DOBRÁ ZPRÁVA PRO KORUNU - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

DOBRÁ ZPRÁVA PRO KORUNU

, Ondřej Lér,
DOBRÁ ZPRÁVA PRO KORUNU
Zdroj: Euro.cz

Platební   bilance

Přímé zahraniční investice do české ekonomiky se loni ve srovnání s rokem 1997 zdvojnásobily, deficit běžného účtu prudce klesl, devizové rezervy výrazně posílily. Minulý týden publikovaná platební bilance za rok 1998 tak mimo jiné říká, že koruna bude čelit očekávanému nepříznivému údaji o loňském hrubém domácím produktu z výhodného stanoviště za vysokou zahraničněplatební hradbou.

Číslo o vývoji HDP v roce 1998, které má Český statistický úřad zveřejnit v pondělí 22. března, nebude hezké. Podle odhadu statistiků z počátku února se hrubý domácí produkt v roce 1998 snížil o 2,6 procenta, některé další př edpovědi hovoří o poklesu až o tři procenta. Trh s něčím podobným počítá, pokud však bude skutečné číslo se záporným znaménkem výrazně větší, koruně se budou hodit příznivé údaje z platební bilance za loňský rok, kterou publikovala Česká národní banka ve čtvrtek 18. března.

Jestliže česká měna případný statistický atak přežije bez většího poklesu, měli bychom čekat v brzké budoucnosti další snížení centrálních úrokových sazeb. Napovídá to jednak zdravý rozum, protože inflace je momentálně velmi nízká a ekonomika výrazně klesá, jednak různé zmínky představitelů ČNB i poznámky zasvěcených odborných pozorovatelů. „Ekonomika dále klesá, což naznačuje možnost existence prostoru pro snižování úrokových sazeb, prohlásil minulý týden člen bankovní rady ČNB Zdeněk Tůma, již po posledním snížení repo sazby z osmi na 7,5 procenta. Za určité vodítko lze zřejmě považovat jeho odhad přijatelného kursu v rozmezí 38 až 38,50 Kč za euro, což je asi o 1,5 procenta níž z hlediska koruny než na konci minulého týdne a v přepočtu přibližně až 19,60 Kč za marku. To zhruba odpovídá také nedávnému odhadu premiéra Miloše Zemana (EURO 11/99), který za rovnovážný ku rs považuje 19,50 CZK/DEM „plus minus pět haléřů .

Při pohledu do platební bilance za loňský rok asi každého zaujme v prvé řadě velmi prudký pokles deficitu na běžném účtu přibližně na třetinovou úroveň stavu z roku 1997. Došlo k němu v rozhodující míře v důsledku podstatně mírn ějšího, nicméně stále ještě velmi výrazného snížení schodku obchodní bilance a také znatelného zvýšení přebytku ve službách. Oficiální klíčový údaj o podílu salda běžného účtu na hrubém domácím produktu ještě není z objektivních důvodů k dispozici, kupříkladu společnost Patria Finance ho ale odhaduje pro loňský rok na -1,9 procenta, což i při možné nepřesnosti představuje v každém případě raketový sestup z mezinárodně vysokých šesti procent v roce 1997. Pro letoše k Patria prognózuje zlepšení tohoto ukazatele na -1,3 procenta. Pro srovnání uveďme, že stejný ukazatel v Německu v roce 1998 činil +0,2 (plus znamená přebytek běžného účtu) a v Rakousku -1,9 procenta.

Z hlediska mezinárodně velmi sledovaného podílu salda běžného účtu na HDP se tedy konečně dostáváme zase do dobré společnosti. Příčinou ovšem není růst produktu, ale omezení domácí spotřeby v důsledku měnových a rozpočtových restrikcí a t aké výhodný vývoj cen surovin na zahraničních trzích. Kdyby těchto faktorů nebylo, byla by dnes česká ekonomika pravděpodobně rozvrácena velmi hlubokou vnější nerovnováhou. Opomenout ale nelze ani velmi hezké výkony českého exportu v prvním loňském pololetí. Otázkou, o níž se asi bude v nadcházejících měsících hodně diskutovat, ovšem je, zda máme v podmínkách hospodářské krize oslňovat právě velevzorným zmenšováním vnější nerovnováhy ekonomiky.

Příjemné překvapení přinesl vývoj zahraničních přímých investic v tuzemsku. S 2,5 miliardy dolarů za celý loňský rok po předchozích 1,3 miliardy UDS a 1,2 miliardy za leden až září 1998 popravdě řečeno nikdo příliš nepočítal. Na dobrý výv oj zahraničních investic, které jsou pro budoucnost české ekonomiky rozhodující, jsme upozornili už nedávno (EURO 11/99), ale tak vysoké číslo jsme také nečekali. Velmi dobře to vnímají i v Bruselu, kde do posledního pracovního přehledu Evropské uni e o střední a východní Evropě neopomněli analytici vepsat, že Česká republika patří spolu s Maďarskem a Slovinskem do skupiny zemí, které zaznamenaly od nástupu transformace v přepočtu na hlavu největší příliv zahraničních invest ic.

Z hlediska síly české měny se příznivý vývoj klíčových položek platební bilance projevil v předposledním řádku přiložené tabulky výrazným posílením devizových rezerv. Pro úplnost ale dodejme, že letos devizové rezervy zřejmě klesají. Zřejmě proto, že ČNB odmítá české veřejnosti prozradit aktuální údaje za celý bankovní sektor, jak je to v již zmíněné platební bilanci a jak je musí sdělovat mezinárodním institucím. Devizové rezervy ČNB činily na konci loňského roku 12,6, ale letos v únoru už jenom 12,1 miliardy dolarů.