Menu Zavřít

Developeři, chopte se šance!

26. 9. 2007
Autor: Euro.cz

V zemi rozdílných životních stylů vzkvétá trh s nemovitostmi

V poslední době se Turecko stává vyhledávanou destinací zahraničních investorů, kteří postupně objevují kouzlo této země. V rámci zlepšení ekonomické situace vytvořilo Turecko během posledních desítiletí nové podmínky, které předpokládají dlouhodobý ekonomický růst země, a umožňují tak výhodné podnikatelské prostředí. Růst HDP se během posledních pěti let pohybuje nad hranicí pěti procent a tato tendence má pokračovat přinejmenším do roku 2010. Stabilní ekonomické situace rozlehlé země na dvou kontinentech využívají zahraniční investoři pocházející většinou z Nizozemska, Německa a Spojených států amerických. Oblíbená je zejména oblast retailu, která zažívá vzestup. Jen v samotném Istanbulu je v současné době patnáct obchodních center a v nejbližší době se chystá výstavba stejného počtu nových projektů.

Růstový potenciál.

Aktuální stav tureckého nemovitostního trhu bývá často srovnáván se situací zemí bývalého východního bloku před deseti lety. Díky výhodným podmínkám zažívala Česká republika společně s Maďarskem a Polskem nebývalý stavební boom z velké části podpořený zájmem zahraničních developerských společností. Turecko má podle Karima Habry, ředitele pro oblast střední Evropy společnosti GE Real Estate, stejný růstový potenciál jako střední Evropa. V současné době je považováno za jednu z nejrychleji ekonomicky rostoucích zemí v Evropě. Aktuální hrubý domácí produkt, který od roku 2004 vzrostl až o 23 procent, je již dnes srovnatelný s Bulharskem a Rumunskem. Vzestup zájmu ze zahraničí dokládá i růst investic, které se z částky čtyř miliard dolarů v roce 2002 rozrostly v průběhu minulého roku na 19,8 miliardy dolarů. Investice v realitním sektoru činí 2,9 miliard dolarů, což je patnáct procent z celkové částky zahraničních investic.

Výhodná demografie.

Vedle rychlého ekonomického růstu se Turecko liší od ostatních evropských destinací věkovou strukturou a počtem obyvatel, což významně přispívá a ovlivňuje budoucí vývoj této země. Oproti evropským sousedům se zde výrazně zvyšuje počet obyvatel. Tato druhá nejlidnatější evropská země s aktuálním počtem 74 milionů obyvatel počítá do roku 2050 až s 43procentním nárůstem populace. V Evropě se má během následujícího půlstoletí v průměru zvýšit pouze o 10,3 procenta. Na rozdíl od západoevropských sousedů má Turecko také velice mladou věkovou strukturu obyvatel - dvě třetiny populace tvoří lidé do 35 let. Věkový průměr stárnoucí Evropy - 43 let - je podstatně vyšší než turecký, který dosahuje pouhých 27 let.

Země velkých kontrastů.

Navzdory převažující mladé generaci je Turecko nadále zemí velkých kontrastů. Přes udržovaní tradičního způsobu života nastupující nová generace přejímá zvyky západního stylu života. Turecká metropole a větší regionální města se postupně přibližují evropským standardům, jihovýchodní část země však zatím zůstává nerozvinutá. Turecká vláda si tuto skutečnost uvědomuje a při získávání zahraničních investorů se snaží lákat investory nejen do atraktivních a dnes již osvědčených oblastí, ale také do zaostalého a méně probádaného jihovýchodu země. Jako nástroj přitom používá výhodné pobídky, které však zahraniční investoři získají pouze v případě investice do přesně specifikovaných částí Turecka. Výhodnost pobídek spočívá především ve snížení sazeb daní či v nabídce výhodné ceny státních pozemků. Mezi oblasti, o které mají v Turecku zahraniční investoři největší zájem, patří především sektor služeb, energetika, infrastruktura či cestovní ruch.

Počet nákupních center se zvyšuje.

Retail je nejvíce se rozvíjejícím sektorem současného nemovitostního trhu v Turecku. Investice do tureckého retailu dosáhly v loňském roce 770 milionů eur. Společnost Jones Lang LaSalle se domnívá, že je zde prostor pro dalších 300 center v průběhu příštích deseti až patnácti let. Do konce roku 2009 se předpokládá, že se Turecko stane jednou z největších zemí v oblasti investic do retailu. Od roku 1988 zde bylo postaveno 1030 nákupních center. Nejvíce se koncentrují nejen v Istanbulu, ale také ve větších regionálních městech, jako jsou Izmir a Ankara. První supermarket byl v Turecku otevřen v Migrosu v roce 1950, ale nový styl nakupování se masově rozšířil až počátkem devadesátých let, kdy sem přišly první hypermarkety nadnárodních společností, jako jsou Carrefour, Tesco a Cash & Carry. Podle Didem Erendil z P&D Real Estate Consultants, tureckého aliančního partnera mezinárodní poradenské společnosti Cushman & Wakefield, bude v příštích letech turecký trh velmi aktivní. Do konce roku 2008 se předpokládá dokončení 60 nových obchodních domů, čímž se Turecko stane po Rusku druhou zemí v pořadí, co se týká počtu plánovaných projektů. V roce 2008 bude také otevřeno dosud největší nákupní centrum Turecka - Forum Istambul - o celkové rozloze 110 000 metrů čtverečních.

BRAND24

Rozdíly v životním stylu.

Přes rostoucí zájem zahraničních investorů nejvíce obchodních center v současné době realizují místní developeři. Mezi zahraničními investory dominují zejména nizozemské společnosti Corio, Multi Development a VastNed. Na konci minulého roku získala také společnost GE Real Estate společně s partnerskou společností Dogus Holding 51procentní podíl ve společnosti Garanti REIT (dnešní Dogus-GE REIT), která spravuje řadu nemovitostí v Istanbulu a Anatólii.
Větší zájem o nové retailové projekty podporuje to, že v Turecku je mnoho mladých lidí. Populační růst je největší v Istanbulu. Od roku 1990 se jeho počet obyvatel zvýšil ze 7,2 na současných třináct milionů. Nárůst způsobuje urbanizace. Lidé z venkova se stěhují do větších měst, aby využili pracovních příležitostí a zlepšili si životní úroveň. I v současné době však tradiční obchody tvoří 70 procent retailového trhu, protože mnoho lidí si nemůže dovolit nakupovat v nákupních centrech. Existují zde totiž stále velké rozdíly v životním stylu mladých, vzdělaných konzumentů v největších tureckých městech a tradiční populace na venkově.

Popisek: Realitní boom. Předpokládá se, že v roce 2008 Istanbul bude mít 174 metrů čtverečních nákupních ploch na tisíc obyvatel.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).