DLUHY V KAŽDÉM ROHU - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

DLUHY V KAŽDÉM ROHU

, Blanka Růžičková Euronews a.s.,
DLUHY V KAŽDÉM ROHU
Zdroj: Euro.cz

C h e m a p ol     G r o u p

Junkův Chemapol Group zjevně drží nad vodou jen banky. O život sice zatím bojuje pouze vlajková loď – mateřský holding, v záviděníhodné situaci však nejsou ani jednotlivé podniky. Ke dnu je táhnou dluhy, s nimiž mají ke klidné plavbě daleko. Nad bilancováním holdingu se tak zřejmě zatočí hlava i novým vlastníkům.

Za zdravé zatím odborníci nepovažují ani firmy vznikajícího AliaChemu, které mají podle ozdravného plánu z minulého roku skupinu zachránit. Jejich plánované oddlužení dosud příliš nepokročilo, pokud by se tedy prodávaly po jedné, například v konkursu, lze o zisku podobné operace uvažovat jen stěží.

S vysoce nadprůměrným, téměř šedesátiprocentním zadlužením dosud hospodaří pardubická Synthesia, o příznivém poměru vlastních a vypůjčených prostředků však nelze hovořit ani u ostatních společností. U Fatry, Moravských chemických závodů a Technoplastu se sice zadlužení příliš nevymyká poměrům českého průmyslu, i v tomto srovnání je to však spíš horší průměr.

Daleko za tímto průměrem zůstává Spolana. Ta se sice má k nynějším podnikům AliaChemu připojit až později, jestliže však stát nepomůže, bylo by její téměř sedmdesátiprocentní zadlužení pro skupinu neúnosnou zátěží.

Jasné zítřky daleko

Pozice chemiček, na nichž Chemapol staví svou budoucnost, je vratká i podle porovnání podniků daného oboru. Například Deza Valašské Meziříčí, kterou odborníci řadí mezi nejlépe prosperující firmy odvětví, vykazuje stupeň zadlužení na úrovni 30 procent celkového majetku.

Na problémy podniků AliaChemu upozornil před svou smrtí i rakouský aranžér spojení chemických firem holdingu – Hugo Michael Sekyra. „O Moravské chemické závody ani o Fatru nemám obavy. Rozpad AliaChemu by však přinesl problémy Technoplastu a rovněž u Synthesie bych si k jejímu budoucímu vývoji musel dát otazník, řekl po svém odvolání z projektu AliaChem.

Potvrzením jeho slov jsou letošní hospodářské výsledky. Firmy si sice své hospodaření vloni vyčistily (tvorbou rezerv a opravnými položkami zdůvodnily ztrátu všechny čtyři), do červených čísel přes-to dál směřuje Synthesia a nečekaně hluboký propad vykazuje i Technoplast.

Akciovou společnost Moravské chemické závody Ostrava obecně považují odborníci za nejzdravější podnik skupiny. Přesto vloni také skončil ve ztrátě, nej-méně dvě třetiny z ní však způsobily povodně. Na odstranění přímých škod podnik potřeboval téměř 318 milionů korun, ještě letos však na další sanace uvolnil padesát milionů korun.

MCHZ jsou jedním z největších evropských producentů surovin pro výrobu polyuretanů a patří rovněž k největším výrobcům anilinu. Dobré perspektivy mu i do budoucna dává vysoký podíl vývozu, do Německa a na další náročné evropské trhy směřují téměř tři čtvrtiny jeho produkce. Slibné podmínky pro další růst si vytvořil i dosavadními investicemi do ekologických projektů, v oblasti životního prostředí ho už podle sdělení firmy žádné větší výdaje nečekají. Společnost má základní jmění 1,7 miliardy korun a zaměstnává zhruba 1500 lidí.

Pardubická Synthesia je největší podnik skupiny a zatím firma, která podniky AliaChemu zastřešuje. Přestože na ni má podle plánu přejít většina společných činností, očekává se i v tomto podniku výrazné snížení počtu pracovníků, z nynějších pěti tisíc jich má během prvního pololetí příštího roku odejít zhruba třetina.

Stejně jako u MCHZ a Fatry byla loňská více než miliardová ztráta prvním propadem v novodobé historii. Ztrátu pardubický podnik zdůvodnil tvorbou opravných položek, které vytvořil ve výši 1,3 miliardy korun. V letošním hospodaření vykazoval ještě do pololetí mírný zisk 34 milionů korun, po součtu za prvních devět měsíců roku se však znovu propadl do ztráty. Celkové zadlužení firmy se základním jměním 5,713 miliardy korun se za stejné období snížilo zhruba o 300 milionů korun. I to však představuje jen pětiprocentní pokles.

Že by zisk v plastech?

Fatra Napajedla se má v AliaChemu stát spolu s Technoplastem základem plastové divize. Podnik je největším domácím zpracovatelem plastů, z nichž více než pětinu vyváží. Export však není stabilizačním prvkem, na který se stoprocentně může spolehnout. Vloni totiž směřoval hlavně na Slovensko a další východní trhy.

Přesto je i Fatra považována za relativně stabilizovaný podnik, který by se už letos mohl vrátit k dřívějším ziskům. Ty se od roku 1993, kdy přesáhly sto milionů korun, snižovaly až k předloňským dvaceti milionům. Loňskou ztrátu podnik zdůvodnil vedle opravných položek výdaji na odstranění povodňových škod. Podnik se základním jměním 599 milionů korun má zhruba 1500 zaměstnanců.

Technoplast Chropyně zatím vykazuje nejhorší výsledek skupiny a ze ztráty se zřejmě ani v příštím roce nedostane. Propad v letošním hospodaření jde podle představitelů podniku na vrub vysokých odpisů, které za prvních deset měsíců roku přesáhly 200 milionů korun. Nižší ovšem byly i tržby, které klesly ve srovnání s předchozím rokem o čtrnáct procent na 1,12 miliardy korun.

K nejmodernějším provozům podniku se základním jměním 1,22 miliardy korun patří výroba polyesterových fólií, které se z poloviny vyvážejí. Export směřuje jak do zemí západní Evropy, tak i do Polska a států bývalého SSSR.

Rvačka o Spolanu

Neratovickou Spolanu, která je bezkonkurenčně nejvíc zadluženým podnikem skupiny, zatím Chemapol vlastní jen z dvaceti procent. V boji o moc nad českou chemií, kde je jedním ze scénářů spojení Chemapolu s Unipetrolem nebo přesun některých podniků do Unipetrolu, však hraje důležitou roli. Po oddlužení by ji chtěl získat jak Chemapol, tak i Unipetrol.

Nevětší břemeno zadlužení Spolany má počátek v roce 1990, kdy firma přijala téměř čtyřmiliardový úvěr na dokončení rozestavěné jednotky na výrobu lineárních alfaolefinů. Splátky tohoto úvěru ji nyní zatěžují stamilionovými částkami, například vloni to bylo 600 milionů korun. Při oddlužení problémových podniků, které připravuje nynější vláda, by zřejmě byla horkým kandidátem. U úvěru na alfaolefiny slíbila pomoc už Pithartova vláda, Klausův kabinet však později tento slib nesplnil.

Chemapol, který má zatím ve Spolaně jen dvacetiprocentní podíl, měl původně koupit od Fondu národního majetku dalších 34 procent akcií. Nabídku v ceně 250 korun za jednu akcii, kterou schválila vláda letos v březnu, však nakonec odmítl. Podle šéfa Chemapolu Václava Junka byla tato cena vzhledem k předlužení Spolany přemrštěná.

Koramo zatím stranou

Jediná rafinérie v portfoliu Chemapolu a podnik, který má i v budoucnu zůstat mimo AliaChem. Více než padesátiprocentní podíl je však pro Chemapol přínosem, který se v letošním roce zřejmě dále zhodnotil. Firma totiž vykazuje výsledky, které předčily i optimistická očekávání. Jen do konce července se tržby zvýšily oproti stejnému období loňského roku o polovinu a rovněž zisk už překročil plánované ukazatele.

Společnost se základním jměním 1,01 miliardy korun dosud čeká na dokončení privatizace, Fond národního majetku v ní drží 27 procent akcií. Zbývající tři procenta majetku má Restituční investiční fond. Kolínská rafinérie se zabývá zpracováním ropy a jejími hlavními výrobky jsou mazací tuky a oleje. Na domácím trhu i v zahraničí je prodává pod značkou Mogul.

Tiché zeštíhlení

Celkové dluhy všech podniků holdingu nyní přesahují třicet miliard korun. Z toho téměř deset leží na mateřské firmě Chemapol Group. K jejich snížení by nyní měl podle Junkových představ přispět urychlený plán zeštíhlení. Koncem příštího roku by podle nich měly ve firmě zůstat jen podniky AliaChemu, podíl ve Spolaně a ziskové Koramo.

Zadlužení skupiny by se přitom mělo podle Junka snížit o několik miliard korun. Tento plán, který šéfové Chemapol Group připravili na podzim letošního roku, je prozatím otevřený. I prezident holdingu Václav Junek připouští, že o záchraně české chemie bude nutné jednat se skupinou Unipetrol a bankami. Jen bankovní úvěry skupiny Chemapolu totiž představují nyní částku kolem dvaceti miliard korun.

Minulé týdny neprobíhal jen boj o převzetí moci. Horečnaté tempo nabralo i nucené zeštíhlování. Kvůli zástavnímu právu přišel Chemapol Group o obchod s léčivy – o distribuční síť Tamda. Ze stejných důvodů se výrazně snížil jeho dřívější více než devadesátiprocentní podíl v ziskové Lachemě. Jako zástavy již rovněž propadly některé čerpací stanice Petra, původní majetek Chemapol Group se tak i v této síti již snížil o třetinu.

Zeštíhlení, po němž měly ve skupině zůstat jen klíčové chemické firmy, si sice holding naordinoval už dříve, podle původních představ však mělo probíhat pomaleji, a nikoli v režii věřitelů.

Na prodej je tak nyní i síť hotelů a rekreačních aktivit – divize C. H. R, které se původně chtěl Chemapol Group zbavit až po roce 2000. V nynějším tlaku ovšem krvácí, například jednu ze společností di-vize C. H. R. – Air Ostrava nabízel za symbolických tisíc korun. Od nového majitele však požadoval převzetí leasingových smluv a proplacení dluhů ve výši 275 milionů korun.