Ekonomika čtyř kol - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Ekonomika čtyř kol

, Jan Žižka,
Ekonomika čtyř kol
Zdroj: Euro.cz

Žebříček firem: první PKN Orlen, třetí Škoda Auto

Česko je součástí ekonomicky nadějného regionu – osmi zemí střední Evropy, které před necelým rokem vstoupily do Evropské unie. To je jeden ze závěrů, který učinili sestavovatelé nového žebříčku TOP 1000, tedy tisíce největších středoevropských firem na základě dosažených tržeb. Hospodářství celé osmičky rychle roste, trhy expandují, na vzestupu je kupní síla obyvatel. Liberální daňové režimy, investiční pobídky, levné a kvalifikované pracovní síly přitahují přímé investory ze zahraničí.
Zmíněný výzkum společností Central European Capital a Čekia však přináší i horší zprávy. Silnou koncentraci velkých a úspěšných firem lze pozorovat v některých konkrétních odvětvích, jakými jsou energetika, automobilový průmysl, finanční služby, petrochemie či telekomunikace. Slabší je to v oblasti informačních technologií a elektroniky. Tato odvětví zůstávají pod kontrolou velkých nadnárodních společností. Střední a východní Evropa láká levnou pracovní silou, tato výhoda se však může vytrácet. Autoři studie se domnívají, že Středoevropané by se měli mnohem více zaměřit na výzkum a školství.

Češi se neztratili.

Žebříček vychází z údajů za rok 2003, což je dáno dostupností dat. Spíše než nejaktuálnější stav tedy výzkum monitoruje situaci těsně před vstupem osmi zemí (Polska, Česka, Maďarska, Slovenska, Slovinska, Estonska, Lotyšska a Litvy) do Evropské unie. Přináší také detailnější poznatky o skutečné struktuře ekonomiky, která se od té doby závratným způsobem nezměnila.
První dvě příčky obsadily regionální petrochemické korporace. První místo patří polskému PKN Orlen, který je dobře známý i v Česku, neboť loni získal státní podíl ve zdejším Unipetrolu. V závěsu za ním následuje maďarský Mol. Bronzová příčka patří Čechům pod německými majiteli – mladoboleslavské Škodě Auto. Jen těsně za ní zaostala další společnost ze stejné firemní rodiny – bratislavský Volkswagen Slovakia.
Češi mohou být se svým celkovým výsledkem vcelku spokojeni. S velkým Polskem, které je v tisícovce zastoupeno 440 společnostmi se pochopitelně nemohou rovnat, ale zastoupení českých firem je také vcelku slušné: šestadvacet v první stovce, 171 společností v tisícovce. Stejně velké Maďarsko však dosáhlo ještě většího počtu zásahů – 207 mezi tisíci. Českému žebříčku vedle Škody Auto přirozeně vévodí podniky jako ČEZ (celkově desátý) či Transgaz (šestnáctý).
Autoři nicméně uznávají, že velikost firmy ještě nic nevypovídá o jejím finančním zdraví. České firmy zastoupené v TOP 1000 dosahují největší průměrné velikosti, zatímco nejmenší jsou lotyšské. Je to z českého pohledu dobře, nebo špatně? Jde o pozůstatek ekonomického megalomanství a neefektivity, nebo o úspěch zdravých tržních ambicí? Na tyto otázky by měl odpovědět nějaký příští výzkum.

Konec české éry?

Autoři studie označují osmičku středoevropských států za vcelku koherentní oblast. Celý region, k němuž se postupně přidávají další kandidátské země Evropské unie, jako Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, patří k nejdynamičtějším regionům světa. Zřejmě to tak vnímají zahraniční investoři a podnikatelé. Pro Česko tedy může být toto „házení všech Středoevropanů do jednoho pytle“ vcelku výhodné.
Jenže detailnější zkoumání údajů ukazuje, že ani rozdíly mezi jednotlivými zeměmi nejsou zanedbatelné. Hitem pro mnohé investory asi zůstane Polsko, a to nejen kvůli velikosti, ale také vzhledem k předpokladu, že tamní trh zůstává v řadě oblastí nenasycený. Rozdílná mohou být tempa hospodářského růstu. Předpokládá se, že ve visegrádských zemích a Slovinsku se bude letos pohybovat v rozmezí 3,6 až 4,8 procenta, tempo v Pobaltí bude rychlejší: mezi šesti a sedmi procenty. Země jako Česko už v minulosti přilákaly množství zahraničních investic a mohou se důvodně obávat, že pozornost se nyní zaměří na jiné státy regionu.
Je navíc evidentní, že střední Evropa dnes potřebuje jiný charakter investic než v minulosti. Praha se již orientuje na lákání strategických služeb, tedy firem, které vytvářejí technologická centra, střediska pro finanční účetní operace či centra pro vývoj softwaru. Investoři mohou v budoucnu zase odejít, ale své know-how tu mohou zanechat. Výzkum typu TOP 1000 s údaji z roku 2003 zatím nemůže dát odpověď na otázku, nakolik je tato strategie úspěšná. Autoři nicméně tuto strategii fakticky podpořili, když varovali před postupnou „migrací odvětví“ ze západoevropských trhů do střední Evropy, následně do východní Evropy a nakonec do Číny.

Stará průmyslová tradice.

Češi každopádně mohou navázat na svůj úspěch v oblasti automobilového průmyslu. Středoevropskou špičkou ve svém odvětví je nejen Škoda Auto. Výrobcům automobilových dílů kraluje firma Bosch Group ČR. V desítce nejúspěšnějších firem z této oblasti je pět z Česka. A mezi producenty automobilů (na sedmém místě) reprezentuje Polsko společnost Skoda Auto Polska, Poznań…
Autoři výzkumu usuzují, že automobilový průmysl a s ním spojená odvětví zůstanou v dohledné době hlavním tahounem zahraničních investic do střední Evropy. To je ta příznivější strana mince. Na druhé straně totiž v závěrech studie najdeme i méně nadějné varování: „To, co se stalo textilnímu průmyslu na začátku devadesátých let a dalším výrobním odvětvím v minulých třech až pěti letech, se jednoho dne přihodí také v automobilovém průmyslu.“ Výroba se může přemístit dále na východ.
Údaje TOP 1000 naznačují, že Česko zůstává hodně věrné své staré průmyslové tradici. Dalšími odvětvími, jimž firmy z Česka dominují, jsou kromě automobilového průmyslu těžba uhlí (OKD), stavebnictví (Skanska CZ), produkce energie (ČEZ) a strojírenství (Siemens Česká republika). V žebříčku desítky největších stavebních firem jsou Češi zastoupeni šestkrát. Strojírenská desítka je úplně česká, s výjimkou dvou slovenských firem.

Modernější Maďaři.

Srovnání se stejně velkým Maďarskem je v tomto ohledu poučné: Maďaři jsou lídry v bankovnictví, elektronice, spotřební elektronice, službách IT, maloobchodu, chemickém průmyslu a mlékárenství. Pokud bychom posuzovali vyhlídky ekonomik na základě žebříčků služeb a technologických odvětví, v nichž ekonomové vidí budoucnost, mají Maďaři mírný náskok. Českou pověst zachraňují firmy původem z Asie, které přišly se svými investicemi do Pardubic: tchajwanský Foxconn (třetí v žebříčku elektroniky) a japonský Panasonic (šestý).
Mezi bankami je nicméně maďarské vedoucí postavení trochu zavádějící. Kromě finančního ústavu OTP už v bankovní desítce nefiguruje z Maďarska nikdo, je v ní však zastoupena česká trojice ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka. Skutečnými lídry na základě tržeb jsou ovšem v součtu pochopitelně Poláci.

Na dalších žebříčcích.

Některé české firmy na sebe upozornily ve specifických žebříčcích. Například firmou s jednoznačně nejrychleji rostoucími tržbami se stal český Appian Group. Jeho tržby oproti předchozímu roku (2002) vzrostly téměř desetkrát. To však není příliš překvapivé, uvážíme-li, že právě v roce 2003 Appian ovládl Škodu Holding.
ČSOB vévodí žebříčku společností s nejvyššími aktivy, což je ovšem převážně bankovní hitparáda. Trochu úsměvný je úspěch Dopravního podniku hlavního města Prahy, který dosáhl druhé nejvyšší marže provozního zisku. Jak však dodávají autoři výzkumu, bylo to díky subvencím.
Nejvyšším čistým ziskem se mohl pochlubit Slovenský plynárenský priemysel, český Transgaz byl sedmý a Eurotel devátý. Kdo by očekával, že Češi zcela ovládnou žebříček mezi pivovary, bude zklamán. Bezkonkurenčním vítězem této kategorie byl polský Zywiec, Česko mezi desítkou reprezentoval pouze Plzeňský prazdroj na třetím místě. Poláci byli zastoupeni pětkrát.

TOP 20 největších firem podle tržeb ve střední Evropě
Tržby 2003 (v tis. eurech)
1 Polski Koncern Naftowy Orlen SA Petrochemie PL 7 667 683
2 Mol Magyar Olaj és Gázipari Rt. Petrochemie HU 5 932 788
3 ŠKODA AUTO, a. s. Automobilový průmysl CZ 4 559 639
4 Volkswagen Slovakia, a. s. Bratislava Automobilový průmysl SK 4 430 322
5 Telekomunikacja Polska SA Telekomunikace PL 4 158 332
6 Audi Hungária Kft. Automobilový průmysl HU 3 849 620
7 PZU SA GK, Warszawa Pojišťovnictví PL 3 499 701
8 Polskie Sieci Elektroenergetyczne Distribuce energie PL 3 489 449
9 Flextronics International Kft. Elektronika HU 3 189 109
10 ČEZ, a. s. Výroba energie CZ 2 663 484
11 Grupa Metro w Polsce Velkoobchodní prodej PL 2 626 541
12 Magyar Távközlési Rt. Telekomunikace HU 2 395 350
13 Philips Magyarország Elektronika HU 2 124 626
14 Grupa Lotos SA Petrochemie PL 1 917 495
15 PGNiG SA, Warszawa Distribuce plynu PL 1 881 294
16 Transgas, a. s. Distribuce plynu CZ 1 746 773
17 Slovenský plynárenský priemysel, a.s. Distribuce plynu SK 1 744 232
18 OTP Bank Rt. Bankovnictví HU 1 708 198
19 Slovnaft, a. s. Petrochemie SK 1 703 983
20 Polskie Huty Stali SA Výroba oceli PL 1 687 402

Ostatní české společnosti v TOP 100

22 UNIPETROL, a. s. Petrochemie CZ 1 630 518
23 ČESKÝ TELECOM, a. s. Telekomunikace CZ 1 616 505
31 AGROFERT, a. s. Agrochemický průmysl CZ 1 438 298
32 OKD, a. s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s. Těžba černého uhly CZ 1 397 575
34 ISPAT NOVÁ HUŤ, a. s. Výroba oceli CZ 1 337 457
37 Siemens Group Česká republika Strojírenství CZ 1 278 551
41 FOXCONN CZ, s. r. o. Elektronika CZ 1 208 137
42 České dráhy, a. s. Železniční doprava CZ 1 191 799
46 MORAVIA STEEL, a. s. Výroba oceli CZ 1 126 020
47 ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. Rafinerie CZ 1 123 778
48 ČSOB, a. s. Bankovnictví CZ 1 107 681
52 Česká spořitelna a.s. Bankovnictví CZ 1 030 335
56 Komerční banka a.s. Bankovnictví CZ 988 130
59 MAKRO Cash & Carry ČR, s. r. o. Velkoobchodní prodej CZ 967 274
64 Eurotel Praha, spol. s r. o. Mobilní komunikace CZ 913 139
65 Skanska CZ, a. s. Stavebnictví CZ 895 322
66 AHOLD Czech Republic, a. s. Maloobchodní prodej CZ 891 678
71 BOSCH Group ČR Automobilový průmysl CZ 842 859
76 ČEPRO, a. s. Distribuce paliv CZ 808 154
83 T-Mobile Czech Republic, a. s. Mobilní komunikace CZ 746 546
91 METALIMEX, a. s. Obchod s kovy CZ 673 757
94 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Výroba oceli CZ 660 471
98 UNIPETROL RAFINÉRIE, a. s. Rafinerie CZ 640 765

Pramen: Central European Capital Ltd.