Dravec mezi textilem

28. srpna 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
28. srpna 2006, 00:00

ADOLF LÖW První moderní podnikatelé 19. století se dnes označují jako gründeři. Patřil mezi ně i Adolf Löw - původně chudý tkalcovský tovaryš, který se díky velké píli a houževnatosti vypracoval v jednoho z nejvýznamnějších textilních podnikatelů Rakouska-Uherska.

Továrna v Malém Beranově na počátku 20. století.| ADOLF LÖW

První moderní podnikatelé 19. století se dnes označují jako gründeři. Patřil mezi ně i Adolf Löw - původně chudý tkalcovský tovaryš, který se díky velké píli a houževnatosti vypracoval v jednoho z nejvýznamnějších textilních podnikatelů Rakouska-Uherska. Obec Malý Beranov leží zhruba dva kilometry východně od Jihlavy a její historie je úzce spjata s textilní výrobu. Již v roce 1774 zde existovala přádelna vlny hraběte Palma, která byla postavena na místě bývalého mlýna, lisovny oleje a pily. Dalšími majiteli byly místní rodiny Frühaufů a Hamplů, výraznější rozmach ale nastal teprve po roce 1845, kdy továrnu získala švýcarská firma HoffmannGönner. Ta přikoupila od italsko-švýcarské společnosti Nerbl a Schmied i sousední soukenickou manufakturu a bývalou přádelnu značně zmodernizovala. Největšího rozkvětu však dosáhla beranovská textilka až na přelomu 19. a 20. století. Roku 1870 ji od Švýcarů koupili brněnští podnikatelé Bedřich Schmal a Adolf Löw, kteří již vlastnili textilní továrnu v nedalekém Heleníně. Oba závody spojili v jeden a položili tak základ firmy, která se zanedlouho stala jedním z největších textilních podniků v RakouskuUhersku. PODNIKAVÍ ŠVAGŘI

Cesta k tomuto úspěchu však nebyla vůbec jednoduchá. Adolf Löw pocházel z chudé židovské rodiny. Po vyučení ve Strakošově textilní továrně v Bučovicích přišel koncem 30. let předminulého století do Brna a začal se poohlížet po nějaké práci. Byl zručným tkalcem, na rozjezd vlastní firmy mu ale chyběly peníze. Spojil se proto se švagrem Bedřichem Schmalem, s nímž si otevřeli malou dílnu se dvěma stavy.

Práce to byla těžká, Adolf Löw byl ale velmi zarputilý a brzy ho začali nazývat dravcem mezi textilními výrobci. Do deseti let se mu podařilo získat takový kapitál, že si roku 1846 mohl v brněnské čtvrti Zábrdovice vybudovat vlastní textilní továrnu. Nejdříve spolupracoval s podnikatelem Kárným, brzy ale přijal za společníka opět Schmala a roku 1854 vznikla firma „Löw und Schmal“.

Aby mohl zábrdovický textil konkurovat anglickým, německým a belgickým výrobkům, přešli Löw se Schmalem brzy na látky z ovčí vlny smíšené s bavlnou. Tento materiál nazvali vigognové zboží a roku 1858 dostali na jeho výrobu zvláštní císařské privilegium.

Zábrdovice - současnost. |
JIHLAVSKÁ MISE
Výroba se neustále rozšiřovala a firma postupně expandovala i mimo Brno. Roku 1860 zakoupili zábrdovičtí podnikatelé malou soukenickou manufakturu nedaleko Jihlavy. Továrnu výrazně rozšířili a vybudovali u ní i velkou dělnickou kolonii, ze které později vznikla samostatná obec Helenín. Roku 1870 získali Löw se Schmalem i bývalou Palmovu přádelnu v Malém Beranově a s helenínským závodem ji propojili.

Modernizován byl i brněnský podnik a produkce se postupně rozšířila na vlněné zboží všeho druhu. V polovině 70. let 19. století se však textilní výroba dostala do krize a firma utrpěla značné ztráty. Bedřich Schmal nevěřil, že se situace zlepší a z podniku raději vystoupil.

Adolf Löw ale znovu prokázal podnikatelské schopnosti a vyvedl továrnu z krize. Vydatně mu přitom pomáhal i jeho syn Karl, který se roku 1873 stal veřejným společníkem firmy. Společnost s novým názvem „Adolf Löw und Sohn“ se znovu zařadila k největším textilním podnikům v Rakousku-Uhersku. Měla celkem 1400 ručních a 300 mechanických tkalcovských stavů. Ročně vyrobila více než 40 tisíc kusů vlněného zboží a přes 100 tisíc přikrývek.

ANGLICKÉ METODY

Adolf Löw roku 1883 zemřel a vedení firmy převzal syn Karl. Stejně jako otec byl velmi schopným podnikatelem. Již jako osmnáctiletý odjel do Anglie, kde se seznámil s tamními výrobními postupy, které začal brzy prosazovat také v Čechách. Továrny vybavil moderními stroji a zavedl i výrobu tzv. anglického zboží, čímž výrazně posílil svou pozici na trhu. Produkce se později rozšířila také o módní zboží a dámskou konfekci, z dlouhodobého hlediska však přinášely největší zisky dodávky pro armádu. Svého času pokrýval Löwův podnik celých 32 % vojenské potřeby sukna a přikrývek v RakouskuUhersku a export mířil i na Balkán, do Orientu, Austrálie či Jižní Ameriky. Protože výrobní kapacity brněnského závodu přestávaly postupně stačit, přesunul Karl Löw většinu produkce do Helenína, kde zřídil i novou centrálu firmy. Roku 1900 starou zábrdovickou továrnu prodal firmě Himmelreich & Zwicker a ze spojených závodů v Heleníně a Malém Beranově začal budovat jeden z největších textilních podniků ve střední Evropě. Zaměstnával více než dva tisíce dělníků. Měl vlastní plynárnu a od roku 1918 i elektrárnu, která proudem zásobovala nejen obě textilky, ale také velkou část Jihlavy. NEJVÍC FRČÍ PODLOŽKY Roku 1922 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost a po Karlově smrti v roce 1930 byla celá výroba soustředěna do Malého Beranova. Závod v Heleníně byl uzavřen a firma dostala nový název „Západomoravská továrna na sukno a přikrývky Malý Beranov“. Během druhé světové války dodával podnik zboží wehrmachtu, po skončení bojů v roce 1945 byl proto ihned znárodněn a začleněn do nově vzniklých Moravskoslezských vlnařských závodů. Roku 1949 byl zřízen samostatný národní podnik Jilana, již o tři roky později se ale stal součástí národního podniku Partex, pod kterým zůstala beranovská textilka dalších čtyřicet let. Výroba se přitom začala orientovat hlavně na mykané příze, netkané textilie a obuvnické tkaniny. Počátkem 90. let se rozpadl národní podnik Partex a roku 1993 se z něj znovu odtrhla Jilana, tentokrát již jako akciová společnost. Po velkých počátečních problémech byla výroba postupně stabilizována a firmě se podařilo obstát na českém i zahraničním trhu. V sortimentu se dnes vedle mykaných přízí a netkaných textilií s velkým ohlasem setkávají hlavně jednorázové podložky pod raněné, které hojně využívá i německý Červený kříž. Tradice textilní výroby tedy zůstává v Malém Beranově zatím zachována, bývalých rozměrů ale již zdejší podnik dávno nedosahuje. V současnosti zaměstnává pouhých 56 osob. |ADOLF LÖW (1824-1883) Český podnikatel Adolf Lšw pocházel z chudé židovské rodiny. Narodil se 13. února 1824 v Uherském Ostrohu a po vyučení ve Strakošově textilní továrně v Bučovicích začal koncem 30. let předminulého století uvažovat o vlastním podnikání. Spolu se švagrem Bedřichem Schmalem si otevřeli malou tkalcovskou dílnu v Brně a díky houževnatosti a píli ji do deseti let proměnili v malou továrnu. Vznikla firma „Lšw und Schmal“. Podnikání se jim dařilo. Brněnský závod několikrát rozšířili a v 60. a 70. letech 19. století k němu připojili i továrny v Heleníně a Malém Beranově. Po roce 1875 sice kvůli krizi textilního průmyslu přišla firma o značné peníze, Adolf Lšw se však znovu ukázal jako zdatný podnikatel a podařilo se mu výrobu udržet. To už mu ve firmě pomáhal i jeho syn Karl, který nahradil Bedřicha Schmala. Za zásluhy o rozvoj průmyslu dostal Adolf Lšw i několik ocenění. Nejvýznamnějšími byly rytířský kříž Řádu Františka Josefa a zlatý Záslužný kříž s korunou. Zemřel 23. února 1883 jako jeden z nejbohatších textilních podnikatelů v Rakousku-Uhersku. KARL LÖW (1849-1930) Syn významného textilního podnikatele Karl Lšw se narodil 28. května 1849 v Brně. Od mládí pracoval v rodinné firmě a již jako osmnáctiletý odjel do Anglie, aby se seznámil s tamními výrobními postupy. Tato průmyslová špionáž se mu později velmi vyplatila. Po návratu do vlasti začal totiž zavádět nejen moderní metody tkaní, ale sortiment otcova podniku rozšířil i o tzv. anglické zboží, po kterém byla velká sháňka. Po smrti Adolfa Löwa v roce 1883 se stal jediným majitelem firmy a výrobu nadále rozšiřoval. Pokoušel se proniknout i na trh s módním zbožím, největší úspěch mu však přinesly dodávky pro armádu. Roku 1900 se rozhodl definitivně opustit Brno a nové centrum podniku zřídil v Heleníně. Sloučením helenínské a beranovské továrny pak vytvořil jeden z největších textilních závodů v habsburské monarchii i celé střední Evropě. Karl Lšw byl velmi tvrdým podnikatelem, o zaměstnance se však staral dobře. V okolí továren zřizoval dělnické kolonie, zakládal parky a podporoval i nejrůznější spolky a nadace. Zemřel 19. dubna 1930 ve věku nedožitých jedenaosmdesáti let. |

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Historie a současnost podnikání na Jihlavsku, časopis Umění

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Auta
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC…
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Kia Stinger oficiálně přijela na český trh. Je to auto, které má velký potenciál
Technologie
GeForce GTX 1070 Ti už se objevují na fotografiích, prosáklo skóre v 3DMarku
Cnews FM: Microsoft vydal Windows 10 Fall Creators Update [podcast]
Vyšel Total Commander 9.10. Co je nového?
Philips začíná upgradovat své televizory na Android 7.0, na rozdíl od Sony ale ne všechny
Bitcoin na novém rekordu. Právě pokořil cenu 6000 dolarů
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít