Divné pocity - Euro.cz

Přihlášení

Divné pocity

, Josef Michl,
Divné pocity
Zdroj: Euro.cz

Hospodářská situace

Ačkoliv by hospodářská situace měla inspirovat k optimismu (v březnu jsme se dozvěděli, že loňský ekonomický růst byl nejvyšší od roku 1996, reálné mzdy loni stouply o 3,6 procenta) spotřebitelé to zřejmě nevzali na vědomí. Indikátor jejich důvěry v březnu klesl. Možná je to tím, že široká veřejnost sleduje makroekonomická čísla pozorněji, než se zdá, a počítá s dopady ekonomického ochlazení, ba i recese v západní Evropě? Či jde o normální psychologický úkaz vyjádřený v názoru, že každý růst jednou končí? Anebo je to obtížně vysvětlitelný výkyv? Těžko říci. Faktem je, že v březnu očekávalo pro příštích dvanáct měsíců zlepšení své ekonomické situace 23 procent respondentů (v únoru 21), neměnnost 45 (49) a zhoršení 19 procent (v únoru 18). Zvýšil se podíl spotřebitelů, kteří očekávají růst nezaměstnanosti, snížil se podíl těch, kteří mají v úmyslu spořit.
Souhrnný indikátor důvěry, který Český statistický úřad (ČSÚ) vypočítává jako vážený průměr sezonně očištěných indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví a obchodu a indikátoru spotřebitelské důvěry, však v březnu mírně vzrostl. Zasloužil se o to průmysl. Osmatřicet procent respondentů – průmyslových podniků považovalo v březnu svou ekonomickou situaci za dobrou, 57 procent za uspokojivou a jen pět procent za špatnou. Podíl respondentů očekávajících v příštích šesti měsících zlepšení se snížil z únorových 24 na 21 procent, ale podíl pesimistů klesl ještě více – z devíti na pět procent. Ve stavebnictví zůstal indikátor důvěry v březnu stabilní, v obchodě mírně klesl.
ČSÚ konstruuje indikátory důvěry jako průměry sezonně očištěných vážených konjunkturálních sald, přičemž konjunkturální saldo je rozdíl mezi odpověďmi ve variantách růst (+) a pokles (-) vyjádřený v procentech.

Diskuze