Do projektu zasáhla i válka

16. června 2008, 00:00 - Filip Černoch
16. června 2008, 00:00

FRANTIŠEK VACULÍK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL SPOLEČNOSTI PSJ - Kontrakt na výstavbu zápustkové kovárny v Saúdské Arábii může být požehnáním, ale i pohromou. Své o tom může vyprávět jihlavská firma PSJ, do jejíž velmi slibné zakázky zasáhl nejen dramatický pád dolaru, ale i válečný konflikt.

Ropné bohatství, díky němuž ekonomiky rostou jako v Pohádkách tisíce a jedné noci. Ale také autoritářské režimy, nepřehledné podnikatelské prostředí a byznys postavený na osobních vztazích. „S tím vším musí české firmy při vstupu na arabský trh počítat. Oproti Evropě je to úplně jiný svět, který se řídí vlastními pravidly,“ popisuje své dojmy generální ředitel jihlavské stavební společnosti PSJ František Vaculík.

Jeho firma má bohaté zkušenosti například ze Sýrie nebo Spojených arabských emirátů, k jejím největším úspěchům však patří výstavba kovárny v saúdskoarabském městě Al Khobar. V tomto pouštním království si navíc PSJ vedlo velmi dobře i v nedávném výběrovém řízení na dodávku technologické části válcovny bezešvých trub v hodnotě 180 milionů dolarů.

Konkurenční boj bez rukaviček

„Začínali jsme ještě s jedním kolegou v první polovině devadesátých let dodávkami náhradních dílů pro české továrny v Sýrii. Oba jsme v této zemi dlouhodobě pobývali a měli jsme tedy potřebné znalosti a rozhled, navíc byl o tyto technologie celkem slušný zájem,“ popisuje počátky svého podnikatelského působení v zemích písečných dun, slunce a ropných vrtů František Vaculík.

„Bohužel jsme se neúmyslně připletli do konkurenčního boje mezi tamními firmami, kvůli němuž byl můj společník nesmyslně obviněn z korupce. I s pomocí našeho ministerstva zahraničí se mu nakonec podařilo se očistit, přesto to pro nás ale znamenalo osm měsíců prakticky zastavené činnosti,“ vysvětluje Vaculík. Mladá firma se proto raději rozhodla soustředit své blízkovýchodní aktivity do přece jen stabilnější a čitelnější země.

Volba padla na Spojené arabské emiráty, které dlouhodobě zažívají raketový ekonomický růst a dnes patří prakticky k nejrušnějším staveništím světa. „Účastnili jsme se tendrů na dodávky zařízení pro kanalizace, bohužel však nedopadly podle našich představ. Ani rok po podání nabídek totiž nebylo výběrové řízení u konce, takže jsme nakonec šli od toho,“ shrnuje podnikatel.

Co nejde silou, jde ještě větší silou

Skutečně pořádný zářez v řádech desítek milionů dolarů se jihlavské firmě povedl až v Saúdské Arábii. Místní vláda totiž klade stále větší důraz na budování ekonomiky nezávislé pouze na ropě a prostřednictvím státního investičního fondu SIDF podporuje bezúročnou půjčkou všemožné investice.

„Nám se povedlo využít této nabídky v rámci kontraktu na vybudování závodu na výrobu přírub k potrubím, jde o zmíněnou kovárnu. Jako investora jsme našli místní rodinu působící ve stavebnictví, dodavatelé technologií byli ze 70 procent z Česka a my sami jsme působili jako kontraktor a koordinátor celého projektu,“ vysvětluje František Vaculík.

„Samozřejmě jsme se museli vypořádat s některými nepříjemnými problémy. V prvé řadě s kurzovým rizikem, které tehdy ještě nešlo příliš dobře pojistit. Takže pádem dolaru ze zhruba 41 na 27 korun během několika měsíců jsme přišli o velmi podstatnou část zisku,“ popisuje nevítané obtíže Vaculík.

Do celého projektu také zasáhla válka v Iráku, kvůli níž se i na území Saúdské Arábie rozšířily útoky proti cizincům. Jakékoliv zajišťování českého personálu na místě se tím stalo velmi obtížné. „A v poslední řadě svěřil investor kvůli nákladům podstatnou část práce v hotové továrně dovezeným indickým pracovníkům, které jsme neměli možnost příslušně zaškolit. A protože ti na většinu běžných oprav a úprav používali pořádné kladivo, začaly se objevovat problémy s fungováním některých zařízení. Přičemž prokazovat, že poruchy jdou na úkor špatného zacházení a ne našich špatných dodávek, bylo velmi náročné,“ uzavírá Vaculík.

V každém případě výstavba byla nakonec dokončena a PSJ se tak mohla plnou silou vrhnout do výběrového řízení na dodávku závodu na výrobu bezešvých trub. „Tam jsme v samotném řízení uspěli, nakonec ale zasáhly osobní vazby a kontrakt nám nakonec přebrala místní firma,“ popisuje někdejší situaci Vaculík. „Ale jak je vidět, ty peníze a příležitosti tam opravdu jsou. Jen získat je není příliš jednoduché,“ uzavírá s úsměvem.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Prezidentské volby 2018: vše, co potřebujete vědět o druhém kole
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Auta
Retro: Preston Tucker byl Elon Musk své doby. Z jeho auta…
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při sprintu potrápí Porsche, RS 5 a další
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Technologie
Jak je to s opravami chyby Spectre. Aktualizace mikrokódu, operačního systému a důsledky
Letí na vás raketa! Chyba operátora poplašného softwaru způsobila na Havaji paniku
Cnews FM: Prodali byste svou digitálně vlastněnou hru? Robot Cache to umožní [podcast]
Restarty po opravách díry Spectre se týkají i dalších CPU Intel, problém s AMD vyřešen
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
Hry pro příležitostné hráče