Evropa nechce slepice v klecích

06. ledna 2003, 00:00 - Dvoustranu připravil Petr Havel, nezávislý publicista petr44@centrum.cz
06. ledna 2003, 00:00

Budou chtít spotřebitelé kupovat dražší vejce? Alternativní chovy slepic jsou v Česku jen čtyři. Ani ony však nedokázaly zavést do praxe všechny požadavky evropské směrnice pro pohodu zvířat. Animal welfare neboli pohoda zvířat se stále více prosazuje v legislativě Evropské unie.

Budou chtít spotřebitelé kupovat dražší vejce?

Alternativní chovy slepic jsou v Česku jen čtyři. Ani ony však nedokázaly zavést do praxe všechny požadavky evropské směrnice pro pohodu zvířat.

Animal welfare neboli pohoda zvířat se stále více prosazuje v legislativě Evropské unie. V chovech hospodářských zvířat to přitom v praxi znamená zcela zásadní změny jak v celkovém přístupu k produkci v oblasti živočišné výroby, tak v zavádění nových technologií. Spotřebitelé zase mohou očekávat nové formy produktů, většinou ovšem ve vyšších cenových kategoriích. Otázka zní, zdali je ale budou ochotni vůbec kupovat. Jednou z nejkontroverznějších změn je zákaz klecových chovů nosnic, jehož smyslem je zajistit životní pohodu slepic. Současné podmínky pro klecový chov nosnic mají být v rámci EU zakázány od roku 2012. Podle Michala Pospíšila, tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR a koordinátora společného česko-holandského projektu na zavedení této legislativy EU do praxe v ČR, mají přitom členské země Unie na výběr. „Některé země mají stop stav pro takové chovy do roku 2004, poté bude možný chov nosnic pouze v takzvaných obohacených klecích, některé preferují spíše alternativní systémy chovu s volným pohybem slepic, kdy mohou nosnice hrabat, nocovat na hřadélku a snášet vajíčka v hnízdech, což v klecích nemohou,“ říká Pospíšil.

České vejce z neklecového chovu putuje do Švýcarska

Situace v ČR je podle Pospíšila tristní. Produkce vajec pochází v zásadě pouze z klecových chovů, alternativní chovy jsou v ČR pouze čtyři a stejně ještě nedokázaly veškeré prvky evropské směrnice pro pohodu zvířat pro nosnice zavést do praxe. Podíl produkce vajec z alternativních chovů dosahuje u nás zhruba dvou procent, spotřebitel se s nimi ale nesetká, neboť převážná část je určena na export do Švýcarska.

Holandská pomoc

Základním problémem produkce vajec z alternativních chovů je jejich vyšší cena, protože v takových chovech je méně slepic na metr čtvereční. „Náklady jsou vyšší zhruba o dvacet procent, to se pak projevuje i v ceně finálních produktů. Právě proto ale vznikl česko-holandský projekt, o který si zažádala česká vláda na základě veřejné soutěže. Je financován holandskou stranou z agentury SENTER a jeho smyslem je kromě zavedení příslušné legislativy také podpořit poptávku po kvalitnějších vejcích z alternativních chovů,“ informoval Pospíšil. Dosavadní reakce na projekt jsou přitom podle Pospíšila pozitivní - většina producentů si totiž uvědomuje, že se i v ČR „musí něco stát“, aby výroba vajec u nás odpovídala evropským směrnicím.

USA a Čína versus Evropská unie

Na druhou stranu je ale skutečností, že animal welfare pro nosnice zavádí pouze EU, ne tak Čína nebo USA, takže v Evropě budou patrně vyráběna nejdražší vejce na světě. Unie přesto nehodlá od zákazu současných klecových chovů ustoupit. V některých členských zemích EU se již také začínají vejce z alternativních chovů významně prosazovat do tržní sítě. Například právě v Holandsku je podle experta na animal welfare nosnic Aada van Windena podíl čerstvých vajec z alternativních chovů na trhu již 40 procent.

Co s produkcí „ze dvorků“?

