Éra zahraničních právníků končí - Euro.cz

Přihlášení

Éra zahraničních právníků končí

, Pavel Matocha,
Éra zahraničních právníků končí
Zdroj: Euro.cz

Přenositelnost čísla bude povinná i u mobilů, říká šéf Weil, Gotshal & Manges

KAREL MUZIKÁŘ (40) je vedoucím partnerem mezinárodní advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges v. o. s., kde působí od jejího vstupu na český trh v roce 1993. Specializuje se na oblast telekomunikační regulace a na obchodní právo se zaměřením na fúze a akvizice. Vedl týmy právníků na nejvýznamnějších privatizačních a akvizičních projektech v České republice, včetně privatizací společností Komerční banka, Česká spořitelna, Transgas, Vítkovice a ČKD a na projektu koupě 49 % podílu Eurotelu společností Český Telecom. Mezinárodní publikací Chambers Global Leading Lawyers 2003 byl vyhodnocen jako nejlepší právník v oblasti telekomunikačního práva a jím vedená kancelář byla označená jako celkově nejlepší v České republice.
V roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu UK, v roce 1990 odcestoval do USA, kde jako stipendista Fulbrightovy nadace studoval na Právnické fakultě Newyorské university a získal titul magistra srovnávacího práva (LL.M.-C.J.).
Od roku 1993 do roku 2002 působil jako externí poradce legislativního odboru při Kanceláři prezidenta republiky a od roku 2003 je členem Konzultativního orgánu právníků presidenta Václava Klause. Od roku 2000 je místopředsedou Burzovního rozhodčího soudu.
Je svobodný a většinu volného času věnuje literatuře a budování knihovny, která v současné době obsahuje víc než pět tisíc svazků převážně historických knih.

EURO: Česká republika sbližuje své právo s evropským od poloviny devadesátých let. Je již legislativa sladěná?
MUZIKÁŘ: Odpovím asi jako chytrá horákyně, ale je to nejpřesnější: V zásadě ano, ale úplně ne. Fráze používaná politiky, že proces sbližování našeho práva s právem EU je již v podstatě ukončen, platí. Nesmíme však přeslechnout slovo „v podstatě“. Určité harmonizační úpravy jsou ještě v legislativním procesu a je velmi pravděpodobné, že do 1. května nebudou přijaty. Příkladem toho může být regulace telekomunikací.

EURO: Jaký bude z právního hlediska největší dopad prvního května letošního roku?
MUZIKÁŘ: Zásadní změnou bude, že od okamžiku vstupu začne platit na území České republiky komunitární právní řád – evropské právo – s jeho veškerými specifiky. Některé normy evropského práva se tak stanou bezprostředně použitelnými v České republice – ¨třeba v oblasti hospodářské soutěže nařízení o kontrole koncentrací – a české soudy a ostatní státní orgány budou mít povinnost se jimi řídit. Rovněž tak české firmy a občané budou povinni tato pravidla dodržovat. Navíc je nutné si uvědomit, že účinnost některých již schválených změn zákonodárci odložili až na den vstupu.

EURO: Například?
MUZIKÁŘ: Například zákon, který zcela nově upravuje zadávání veřejných zakázek a bude platit nejen pro veřejné, ale v podstatně širší míře než doposud i pro soukromé zadavatele – třeba pro firmy působící v oblasti telekomunikací. Veřejné zakázky nad určitý limit bude nutné publikovat v rámci celé Evropské unie. Anebo zákon upravující podnikání v oblasti finančních služeb, kde se od prvního května uplatní princip jednotné licence podle sídla státu. K nabízení bankovních služeb či služeb obchodníka s cennými papíry na území jiného státu EU již nebude potřeba nové licence, ale pouhé registrace u tamního orgánu dohledu.

EURO: Co řešení případných rozporů mezi českým a evropským právem?
MUZIKÁŘ: V případě rozporu s vnitrostátním právem budou mít přednost normy evropské. České orgány budou mít povinnost interpretovat české právo v souladu s právem evropským. Každý bude moci požadovat, aby český soud na jeho případ aplikoval evropské právo. Naplňování evropského práva v členských státech i v České republice bude podléhat kontrole orgánů společenství, a to zejména Evropské komise a Evropského soudního dvora. Je zřejmé, že řešení případných rozporů je v omezení suverenity České republiky.

EURO: Jak přesně bude suverenita České republiky omezena?
MUZIKÁŘ: Euronovela české ústavy umožnila, že orgány Evropské unie mohou vydávat nařízení a směrnice, které budou závazné nejen pro Českou republiku a její orgány, ale i pro firmy a občany naší republiky. Orgány společenství budou mít rovněž v určitých věcech, jako je třeba veřejná podpora či hospodářská soutěž, přímou pravomoc na našem území. Třeba brněnský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude v otázkách takzvané veřejné podpory plnit již pouze úlohu monitorovací jednotky.

EURO: Zmínkou o omezení suverenity České republiky jste nepřímo připomněl, že jste členem sboru právních poradců prezidenta Václava Klause. Co je tam náplní vaší práce?
MUZIKÁŘ: Naše porady se zatím týkaly především otázek ústavních pravomocí prezidenta republiky. Prvními otázkami, které jsme řešili, byl proces jmenování ústavních soudců, prezidentských milostí a také evropské ústavy.

EURO: Prezident Klaus se těchto schůzek účastní?
MUZIKÁŘ: Ano a sám je řídí. Jsou tak jednou za tři měsíce a trvají dvě až tři hodiny.

EURO: Spolupracujete s prezidentem, ale mnohem lépe se prý znáte s jeho kritiky z kdysi konkurenční Unie svobody, s Ivanem Pilipem a Hanou Marvanovou.
MUZIKÁŘ: To byli mí spolužáci a kamarádi, stejně jako pražský primátor Pavel Bém. S Pilipem jsem chodil na základku, s Bémem na gympl a s Hankou Marvanovou na vysokou.

EURO: Jací to byli spolužáci?
MUZIKÁŘ: Řekněme různí, velmi různí. Se sígrem Ivanem Pilipem nás v první třídě vyloučili z anglické družiny. Společně jsme přešli ještě na jazykovku, takže jsem ho znal dost dobře. A musím říct, že jeho vstup do křesťanské strany mě hodně překvapil. Jak jsem ho znal já, byl to Ivan – postrach ulice. S Pavlem Bémem nás vlastně také chtěli společně vyloučit. Z gymnázia nás chtěli vyhodit za to, že jsme v roce 1978 dali na nástěnku k 28. říjnu fotografii T. G. Masaryka. Nakonec díky profesorskému sboru, který se za nás až na jedinou výjimku postavil, jsme to ustáli.
S Hankou Marvanovou jsem chodil na Právnickou fakultu a musím říct, že mě velice překvapila svojí důrazností a myšlenkovou neuhnutelností. Na práva jsme přišli v roce 1981, kdy Gorbačovov a jeho perestrojka byla ještě za horama, a pamatuji si, že Hanka Marvanová se mě při nějakém osobním setkání ptala, jestli půjdu k volbám do Národní fronty. Ona kategoricky prohlašovala, že k žádným volbám nejde, protože to je komedie a cirkus, jehož se nehodlá účastnit. Přestože s ní nyní v drtivé většině názorů bytostně nesouhlasím, musím říct, že ji považuji za statečnou ženu, která je ochotna pro svůj názor jít do střetu. To se dnes nevidí příliš často a za to si jí vážím. Také je třeba vnímat její obrovskou destruktivní schopnost. Pro boj s komunismem byla ideální. Mohli ji zavřít a ona stejně neuhnula. Chybí jí ale schopnost budovat.

EURO: Čím byl Pilip sígr a postrach ulice?
MUZIKÁŘ: Na základce se paralelní třídy dělily na áčko, béčko a céčko: My jsme byli áčko, to byli relativně slušní sígři. Béčko, kam chodil Pilip, byli úplně šílení gauneři. A céčko byli naopak strašní mazánci. S třídou Ivana Pilipa jsme měli společně spadeno na třídu, kam chodil i Martin Vokurka, dnes lékař a uznávaný vědec. Žáci rekrutovaní ze třídy C byli terčem našich dětských ataků, ať už při společných hodinách tělocviku, nebo při jiných hrách. Když třeba přišli ráno do školy příliš bledí, tak dostali masáž pleti. Ivan s kolegy z céčka měl spadeno právě na Martina Vokurku. Vždycky když ho potkal, zahlásil: „Vokurka, seš ňákej bledej, Vokurka, seš úplně zelenej, vidím, že potřebuješ masáž pleti!“ a proplesknul ho.

EURO: Vaši kancelář opustil zahraniční advokát Evan Lazar, který byl v žebříčku Chambers Global vyhodnocen jako nejlepší realitní právník v České republice. Nepoškodí to pražskou pobočku Weil, Gotshal & Manges?
MUZIKÁŘ: Určitě ne. Pan Lazar byl oceněn jako součást týmu, jehož naprostá většina u nás zůstala. Navíc obecně jsem přesvědčen, že doba zahraničních právníků v Čechách končí. Trh zásadním způsobem vyspěl a právní služby na špičkové úrovni srovnatelné s vyspělými zeměmi Evropy a USA již poskytují i čeští právníci, kteří mohou nabídnout kombinaci znalosti českého práva i vzdělání v zahraničí na špičkových univerzitách stejně tak jako zkušenosti se zásadními transakcemi. Potřeba zahraničních expertů se proto omezí na výjimečné transakce, které se v České republice dělají zřídka. Pobočky mezinárodních kanceláří si potom k takovéto transakci mohou do Prahy pozvat svého kolegu z jiné země. Doba, kdy v některých kancelářích bylo sedmdesát procent zahraničních právníků, je dávno pryč a nikdy se nevrátí.
Drtivá většina zahraničních právníků v České republice řeší také jazykový problém. Na rozdíl od českých právníků, kteří jsou schopni pracovat i v angličtině či němčině, neznám zahraniční právníky působící v Praze, kteří jsou schopni pracovat v češtině.
Je také otázkou, jak kvalitní právníci do České republiky počátkem devadesátých let šli. Ne všichni byli na špičkové úrovni. Pokud byl někdo v roce 1992 na špičkové úrovni v Londýně, Paříži či New Yorku, proč by šel do Prahy? Byly ovšem přirozeně i výjimky, které pomáhaly vychovávat novou generaci českých právníků, a musím říci, že já jsem měl na takovou výjimku štěstí.

EURO: Konkretizoval byste špičkové zahraniční univerzity, které u uchazečů o zaměstnání v kanceláři Weil-Gotshal preferujete?
MUZIKÁŘ: Nejde jen o vzdělání v zahraničí a pro někoho možná překvapivě nejde jen o právnické vzdělání. U advokátů se podceňuje ekonomické vzdělání. Je jsem ale vždy dbal na to, aby právníci v naší kanceláři měli pokud možno i vzdělání ekonomického směru, aby byli schopni se dobře orientovat v ekonomických aspektech transakcí. Není nic horšího, než když ukážete právníkovi rozvahu a on neví, co v ní je a jak v ní hledat. Když přijmeme mladého a schopného absolventa Právnické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň třeba i Vysoké školy ekonomické, tak s výběrem a studiem na špičkové zahraniční univerzitě mu pomůžeme. Je důležité, aby on sám se chtěl dále vzdělávat. Dva noví partneři Weil, Gotshal & Manges, kolegové Karel Dřevínek a Petr Severa, byli absolventy VŠE i Právnické fakulty UK a oba mají titul LL.M. z prestižních amerických škol. Severa z Harvardu a Dřevínek z Columbie.

EURO: Financujete svým zaměstnancům studium v zahraničí?
MUZIKÁŘ: Podílíme se na tom mnoha způsoby. Naše kancelář jim nejen pomáhá hradit část nákladů na studium, pokud nemají plné stipendium, ale také jim umožňuje, aby se po dobu studia v zahraničí podíleli i na práci tamních kanceláří WGM.

EURO: Jak je potom právně zavazujete?
MUZIKÁŘ: Nezavazujeme je žádným způsobem. Vždy je to jen otázka vzájemné důvěry. A zatím se nestalo, aby ten, kdo využil této pomoci při zahraničním studiu, se po návratu s námi rozloučil a odešel pracovat jinam. Neměl bych navíc ani zájem držet v kanceláři kohokoli, kdo by měl představu, že jeho budoucnost je jinde, přestože jsme do něj předtím investovali.

EURO: Neobáváte se, že mezi advokátními kancelářemi se rozhoří konkurenční boj, kdy některé budou financovat další vzdělávání svých zaměstnanců a jiné jim poté budou tyto špičkově vzdělané právníky přetahovat a přeplácet?
MUZIKÁŘ: Nebojím se, že by někdo přeplácel naše zaměstnance. Jsem přesvědčen, že prostředí a práce, kterou naši zaměstnanci dělají, jsou výjimečné a špičkové. Peníze jsou jen jedním z řady motivačních faktorů.

EURO: Vraťme se k harmonizaci naší legislativy s evropským právem. Úvodem jste zmínil telekomunikace jako příklad oblasti, kde jsme nestačili aplikovat evropské regulace. Harmonizace zde ale přece měla být provedena telekomunikačním zákonem z roku 2000.
MUZIKÁŘ: Jenže odvětví telekomunikací získalo v unii v letech 2002 – 2003 nový regulační rámec, který výrazně doplňuje a rozvádí starší úpravu. Český zákon z roku 2000 je tak samozřejmě nemohl přijmout. Tyto nové směrnice mají být do českého právního řádu transformovány zákonem o elektronických komunikacích, jehož návrh měl být vládou schválen do 30. září 2003 a nebyl dosud.

EURO: Můžete uvést nejvýznamnější změny nových evropských telekomunikačních směrnic?
MUZIKÁŘ: Kupříkladu povinnost nově ukládaná i mobilním operátorům, aby umožnili přenositelnost čísla. Nebo rozšíření pravomocí regulátora, aby mohl operátorům ukládat různě stupně povinnosti o zpřístupňování jejich sítí. I mobilní operátoři by měli umožňovat formou předvolby výběr operátora pro jednotlivá volání. Filozoficky vzato je totiž nelogické, aby povinnost, která je zákonem uložena operátorům pevných linek, nebyla za jinak stejných podmínek rovněž uložena mobilním operátorům.

EURO: Český Telecom je dlouhodobě vaším klientem. Pracovali jste i na prodeji podílu TelSource v České Telecomu?
MUZIKÁŘ: Ano. Byla to velice zajímavá a intelektuálně náročná věc. Bohužel jsem v této záležitosti vázán mlčenlivostí a nemohu vám sdělit více konkrétních informací.

EURO: Přesto se zeptám alespoň obecně. Jak české právo koncepčně řeší obdobné transakce?
MUZIKÁŘ: Český právní řád neumožňuje společnosti, jejíž balík akcií se prodává, transakci zaštítit tak, jak to běžné v zahraničním právu. V praxi to znamená možnost, aby tato společnost, pokud pro to existují vhodné podmínky, sama vydala nabídkové memorandum a vhodným a komplexním způsobem napomohla transakci při současném zachování povinnosti členů orgánů společnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Myslím, že by se mělo uvažovat o legislativní změně, aby tento typ transakcí bylo možné snáze realizovat i v České republice.

EURO: V Evropské unii by to šlo?
MUZIKÁŘ: Ve vyspělých jurisdikcích, například ve Velké Británii, ano. Společnost by mohla vydat nabídkový dokument sama a poskytnout ve vhodném rozsahu informace a součinnost majoritnímu akcionáři.

EURO: Pokud by informace nebyly přesné, tak by nabyvatel akcií mohl žalovat nejen prodávajícího, ale i emitenta?
MUZIKÁŘ: Ano, a to je přesně jádro zmiňovaného problému. Kdyby ty informace byly neúplné nebo nesprávné, tak by mohla být společnost, jež sama vydala nabídkový dokument, kupujícím žalována o náhradu škody.

EURO: Pak je zřejmé, že takto by došlo ke zvýhodnění jednoho akcionáře na úkor ostatních. Proč by měl emitent podstupovat riziko případných soudních sporů?
MUZIKÁŘ: Je třeba si uvědomit, co se může v určitých případech stát, když akcionář držící vysoký podíl akcií, se rozhodne je prodat prostřednictvím burzy. Dojde k obrovskému převisu nabídky, kurs poletí dolů, spadne tržní kapitalizace emitenta a z dlouhodobého hlediska to vzhledem k dalšímu financování společnosti může být velmi problematické. Zároveň to sníží hodnotu portfolií i všech ostatních akcionářů.