Dobré účty dělají dobré přátele

23. září 2011, 15:59 - Pavel Páral
23. září 2011, 15:59

Z pasti eura vede jediná schůdná, byť bolestivá. cesta. A tou je odchod Německa z eurozóny

Mluvit o bankrotu Řecka se už může i v nejvyšších evropských politických kruzích. Alespoň to tak na stránkách evropského tisku vypadá. Dokonce to připouští i Evropská centrální banka, která má dnes díky své velmi benevolentní politice ve svém portfoliu značné množství řeckých cenných papírů a dosud se tvářila, že mají nějakou podstatnou kladnou hodnotu. Navíc se ukazuje, že další pokračování v politice přelévání dluhů ze zemí hodně zadlužených do zemí zadlužených méně má své politické hranice, a na Slovensku se na tom již začíná hroutit vládní koalice. A není vůbec vyloučeno, že k našim východním sousedům v krátké době přibude i nějaká další země. Leckde už totiž chápou, že dobré přátele prostě odedávna dělají především dobré účty.
Řecko navíc ve skutečnosti technicky zbankrotovalo už na začátku roku, kdy došlo k restrukturalizaci dluhu od EU tím, že splatnost byla prodloužena ze tří na sedm a půl roku a úrok snížen na 4,2 procenta. Už tenkrát každému, kdo měl alespoň základní informace, bylo jasné, že to nestačí. Je zcela evidentní, že musí dojít k odpuštění významné části dluhu a další restrukturalizaci dluhové služby. Do Atén míří další delegace věřitelů z MMF a z EU a řeší se uvolnění dalších tranší úvěru. Kdyby přitom Řecko k bankrotu přistoupilo již před dvěma lety, byla by celková ztráta věřitelů výrazně nižší a řecká ekonomika by nebyla v tak bezvýchodné situaci, jako je nyní, byť ke spásonosnému růstu by měla stále velmi daleko.
Zásadní otázkou nevyhnutelného bankrotu balkánského státu je, zda si i po bankrotu zachová jako svou měnu euro. Je zřejmé, že se společnou měnou by další ozdravování ekonomiky bylo obtížnější než bez ní. Jenže jen v tom případě, že pomineme okamžité a jednorázové náklady, které by opuštění eura mělo. Návrat drachmy a její devalvace by znamenaly kolaps bankovního systému. Řecké banky jsou dnes zásadně závislé na infuzi od ECB. A ta je v eurech. Pasiva v eurech a aktiva v devalvovaných drachmách by pak měly jasný důsledek. Řecká vláda by musela banky dokapitalizovat, a čeho se zabavila rekapitalizací státního dluhu, by jí nateklo do bilance zase zpátky z bank. O prudkém odlivu hotovosti v eurech do zahraničí snad ani není nutné hovořit. Prostě eurová past je sklapnutá a klíček na její uvolnění nikdo v Řecku nemá. Je proto velmi pravděpodobné, že Řecko bude i po bankrotu žít se společnou měnou a těžce zápolit s konkurenceschopností svých firem, jejichž zaměstnanci mají vzhledem k produktivitě práce nepřiměřeně vysoké mzdy. A státní dluh, byť podstatně snížený, bude opět růst. Výkonnost řecké ekonomiky se totiž jen tak zvedat nebude a při recesi je fakt jednak dost těžké a taky ne moc rozumné škrtat výdaje.
Vidí to všichni, opět s výjimkou evropských politických elit. A už poměrně velkému množství ekonomům je jasné, že z té pasti vede jediná schůdná, byť bolestivá cesta. A tou je odchod z eurozóny nikoli jižních, zadlužených zemí, ale Německa s jeho zcela odlišně výkonnou ekonomikou. Výsledkem by pak bylo vytvoření dvou měnových okruhů. Jednoho středozemního na bázi současného eura a druhého středoevropského, jehož středobodem by byla německá marka. Konečně by pak v Evropě byla respektována pravidla optimální měnové unie, a nikoli představy eurofederalistických snílků. Při dobré koordinaci evropských centrálních bank a využití prostředků shromážděných v různých eurovalech na obranu neubránitelného by se takový řízený rozpad dal uřídit a obě měny by pak vůči sobě rychle dosáhly skutečně tržního a dlouhodobě stabilního kurzu. A zároveň by bylo možné rychle a efektivně řešit dluhové problémy zemí, jako je Itálie či Španělsko.
U rozhodování o nějakém takovém řešení bychom jistě měli být i my Češi. A nejen být, ale také se ho aktivně účastnit, protože naše závislost na exportu do Německa je naprosto fatální a bylo by logické aktivně se zapojit do markové zóny. Snad evropští politici pochopí, že takový krok je neodvratitelný, jako byl před dvěma lety neodvratitelný bankrot Řecka. A snad to pochopí dříve, než problémy s udržování evidentně nefunkční měnové unie evropskou ekonomiku úplně zdevastují.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Auta
Retro: Ford Mustang přežil i zlé časy. A dnes je to úplný…
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC ztrácí. ABT má řešení
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Technologie
Velký přehled: Kdo vlastní naše pojišťovny?
GeForce GTX 1070 Ti už se objevují na fotografiích, prosáklo skóre v 3DMarku
Cnews FM: Microsoft vydal Windows 10 Fall Creators Update [podcast]
Vyšel Total Commander 9.10. Co je nového?
Philips začíná upgradovat své televizory na Android 7.0, na rozdíl od Sony ale ne všechny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít