Dědictví dělného lidu

26. června 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
26. června 2006, 00:00

KOLONIE BUĎÁNKA Bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5 patří již řadu let k nejzanedbanějším lokalitám hlavního města. Místní radnice se proto rozhodla hledat investora, který by zchátralé domky opravil a palčivý problém vyřešil.

KOLONIE BUĎÁNKA Bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5 patří již řadu let k nejzanedbanějším lokalitám hlavního města. Místní radnice se proto rozhodla hledat investora, který by zchátralé domky opravil a palčivý problém vyřešil. Na pomezí Smíchova a Košíř, nedaleko tramvajové zastávky Kavalírka, leží bývalá kolonie dělnických domků, známá pod názvem Buďánka. V jádru pochází z první poloviny 19. století a je jedním z posledních dochovaných reliktů dobové zástavby na pražské periferii. Její hodnota přitom nespočívá v architektuře jednotlivých staveb, ale v jejich prostorovém uspořádání, které tvoří v rámci hlavního města ojedinělý urbanistický celek. Lokalita byla roku 1991 prohlášena městskou památkovou zónou. Chátrání se ale zabránit nepodařilo a dnes je proto většina z objektů v dezolátním stavu. Majitelem Buďánek je hlavní město, za současný stav však zodpovídá i Městská část Praha 5, která má areál na starosti. Veškeré pokusy na záchranu byly zatím neúspěšné. Do konce června chce ale radnice Prahy 5 vypsat veřejnou soutěž, která by mohla přinést řešení. Pokud by se našel vhodný investor, dostal by pozemky do nájmu a po dokončení rekonstrukcí by je mohl i odkoupit. NA PERIFERII

Vznik kolonie Buďánka spadá do první poloviny 19. století. Území na západním okraji obce Košíře při staré silnici na Prahu bylo tehdy jen řídce osídlené. Většinou se jednalo o samostatné usedlosti obklopené vinicemi, při postupném rozšiřování hlavního města zde však vzniklo i patnáct domků, v nichž se usídlili drobní řemeslníci, nádeníci z okolních vinic či dělníci z blízkého lomu. Tato skladba obyvatel vydržela osadě až do počátku průmyslové revoluce ve druhé polovině předminulého století, kdy se Košíře začaly výrazněji rozvíjet a kolonii využívali i dělníci ze sousedního Smíchova. Bydlení tu přitom nebylo zrovna luxusní, a v okolí se navíc často potloukali příslušníci pražské galerky. Není proto divu, že právě sem zasadil známý spisovatel Jakub Arbes děje dvou svých romanet s názvy „Rváč“ a „Můj přítel vrah“. Útočištěm lidí z okraje společnosti zůstala Buďánka i po roce 1948, jen místní galerku nahradili disidenti a později také legendární skupina Plastic People of the Universe. Tehdy se ale již začalo uvažovat o asanaci celého areálu. V roce 1988 úřady dokonce rozhodly, že bývalá kolonie ustoupí moderní výškové stavbě pro zaměstnance ministerstva vnitra. Odbor výstavby hlavního města Prahy začal s vykupováním pozemků, přišel ale rok 1989 a k bourání nakonec nedošlo. COKOLIV BUDE LEPŠÍ Kvůli nevyjasněným majetkovým poměrům však nastala otázka, jak s léty neudržovanými domky dále naložit. Postupně bylo vypracováno několik studií, z nichž některé navrhovaly bytovou zástavbu, jiné například hotelový komplex. Žádný z projektů se ale nedostal do finální fáze. Roku 1991 byla na doporučení Pražského střediska státní památkové péče lokalita prohlášena městskou památkovou zónou. Chátrání nadále pokračovalo a některé z domů se ocitly v ruinách. Městská část Praha 5 se sice opakovaně pokoušela najít vhodného investora, vysoké nálady na opravu však všechny případné zájemce odradily. Znovu se začaly objevovat i návrhy na asanaci. Jediné, s čím ale památkáři nakonec souhlasili, bylo stržení několika staveb, které již nebylo možné zachránit. Zbylé stojící objekty musí případný zájemce opravit a na místě polorozpadlých postavit věrné kopie původních domů. Magistrát Prahy 5 si je náročnosti celého projektu vědom, chce proto podle slov starosty Milana Jančíka stanovit v nadcházejícím výběrovém řízení co nejmírnější podmínky. Studie na budoucí využití jsou již také připravené, Jančík je ale nikomu nevnucuje. „Cokoliv tam vyroste, bude lepší, než co je tam v současnosti,“ říká pouze. * POPIS OBJEKTU

**Název Kolonie Buďánka

Místo Praha 5

Čtvrť Smíchov

Adresa č. p. 132, 136, 145, 202

Typ dělnické domky

Stav havarijní

Využití žádné

Kult. památka chráněné území

Vlastník Hlavní město Praha

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Babišov: 10 důvodů, proč ANO vyhrálo volby
Investujeme do podílových fondů
Jak získat hypotéku, nebo půjčku, kterou vám banka odmítá schválit
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Auta
Šéf VW Matthias Müller se obul do Tesly: „Vyhazují stovky…
Video: Podívejte se, jak Tatra zdolala jednu z nejvyšších uměle vytvořených překážek světa
Navrhují automobilky auta na míru bariérovým testům? Nový test IIHS ukázal, že spíše ne
Porsche 911 Carrera T má kratší manuální převodovku a nižší hmotnost
Volkswagen California Ocean 2.0 TDI 150 kW a malý výlet za velkým větrem
Technologie
Vodafone reaguje na konkurenci. Za 599 Kč nabídne neomezený LTE internet na doma
Compact od Sharpu dostojí svému názvu. Navíc má nejrychlejší displej
Zotac uvádí krátkou GeForce GTX 1080 Ti s vodním chlazením, pro kompaktní highendová PC
OLED, QLED a Smart TV. Jaké jsou nejlepší televizory roku 2017?
Jak (ne)funguje propojení počítače s mobilem ve Windows 10 Fall Creators Update?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít