Dvorní tyjátr

Půlmiliardovou investici má resort kultury splácet do roku 2011

Kdo měl, tomu bylo přidáno, kdo neměl, utřel ústa. Parafrázi biblického sloganu by si mohla dát do štítu čerstvě otevřená muzikálová scéna Městského divadla Brno i jeho přeštědrý mecenáš, ministerstvo kultury. Lid se baví, zpěváci zpívají, zato státní kasa a daňoví poplatníci na dobrodružství za 451 milionů korun ještě dlouho nezapomenou. Do roku 2011 bude resort splácet firmě Železniční stavitelství (ŽS) Brno dodatečný stomilionový dodavatelský úvěr na prodraženou stavbu, přesněji na její vnitřní vybavení.

Dáte nám to později.

K úvěru – ministrem Pavlem Dostálem nazývanému účelovou dotací - bylo ministerstvo dotlačeno, když se během tříletého budování ukázalo, že projektantem plánovaná částka ve výši 262 milionů nebude zdaleka stačit (dalších 80 milionů a pozemky dodala brněnská radnice). „To byl nesmysl, chyba. Dodnes neumějí projektanti vysvětlit, kdo s touto částkou přišel,“ řekl týdeníku EURO Ctirad Vrána, ředitel odboru vnitřní správy ministerstva kultury. „Navrhli zastaralá křesla, zastaralé vybavení,“ dodává. Vrána věří, že kdyby projektanti rovnou řekli, že divadlo nakonec bude stát 451 milionů korun, tak by poslanci sněmovny svého času uvolnili z rozpočtu 451 milionů. „Jenže autoři stavby tvrdí, že kdyby před třemi lety nezaručili částku 262 milionů, nešel by do akce magistrát,“ připomíná Vrána. Když investorům došla hotovost, Železniční stavitelství stavělo ochotně dál, na dluh. Smlouva s ministerstvem mu zaručila od příštího roku minimální roční splátky ve výši 16 milionů. Ještě po otevření divadla má ŽS Brno plné ruce práce, první místopředseda představenstva a správní ředitel firmy František Ledabyl tvrdí, že minimálně do jara 2005 se budou dokončovat detaily a okolí.

Ve vnitrobloku nic moc.

Stavba pro 680 diváků nazvaná Koloseum stojí uvnitř bloku obytných domů (mezi ulicemi Lidická a Kpt. Jaroše). „Divím se, že to tam postavili. Takové divadlo mělo stát na nějakém lepším místě,“ říká Vrána, jakoby to nebyl on a jeho instituce, kdo stavbu zaštítil. „Ale holt už je to postavené. Hlavně že se stihl termín. Byl jsem na slavnostním otevření a není to tak hrozné,“ dodal.
Půlmiliardová státní investice do muzikálové scény ve městě, které léta nemohlo najít peníze na rekonstrukci historické Reduty, budila rozpaky od samého počátku. Ministerstvo dnes svádí odpovědnost na poslance, že uvolněním 230 milionů korun při schvalování rozpočtu před třemi lety dali rozjetému projektu zelenou. Poslanec Petr Pleva (ODS) naopak tvrdí, že částku tehdy ministerstvo zakomponovalo do kolonky investičních nákladů, o nichž poslanci obvykle nediskutují. Každopádně ministr Dostál ideu svého přítele, režiséra a ředitele Městského divadla Brno Stanislava Moši celou dobu podporoval. Moša se pyšní, že Koloseum snese srovnání se zavedenými vídeňskými nebo berlínskými muzikálovými produkcemi. Jenže aby mohla jeho státem injektovaná scéna uvádějící divácky úspěšné tituly přibrat i typ repertoáru provozovaný v Praze převážně soukromými divadly, musela například z vnitrobloku zmizet pod zem měnírna Dopravního podniku. Jenom to stálo 60 milionů.

Soběstačnost klesne.

„Znám soukromé divadelní scény, které si o podobné státní podpoře mohou nechat zdát,“ řekla k brněnské novostavbě pro týdeník EURO Miroslava Němcová, stínová ministryně kultury ODS. Domnívá se, že selektivní přístup - navíc v tak ohromných částkách - spíše uměleckou veřejnost dělí, než ji prospívá. A skutečně: kolem Kolosea koluje mezi umělci spousta těžko ověřitelných fám. Že prý investici prosadil Dostálův první náměstek a brněnský rodák (a památkář) Zdeněk Novák spolu s Vránou (ve funkci od léta 2001), údajně Dostálovým olomouckým spolužákem. Že si Dostál Koloseum chystal jako zadní vrátka, kdyby skončil ve vládě. Česká televize zase tvrdí, že o zakázku usilovalo hlavně Železniční stavitelství, které podporuje některé politické strany, a Moša měl od dcery ŽS výhodně koupit pozemky pod svým domem…
Paradoxní je, že muzikálová hala, kterou si Mošovo divadlo dle ministerstva zasloužilo také díky dosavadní rekordní finanční soběstačnosti 58 procent, má nyní po otevření tuto soběstačnost srazit na 40 procent. „Tak je to v plánu na příští rok. Změnily se podmínky,“ vysvětlil týdeníku EURO ekonomický náměstek divadla Lubomír Spáčil. „Zatím nikdo neví, co bude dělat spotřeba elektřiny, tepla, jaké budou ztráty.“

Plná zaměstnanost.

Z instituce, která dosud měla 160 zaměstnanců, se vybudováním druhé scény stal podnik, který má mít 416 tabulkových míst. Téměř konkurent Národního divadla Brno (630 zaměstnanců), od něhož kvůli uzavření Reduty převzal zhruba 160 zpěváků a muzikantů operetního souboru. „Byla tam určitá forma delimitace,“ upřesnil Spáčil. Jen pro ilustraci: soukromé pražské divadlo Ta Fantastika, disponující menším sálem pro 400 diváků, má jedenáct zaměstnanců, jak říká jeho majitel Petr Kratochvíl. Možná proto se slavnostního otevření Kolosea 2. října zúčastnil i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.