David Klimeš: Kdo zaplatí excelentní vědu

30. dubna 2014, 07:45 - David Klimeš
30. dubna 2014, 07:45

Měl to být velký třesk v české vědě. Zatím ale velká vědecká centra znamenají jen obrovské finanční závazky a starosti do budoucna.

ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech, SUSEN v Řeži u Prahy, BIOCEV ve Vestci u Prahy či CEITEC v Brně. Jakkoli jde o projekty úctyhodné, mohou se nakonec stát tím, čím byla stavba Sazka arény pro amatérský sport. Tehdy Sazka musela dotovat megalomanskou halu, takže nemohla posílat tolik peněz třeba na žákovský fotbal. Nyní bude stát muset podobně dotovat velká vědecká centra s excelentními vědci, ale už nezbude příliš peněz na vědu provozovanou v méně slovutných institucích.

Aby bylo zcela jasno, o tomto riziku se ví už poměrně dlouho. Evropské miliardy na vědu ale byly tak lákavé, že pozdější finanční udržitelnost se příliš neřešila. Původně centra tvrdila, že si vydělají na třetinu svého provozního rozpočtu, nyní už jsou odhady o poznání opatrnější. Centra nicméně rostou a nelze je zbořit ani zakonzervovat, to by přišla sankce z Bruselu. Takže jak dál?

Grant na provoz? Zapomeňte

Některá excelentní pracoviště jsou na tom lépe, jiná hůře. Obecně se ale všechna velká centra upínají ke Grantové agentuře, Technologické agentuře a evropskému programu Věda, vývoj a vzdělávání. Jenže skoro nikde nemůžete dostat grant na pouhý běžný provoz.

Tyto „režijní“ náklady měly hradit právě komerční prodeje, které ovšem váznou. A celé situaci samozřejmě nepomáhá deficitní rozpočet, který potřebuje alespoň někde škrtat. Jestliže má Technologická agentura letos k dispozici 2,9 miliardy, příští rok to bude o 120 milionů méně. A soukromníci se rozhodně nijak nehrnou, aby toto manko zalepili.

Pár milionů navíc nic nezmění

Ministerstvo školství, Technologická agentura, Akademie věd i vysoké školy nyní samozřejmě toto téma rády zvednou, protože je v plném proudu sezona vydírání ministra financí při sestavování státního rozpočtu na příští rok. Ale ať už někdo získá o pár milionů více či méně, na podstatě problému to nic nezmění.

Velká vědecká centra možná jednou budou chloubou republiky a tu a tam se ve zprávách objeví, že mezinárodní tým v Břežanech či Brně vynalezl skvělý patent. Ale té sladké budoucnosti se centra musejí nejprve dožít. A pokud nejsou peníze na provozní náklady, pak to na přežití příliš nevypadá.

Nejhorší na celé honbě za excelencí a světovostí je, že vědecká centra nakonec velmi pravděpodobně neostrouhají. Byl by nesmysl po takových výdajích a sestavení velmi kvalitních týmů celé úsilí zahodit. Analýza zisků a nákladů jednoznačně velí státu dotovat.

Ale pokud si vezmeme příměr se Sazka arénou, pak je na místě se ptát, kdo bude tím odíraným žákovským fotbalem ve prospěch velkolepých arén vědy. Budou to nakonec „obyčejné“ ústavy Akademie věd či vědecká centra na vysokých školách. A to je samozřejmě špatně.


Čtěte také:

Stát chce omezit peníze na spolupráci vědců a firem

Vědy a firmy se vzájemně potřebují

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdy budou Vánoce a vánoční prázdniny?
Přímá volba prezidenta ČR
Z e-shopu přivezli rozbité zboží?
4 nejznámější kryptoměnové burzy současnosti
Když končí platnost řidičského průkazu...
Auta
Seat dále navýší výkon Leonu Cupra. Příští rok dorazí…
Muzeum Citroën prodává část své sbírky. Jsou to samá krásná a zajímavá auta
Honda chystá na rok 2022 elektromobil, který se nabije za 15 minut
Kdo se stane evropským autem roku? SUV mají největší šanci, protože jich je většina
Kvíz: Poznáte auto jen podle předního světla?
Technologie
Další šikovná externí grafika s malými rozměry. Uvnitř je přitom desktopová GTX 1060
První týden s Android Pay: 90 % plateb mobilem provedli muži
EA byla příliš nenasytná. Některé země mikrotransakce ve hrách označují za formu gamblingu
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Už i zdroje se vyrábí speciálně pro těžbu kryptoměn. FSP uvádí 2000W model pro 16 grafik
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít