Evropské touhy Tbilisi

14. 5. 2008

Autor: Euro.cz

Gruzínci jsou kulturně, vzdělanostně, etnicky a duchovně spojeni s Evropou

Přistání na moderním letišti v Tbilisi ve mně stále vyvolává pocit příletu za železnou oponu. Cesta do rezidence britského velvyslance mi připomněla Ázerbájdžán - široký bulvár v hlavním městě Gruzie lemují rozlehlé památníky. Zdejší svět je však jiný.
Gruzie se rozkládá v pásmu Kavkazu, ale v 1,4milionovém hlavním městě se z tohoto horského masivu nachází velmi málo. Architektura je vznešeně ruského stylu i zřetelně evropská - se špetkou čehosi koloniálního, co připomíná Singapur nebo Sydney. Okamžitě jsou patrné obrovské majetkové rozdíly. Velké množství sportovních aut působí poněkud zvláštně. Ovzduší je stejně jako v Latinské Americe plné testosteronu.

Černomořská iniciativa

Před několika týdny jsem cestoval na třetí Černomořskou iniciativu pořádanou společnostmi Prague Society a Global Panel Foundation. Účastnil se jí také generál Dieter Stockmann, bývalý zástupce velitele NATO, kterého doprovázeli v minulosti rumunský ministr obrany Gheorghe Tinca, dřívější slovenský premiér Ján Čarnogurský, Hassan Abujub, hlavní poradce marockého krále pro zahraniční politiku, a Yossef Bodansky, poradce amerického Kongresu. Britský velvyslanec Denis Keefe, dobrý přítel z dob studené války a nyní zástupce její královské výsosti v Gruzii, souhlasil s uspořádáním této konference a večeří spojenou s politickou diskusí za účasti Temura Jakobašviliho, nového gruzínského ministra pro integraci. Mezi hosty této neoficiální konference byli německá velvyslankyně v Gruzii Patricie Flurová, turecký velvyslanec Ertan Tezgor, nový člen gruzínského parlamentu Džiordži Bokerija, blízký poradce prezidenta Michaila Saakašviliho, a byznysmeni David Lee a Anthony Turner.
Navzdory poněkud nepřesvědčivě a podivně znějícímu názvu představuje gruzínské ministerstvo pro integraci jednu z klíčových pozic v zemi. Pod jeho jurisdikci spadají natolik palčivé problémy, jako jsou snahy Abcházie a Jižní Osetie o odtržení. Žádná země je neuznala. Rusové však mají v obou oblastech „ochranné“ vojenské jednotky a vyhrožují, že v případě uznání nezávislosti Kosova přiznají stejný status i jim. Jak se ukázalo, Jakobašvili se vyznačuje brilantním a nekonvenčním myšlením, neovlivněným místním stylem. Hned po večeři se spěchal věnovat další krizi v této oblasti na gruzínském území.

Příkladem NAFTA

Následujícího dne se třetí černomořské konference, která se konala na britské ambasádě, zúčastnila Barbara Dayová, Britka a představitelka Prague Society, zástupci neziskového a soukromého sektoru, někteří diplomaté a delegace zabývající se černomořskou problematikou. Diskuse se většinou zaměřovala na energetickou bezpečnost a na to, jak by Gruzie mohla v této oblasti posílit své zájmy. Jsem jejím stoupencem, a proto lituji, že stejně jako Rumunsko v tomto prostoru lépe politicky a ekonomicky nevyužívá svou polohu.
Turecko a Rusko v černomořské agendě dominují, což je pochopitelné vzhledem k jejich rozlehlým přímořským hranicím. Všechny země z této oblasti, soustředěné v organizaci Černomořská hospodářská spolupráce (Bulharsko, Gruzie, Rumunsko, Rusko, Turecko a Ukrajina ležící přímo u Černého moře a k němu přilehlé státy Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Řecko a Moldávie), by však z hospodářsky sjednocené oblasti profitovaly. Moje představa se v této souvislosti podobá Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Gruzie hraje jakousi sjednocující roli mezi Ruskem a islámem. Velmi rychle je však zřejmé, že se Gruzínci považují za Evropany. Objevuje se nová napojení na Spojené státy americké - všechny bankomaty nabízejí dolary a gruzínskou měnu lari. Kulturně, vzdělanostně, etnicky a duchovně však mají Gruzínci svou karmu spojenou s Evropou.

Velký problém Rusko

Jak poznamenal jeden z hostů konference: „Rusko si vytváří pozice, aby - v oblasti energetiky a bezpečnosti - získalo moc, zatímco Evropa je zaneprázdněna diskusí o vlastní úloze a Spojené státy americké jsou svázané Irákem a neschopné se z něj uvolnit.“ Aspirace Gruzie stát se členem NATO Rusko dráždí. Jeden ruský státní činitel mi nedávno řekl, že by Rusko mělo problém, kdyby se Gruzie připojila k Evropské unii.
Na summitu NATO v Bukurešti před několika týdny ani Ukrajina, ani Gruzie nezískaly akční plán pro přijetí za člena aliance, který je prvním krokem pro členství v ní. Ani jejich naděje na členství v Evropské unii nebyly neoficiálně příliš povzbuzeny. To nechápu. Kdyby Evropané rozuměli své často proklamované a vychvalované „měkké“ síle, připravili by Ukrajině a Gruzii prostor pro jejich připojení k EU. Naneštěstí platí, že se EU pohybuje jako dinosaurus. Vážím si Evropy, ale proboha, ať se probudí a začne vnímat realitu.
Také stanovy NATO by se měly změnit, aby odrážely současnost. Odkazy na „vystupujeme proti Varšavské smlouvě“ a „použití prvního jaderného úderu“ by měly zmizet. NATO je nejúspěšnější mezinárodní aliancí v dějinách. Musí se však přeorientovat na nového nepřítele. Jakýkoli nový bezpečnostní a ekonomický přístup ke Gruzii by neměl znamenat jednání s Rusy jako s podružnými příbuznými, protože jimi nejsou. Ačkoli je to u mnoha nových ekonomik a bývalých sovětských satelitů nepopulární, Rusko by mělo být považováno za seriozního a solidního partnera.
Vyrůstal jsem za studené války a bojoval jsem s komunismem. Stál jsem proti Rusku jako voják. Zlobím se na Rusko - zejména na jeho bývalého prezidenta Vladimira Putina. Jsem unaven improvizacemi a pózováním Ruska. Intenzivně podporuji vstup Gruzie a Ukrajiny do NATO a Evropské unie - a také Turecka. Ale zároveň bychom opravdu měli najít způsob, jak ukončit úmyslné provokování Rusů jen tak pro zábavu.

Souvislosti

Státní zřízení Gruzie: Republika.
Vznik: 9. dubna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu).
Poloha: Zakavkazsko, při východním okraji Černého moře
Sousední země: Arménie, Ázerbájdžán, Ruská federace, Turecko
Prezident: Michail Saakašvili (od 20. ledna 2008).
Předseda vlády: Lado Gurgenidze (od 22. listopadu 2007).
Jazyk: Gruzínština - 71 procent (úřední); abcházština - 0,1 procenta (úřední); ruština - devět procent; arménština - 5,7 procenta; ázerbájdžánština - 6,5 procenta, jiné - sedm procent.
Rozloha: 69 700 kilometrů čtverečných
Počet obyvatel: 4 677 401 (2005)
Měna: Gruzínské lari
Hrubý domácí produkt: 12,89 miliard dolarů