„Některé nadnárodní obchodní řetězce, například AHOLD, již nevykupují vajíčka z klecových chovů vůbec,“ zdůraznil Winden. To je i signál pro tuzemské producenty a spotřebitele. Podle Pospíšila totiž zřejmě dojde k roštěpení trhu s vejci, kdy vejce z obohacených klecových chovů budou určena zejména pro průmyslové zpracování, vejce z alternativních chovů pak k přímé spotřebě pro lidskou konzumaci. Dořešit je ale zapotřebí označování vajec, neboť na trh by se mohla dostat i vejce z domácí produkce ze dvorků, což jsou vajíčka často neznámého původu a zejména neznámé kvality. Právě na rizika alternativní produkce vajec, ale i produkce z obohacených klecí, poukazují odpůrci animal welfare legislativy EU. Například podle Květoslava Košaře z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi je směrnice Rady Evropské unie 1999/74 EC, která stanoví minimální standardy pro ochranu nosnic, rozhodnutí spíše politické, přijaté pod tlakem ochránců zvířat. Verdikt nerespektuje základní faktor, podle kterého se domestikací divokých zvířat podstatně ovlivnily jejich vlastnosti a návyky, a není tedy možné objektivně posoudit, zdali jsou pro ně uměle vytvořené podmínky chovu skutečně tak negativní.

Úskalí volného výběhu

„Je samozřejmé, že ani jeden ze současných a ani výhledově uvažovaných technologických systémů nesplňuje a ani nemůže splňovat všechny podmínky, které si pro dosažení pohody zvířat vymyslel člověk. Je proto nutné hledat, při jejich posuzování určité kompromisy, které budou přijatelné jak pro zvíře, tak i pro člověka. Při diskuzích s ochránci zvířat o způsobu, který by byl nejvhodnější pro chov nosnic, se většina z nich shoduje v názoru, že tímto způsobem by měl být výběhový chov s velikostí skupin v rozmezí cca 200 až 2000 nosnic. Na první pohled se zdá, že tento systém je opravdu optimální, neboť slepice mají dostatek volného prostoru, možnost úkrytu v hale nebo pod keři a prakticky všech životních projevů, které zabezpečují dobrý vývin kostry, pohybového i zažívacího aparátu.

Strach po předcích

A však ani tento způsob nezajišťuje slepicím úplnou svobodu a nechrání je před strádáním. Zapomíná se při něm totiž na to, že slepice byly vyšlechtěny z kurabankivského, který žil v asijských džunglích v sociálních skupinách sestávajících z šesti slepic a jednoho kohouta. Tito ptáci si pro zachování přežití vyvinuli strategii strachu. Slepice, ať už v asijské džungli nebo při dnešních způsobech chovu, si tento instinkt i přes dlouhodobou šlechtitelskou práci zachovávají. Jestliže je však ve volném výběhu umístěno 200, 2000 nebo i více slepic, chovají se spíše jako nebezpečná masa než jako sociální skupina. Protože slepice jsou schopny poznávat ve svém okolí pouze několik svých družek a s nimi vytvářet sociální skupiny, ve kterých jsou vyjasněny vztahy podřízenosti a nadřízenosti, dochází při volném pohybu slepic k jejich neustále narušovanému složení,“ uvádí ve své argumentaci Košař.

Kanibalizmus a cizopasníci

Vyjasňování vztahů podřízenosti a nadřazenosti může pak být jednou z příčin ozobávání peří a vzniku kanibalizmu, který se ještě zvyšuje u chovů s omezeným výběhem nebo u drobnochovatelů, kteří nezajišťují slepicím dostatečnou výživu. Důsledkem je podle Košaře i zvýšený počet zevních i vnitřních cizopasníků.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdy budou Vánoce a vánoční prázdniny?
Přímá volba prezidenta ČR
Z e-shopu přivezli rozbité zboží?
4 nejznámější kryptoměnové burzy současnosti
Když končí platnost řidičského průkazu...
Auta
Seat dále navýší výkon Leonu Cupra. Příští rok dorazí…
Muzeum Citroën prodává část své sbírky. Jsou to samá krásná a zajímavá auta
Honda chystá na rok 2022 elektromobil, který se nabije za 15 minut
Kdo se stane evropským autem roku? SUV mají největší šanci, protože jich je většina
Kvíz: Poznáte auto jen podle předního světla?
Technologie
Cnews FM: Sžili jsme se s Firefoxem Quantum, nebo jsme ho vyhodili z okna? [podcast]
Další šikovná externí grafika s malými rozměry. Uvnitř je přitom desktopová GTX 1060
První týden s Android Pay: 90 % plateb mobilem provedli muži
EA byla příliš nenasytná. Některé země mikrotransakce ve hrách označují za formu gamblingu
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít