Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Ministerstvo průmyslu poradí, jak podnikat na vnitřním trhu EU

Ministerstvo průmyslu a obchodu zve na cyklus regionálních seminářů Vnitřní trh EU z…

Blíží se oslavy čínského nového roku 2019 ve znamení zemského vepře 25.- 28.1.2019

Široké veřejnosti se v Praze, Ostravě a Olomouci představí nevšední kultura Číny, její…

7 bodů, jak vybrat to správné MBA studium a nenaletět

Každý, koho zajímá celoživotní vzdělávání nebo jehož kariérní metou jsou manažerské…

Drsný sladký byznys. Falšování medu je stále rozšířené

Jan Brož 26. prosince 2018, 19:00  -  Jan Brož
26. prosince 2018, 19:00

Dvoumiliardový trh s medem se po kauzách s antibiotiky pročistil. K harmonii má však daleko a falšování sladké suroviny je stále rozšířené.

Návštěvník haly blízko návsi malebné obce Čestín na Kutnohorsku by mohl nabýt dojmu, že se ocitl ve skladu pohonných hmot. Od podlahy až ke stropu jsou zde uskladněny stovky kovových barelů nejrůznějších barev. „Žluté jsou z Chile a Mexika, modrošedé z Uruguaye, hnědé z Argentiny a šedé z Moldávie,“ vysvětluje Milan Špaček, majitel společnosti Medokomerc, kterému závod v Čestíně patří. Název napovídá, že firma nemá s ropným průmyslem nic společného. Barely jsou totiž plné sladkého medu. Do skladu se vejde až tisíc tun, což odpovídá desetině roční spotřeby Česka.

Nyní je ho však kvůli výpadku dovozů z Ukrajiny o něco méně. Ze skladu putují barely s medem do rozehřívacích komor. Spirálovité trubky s horkou vodou se ponořují do ztuhlé suroviny tak dlouho, až dosáhne požadované tekuté konzistence. Následně se med míchá, filtrací zbavuje mechanických nečistot, přečerpává do zásobních tanků a stáčí do jednotlivých balení všech možných velikostí, ať už sklenic, malých plastových krabiček pro gastronomii, nebo třeba oblíbených plastových medvídků. Tři tisíce tun takto zpracují v Čestíně každý rok, zhruba třetina z toho připadá na med český a zbytek na med dovozový.

Dědečkova antibiotika

Medokomerc lze označit za vítěze letitých bojů o medový trh. Ty vyvrcholily na podzim před třemi lety, když tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka narychlo svolal do „baráku“ ministerstva na pražském Těšnově mimořádnou tiskovou konferenci. Médiím oznámil, že kontroloři objevili v medu antibiotika, která tam nemají co dělat, a že produkt nazvaný Dědečkův med nejspíš pochází ze zahraničí, ačkoliv se vydává za český.

To by nebylo zas až tak překvapivé. S medem byly problémy dlouhodobě a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) obvykle informovala o podobných nálezech mnohem méně dramaticky prostřednictvím tiskových zpráv nebo serveru Potravinynapranýři.cz.

Tentokrát však byl rozruch namístě. Falšovaný med totiž pocházel od společnosti Včelpo, tehdy největšího zpracovatele, kterého ovládá Český svaz včelařů (ČSV). Na stole tak byly důkazy toho, o čem se už nějakou dobu spekulovalo. Na padělání medu se nepodílejí jen zahraniční dovozci, případně pochybné domácí firmy, ale společnost ovládaná tradiční domácí organizací s desítkami tisíc členů, která navíc pobírá desítky milionů korun na dotacích.


Včelaři našli nového kupce pro Včelpo. Zaplatí 12 milionů


Největší medový skandál v české historii tak vyplul na povrch a veřejnost si uvědomila, že za obrázkem domáckého včelaře pečlivě opečovávajícího své úly se skrývá hodně drsný byznys. Kauza Včelpo byla přitom jen vrcholem. Lidé z branže, se kterými měl týdeník Euro možnost mluvit a kteří nechtějí zveřejnit své jméno, přirovnávají tehdejší poměry k mafii.

Ostré soudní spory s drahými právníky, falšování dokumentace s cílem zakrýt skutečný původ a samozřejmě nepovolené nastavování cukrem a sirupy, které probíhalo v masovém měřítku. Mluví se dokonce i o fyzických útocích. Od kauzy Včelpo prošel medový byznys očistou, k harmonii má však stále daleko.

Kupec pro Včelpo

Z trojice společností, které léta dominovaly trhu s medem, přežil Medokomerc v nezměněné podobě jako jediný. Český svaz včelařů obměnil vedení, stejně jako samotné Včelpo. Vedení svazu, do jehož čela byla po aféře s antibiotiky zvolena nová šéfka Jarmila Machová, pak hledalo pro zadluženou společnost kupce.

Na první pokus to nevyšlo, i když letos na jaře to vypadalo, že se nový majitel našel. Zájem projevil včelař Petr Vydra, který za firmu nabídl deset a půl milionů korun a od ledna 2019 plánoval naplno rozjet výrobu. Médiím si však stěžoval, že se nemohl dostat ani do sídla Včelpo v Oboře na Blanensku, ani ke klíčovým dokumentům. Nakonec vzal svou nabídku zpět s odůvodněním, že dluh firmy je ve skutečnosti mnohem vyšší než přiznaných 22 milionů korun plus dalších pět v rámci soudních pří. Podle Machové se však svaz nakonec dohodl s druhým ze zájemců. Tím má být obecně prospěšná společnost Příroda, včely a člověk, která za Včelpo zaplatí 12 milionů korun. „Prodej v listopadu schválil celorepublikový výbor a teď už se bude podepisovat. Nový nabyvatel chce pokračovat v předmětu činnosti,“ řekla týdeníku Euro Machová.

Milan Špaček, majitel společnosti Medokomerc

Za novým majitelem stojí včelař a člen republikového výboru ČSV Jan Šmíd. Podle obchodního rejstříku se společnost až do listopadu jmenovala Pražské Jezulátko a předmět její činnosti spočíval hlavně ve starosti o údržbu a propagaci známé památky. Se změnou názvu se změnilo i zaměření, nově je to péče o krajinu a právě včelařství. „Plán máme jediný. Udržet Včelpo, očistit, splatit dluhy a provozovat nadále jako servisní zázemí našim včelařům“ řekl Šmíd.

Třetím velkým hráčem byla společnost JSG med. Ta od roku 2016 nevyvíjí prakticky žádnou činnost, loni v lednu podali majitelé sami na sebe insolvenční návrh. Firma se z roku na rok propadla do desetimilionové ztráty, soud však insolvenci z formálních důvodů zamítl.

Návrh Českomoravské záruční a rozvojové banky o pár měsíců později už prošel. Do řízení se přihlásilo celkem 26 věřitelů s pohledávkami za téměř 60 milionů korun. Jediný akcionář Jiří Straka sdělil insolvenčnímu správci, že JSG med dostal právě nálezy nepovolených cukrů, které objevili kontroloři v produktech firmy na regálech obchodních řetězců.

„Dlužníkovým odběratelům byly následně z důvodu provedených kontrol a uvedených zjištění uděleny ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce pokuty, které tito odběratelé dále přefakturovali na dlužníka, popř. tyto hradili a následně se domáhali po dlužníkovi náhrady škody, přičemž dále s dlužníkem ukončili obchodní styky,“ uvádí správce ve zprávě o stavu řízení.

A skutečně lze mezi přihlášenými věřiteli nalézt Kaufland, Lidl a Normu. Společnost se ještě odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého byly některé postupy SZPI, a tedy i udělené pokuty nezákonné. JSG med to však už nezachránilo.

Bez úhony v konečném důsledku neprošel kauzou ani samotný Medokomerc. „Aféra poškodila úplně všechny. Na půl roku jsme zaznamenali propady prodejů. Med dostal nálepku, že může obsahovat antibiotika. Naštěstí se už to srovnalo,“ vzpomíná Špaček a data Českého statistického úřadu (ČSÚ) mu dávají za pravdu. Spotřeba medu se v následujícím roce propadla o desetinu.

Cena pod cenou

Uvolněné místo po velkých hráčích obsadila řada menších zpracovatelů, kteří zdaleka nedosahují velikosti někdejší obrů. Z dat ČSÚ je přitom patrné, že dlouhodobě spotřeba medu roste. Ještě před deseti lety dosahovala pouze 0,4 kilogramu na hlavu. I v době utlumené poptávky následkem kauzy Včelpo se držela výše než na počátku desetiletí. Dnes sní každý Čech zhruba jedno kilo medu ročně, což při průměrné ceně za posledních dvanáct měsíců ve výši 205,60 koruny znamená, že se jedná o trh o hodnotě zhruba 2,2 miliardy korun.

Situace však zdaleka není ideální. To má několik příčin, které spolu navzájem souvisejí. Jednou z nich je nepřetrvávající cenový tlak obchodníků. „Stále jsme pod reálnými náklady. Kilo medu v obchodech by mělo stát 250 korun,“ vyčísluje Pavel Svoreň, jednatel společnosti Apimel, která dováží medy ze Slovenska. V listopadu přitom ČSÚ zaznamenal průměrnou cenu 202,24 korun za kilo a historicky se k 250 korunám ani zdaleka nepřiblížila.

Další problém souvisí stejně jako většina nesnází tuzemského zemědělství a potravinářství s poněkud monotónním vzhledem českých polí. Pokud se totiž bavíme o českém medu, jedná se z velké části o med řepkový. „České včelařství má jeden velký problém, a to je malá různorodost. Majoritní část produkce tvoří řepkový med,“ vysvětluje Svoreň a Milan Špaček z Medokomerc to jen potvrzuje. „Nejsme soběstační, co se týká druhového zastoupení medu. Je tady velké množství medu řepkového, který rychle krystalizuje. Oproti tomu je zde třeba málo medu lesního nebo medů, které vydrží dlouhou dobu tekuté a zákazník je vyžaduje,“ říká.

Zkrystalizovaný med se stává v tržní síti v podstatě neprodejný. Právě proto se do Česka dováží zhruba třetina spotřeby, především z jihovýchodní Evropy a Jižní Ameriky. Podle Špačka mají jihoamerické medy vyšší poměr fruktózy vůči glukóze, což znamená, že vydrží v tekutém stavu mnohem déle. A třeba akátový med nekrystalizuje vůbec. Zahraniční medy se pak míchají s domácími, čímž vznikne směs s přijatelnou dobou, po kterou vydrží v tekuté formě, a také akceptovatelnou cenou.

V Čestíně zároveň zkoušejí ještě jiný způsob, jak na problém s krystalizací reagovat. Součástí 90milionové investice do nových strojů a budov v posledních čtyřech letech bylo i pořízení technologie na výrobu takzvaného pastového medu. Jde o med, který má sám o sobě tužší konzistenci a poněkud světlejší barvu. Především však nekrystalizuje. „Uvidíme, jaký to bude mít úspěch. Zatím to nedovedu posoudit,“ říká Špaček.

Jako doping

Tlak na cenu a poptávka po domácím medu, kterého se nedostává, jsou pak příčinou, že i po kauze Včelpo je padělaného medu na trhu přespříliš. Kontrolami SZPI loni neprošlo 50,8 procenta kontrolovaných šarží, po cukrovinkách šlo o vůbec nejproblematičtější komoditu. Předloni to bylo 30,1 procenta a v krizovém roce 2015 celých 45 procent. Neznamená to, že by více než polovina medu prodávaného v Česku měla pochybný původ. Inspektoři nepostupují náhodně a při cílených kontrolách se zaměřují na oblasti, kde očekávají problémy. Ukazuje to však, že k ideálnímu stavu má medový byznys v Česku stále ještě daleko.

I letos odhalila inspekce medy s přidaným cukrem nebo takové, které lhaly o svém původu. Ve dvou případech kontroloři dokonce objevili produkt vydávající se za med, jehož uvedený výrobce vůbec neexistoval.

Zářez na potravinovém pranýři má také Medokomerc. V březnu se ukázalo, že jeho lipový med prodávaný v Tesku není úplně lipový. Podle Špačka šlo o směs lipových medů nakoupených od dodavatelů po celé Evropě. Jeden z nich do medu pravděpodobně přimíchal i med jihoamerický, což prokázala přítomnost pylů z tamních rostlin. Jinak byl však med v pořádku.


Čtěte: Až vymřou včely: řetězec Penny provedl drastický experiment s prázdnými regály


Společnost je proto obzvlášť pečlivá a veškeré vzorky nakoupených medů posílá na testy do laboratoře v německých Brémách. Ta mimo běžných analýz prověřuje medy metodou nukleární magnetické rezonance (NMR), která nejlépe odhalí přítomnost látek, které v produktu nemají co dělat, ať už jde o antibiotika, cizokrajné pyly, nebo přidané cukry. Německé analýzy přijdou firmu na několik milionů korun ročně, tuzemské komerční laboratoře však do takové hloubky nejdou a Medokomerc podle Špačka nemá jinou možnost, jak si med důkladně ověřit.

Metody falšování jsou totiž stále sofistikovanější a „klasické“ laboratoře zdaleka všechny podvody neodhalí. Výjimkou je právě potravinářská inspekce. Ta podobně jako laboratoř v Brémách už několik let disponuje spektrometrem nukleární magnetické rezonance. Ten si letos nechali inspektoři „upgradovat“ a zároveň uzavřeli smlouvu na nákup ještě dokonalejšího spektrometru, který dokáže jít ještě hlouběji a odhalit doposud utajované podvody.

„Původní NMR se již dostalo za hranici kapacity vzhledem ke zvyšujícímu se počtu vzorků na stávající typy analýz. Limit představovala i nemožnost rozvoje některých nových a potřebných metod,“ vysvětluje mluvčí SZPI Pavel Kopřiva

Nový přístroj přijde na 33,5 milionu korun a jde o jeden z nejdražších nákupů SZPI z poslední doby. Podle hlasů z branže však i díky tomu patří tuzemské dozorové orgány k nejpřísnějším. Prostřednictvím NMR se nezřídka podaří odhalit padělky nejen medů, ale i dalších potravin, které v sousedních státech většinou procházejí prostě proto, že je tamní úřady nejsou schopny rozpoznat.

Otázka je, zda se i tak podaří odhalit vše. „Je to jako doping,“ srovnává jeden ze zdrojů týdeníku Euro. Jakmile se podaří nalézt sofistikovanou metodu, která falza odhalí, okamžitě se objeví nové způsoby falšování. To bohužel platí nejen pro med.

Čtěte také:

Selhání samotářské včely. Největší světový producent mandlí se vrací k tradici

Jed na plevel vs. zmatená včela

Divoké včely „bojují“ proti terorismu. Z militantů jsou sběrači medu

Nejen rum a doutníky. Kuba má poklad v biomedu


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 8 | Průměrné hodnocení: 4.38

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Kdy si můžete a kdy nemůžete odečíst hypotéku z daní?
Diskriminace v práci už neexistuje, ale stále na ni narazíte
Podnikající invalidní důchodci a daně za rok 2018
Jakou zvolit délku fixace úroků u hypotéky?
4 případy, kdy bude mít důchodce nárok na vrácení daní
Auta
Nejen Raptor. I běžný Ford Ranger dostal nové bi-turbo a 1…
Chystaný malý crossover Škoda dostane jméno podobně velkého čínského SUV
Právě vychází časopis Motocykl 1+2/2019
Opel Vivaro třetí generace
Toyota připomíná víc než 60 let existence modelu Land Cruiser limitovanou Heritage Edition
Technologie
Honor představil první hodinky. Nabídnou GPS i dlouhou výdrž
6 zajímavých forků Firefoxu, které se snaží vyplnit mezery na trhu
Takhle by mohla vypadat nejvýkonnější konzole. Mad Box na prvních obrázcích
Xiaomi potvrdilo, že pracuje skládacím mobilu. Ohýbá se ze dvou stran
Samsung vyrobil první 4K OLED pro notebooky. Prodávat se budou ještě letos
Hry pro příležitostné hráče