutné bude i lépe koordinovat činnost celoevropské rozvodné sítě. „Můj první dojem je, že tu panuje rozpor. Máme evropské rozvodné linky, ale ne společný úřad, který by na jejich provoz dohlížel. Nemůžeme si pomáhat bez centrální správy,“ citovala agentura ANSA italského premiéra Romana Prodiho.
Zda poslední kolaps způsobily události v Německu nebo v některém z jiných států, odhalí do konce listopadu speciální vyšetřovací komise Svazu pro koordinaci přenosu elektřiny (UCTE). Svaz sdružuje provozovatele přenosových soustav z pětadvaceti evropských zemí včetně české ČEPS. Komise by měla nejen objasnit příčiny kolapsu, ale i navrhnout další opatření, která by zamezila, nebo alespoň razantně snížila riziko vzniku dalších podobných poruch. Bez investic v řádech miliard eur se však nic takového nepodaří.