Do eurozóny nejlépe až po roce 2010

06. října 2003, 00:00 - VLADIMÍR PIKORA, Volksbank
06. října 2003, 00:00

Nahrazení koruny společnou evropskou měnou nabralo jasnějších obrysů: byl zveřejněn dokument nazvaný Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. Ministerstva financí a průmyslu spolu s centrální bankou zde uvádějí jako nejbližší reálný termín přijetí eura roky 2009 až 2010.

To není pro finanční trhy žádným překvapením. Již delší dobu je jasné, že přijetí eura před rokem 2008 je pro ČR nereálné, protože není schopna krotit fiskální deficit. Ten totiž letos více než dvojnásobně překročí požadavek tzv. maastrichtských kritérií. Kdy přesně ale budeme schopni tento požadavek splnit, zatím nevíme. Reforma veřejných financí totiž mluví pouze o tom, že v roce 2006 by měl deficit veřejných financí poklesnout na 4 % HDP. To je ale nedostatečné, protože pro vstup do eurozóny potřebujeme jen 3 %. Centrální banka se dále v dokumentu zavázala i v budoucnu cílovat inflaci. To bude podle nás velmi složité ve chvíli, kdy vstoupíme do systému ERM II, kde se bude muset kurz měny pohybovat v úzkém pásmu od centrální parity. Centrální banka tak totiž získá dva cíle, inflaci a kurz, přičemž nástrojem jí budou v zásadě jen úrokové míry. Navíc dlouhodobé úrokové míry, které z velké části vycházejí z úrokových sazeb centrální banky, se budou muset blížit k sazbám v eurozóně, takže ani s nimi nebude moci ČNB manipulovat zcela volně. I její jediný nástroj tak bude mít omezené možnosti. V žádných dokumentech státních orgánů jsme ale zatím nenalezli to nejdůležitější, a to, jaký bude směnný kurz koruny k euru při přechodu na jednotnou měnu. To je přitom logické. Dokud totiž nebude stát vědět, kdy euro přijme, jak by mohl znát kurz? Ideální kurz zafixování koruny k euru se totiž bude v čase měnit a bude proto jiný v roce 2008 a v roce 2011. Domníváme se, že čím později do eurozóny vstoupíme, tím víc se ideální kurz bude pomalu posouvat k silnějším hodnotám. Za tuto dobu se díky sílícímu kurzu podaří více sblížit cenové hladiny v eurozóně a u nás, což zabrání růstu inflace po přijetí eura. Krom toho čím více budeme mít času na sladění hospodářského cyklu s naším největším obchodním partnerem Německem, tím lépe se budeme schopni vypořádat s jednotnou měnovou politikou řízenou z Frankfurtu. Ta totiž nastavuje úrokové sazby pro celou eurozónu a ne pro jednotlivé země. Jednotné úrokové sazby pak mohou působit v jedné části eurozóny jako lék a v jiné jako jed. Myslíme si proto, že přijetí eura před rokem 2010 by ekonomice přineslo více negativ než pozitiv.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Nereferenční Radeony Vega konečně tady? PowerColor chystá vydání před koncem listopadu
Cnews FM: Platíme mobilem s Android Pay. Vydrží nám to? [podcast]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít