Eduarde, díky

20. května 2011, 17:56 - Pavel Páral
20. května 2011, 17:56

Nekrolog

Tak Eda Janota už nikdy nepřijde na pivo k Pinkasům. Člověk, který své kamarády neopouštěl a hlásil se k nim v dobách dobrých i horších, od nich definitivně odešel minulý pátek. V době, kdy už své odsloužil a měl si užít konečně trochu klidu a pohody s rodinou. Nebude ale chybět jen svým kamarádům a rodině. V téhle zemi není skutečně loajálních a poctivých státních úředníků určitě nadbytek. Eduard Janota bral svůj úřad tak, jak bychom to rádi viděli u každého, kdo je placen z peněz daňových poplatníků. Byl především výjimečný v tom, že jeho loajalita se nevázala k tomu či onomu ministru financí, k té či oné politické straně, ale ke státu. Na ministerstvu financí prošel od prvního referentského místa až po ministerské křeslo s čistým štítem. Tento dobrák od pohledu se uměl postavit nadřízeným vždy, když to považoval za nezbytné, a nebylo to tak zřídkakdy, ač o tom veřejnost věděla jen velmi málo. Tak jako většina ekonomů byl liberálem, který opravdu nerad viděl rozpočtové deficity. Nakonec ho ale z místa prvního náměstka ministra vyhodil Vlastimil Tlustý z ODS, jenž na boji s dluhy a za rozpočtovou reformu postavil svou politickou kariéru. Eduard Janota totiž odmítl účinkovat v jeho propagandistické show, v níž manipuloval s daty o veřejných financích a podepisoval pod zavádějící inzeráty právě Janotu bez jeho vědomí.
Tlustý však jen dokončil to, co chtěl udělat už jeho předchůdce, sociální demokrat Bohuslav Sobotka, s nímž měl Janota velké množství střetů nejrůznější povahy. Ty nejostřejší se týkaly vypořádání sporů s ČSOB v kauze zkrachovalé Investiční a poštovní banky.
Ministrem přechodné vlády se stal proto, že se na jeho jméně velmi snadno shodli Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. Nechtěl to dělat. Dlouho ho přemlouvali, slibovali mu podporu ve sněmovně. A nakonec ho v tom nechali vykoupat, když jeho úsporný balíček ve sněmovně partajníci rozložili na prvočinitele. Nezatrpkl a bojoval za to, co je vlastní české fiskální tradici od Aloise Rašína, o život za vlastní, a ne za půjčené. Když měl mít konečně klid a mohl si dát pauzu, dalo si pauzu i jeho srdce. Díky za všechno, Edo.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Nereferenční Radeony Vega konečně tady? PowerColor chystá vydání před koncem listopadu
Cnews FM: Platíme mobilem s Android Pay. Vydrží nám to? [podcast]
Desky platformy Intel Z390 už existují. V Sandře se objevil model od SuperMicro
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít