Menu Zavřít

Datové schránky umějí i fakturovat

5. 1. 2010
Autor: profit

Zasílání faktur v elektronické podobě místo klasické obálky se těší rostoucí oblibě českých firem. Přispěl k tomu především jednotný standard ISDOC. Od ledna navíc mohou firmy posílat ­e-faktury i prostřednictvím datových schránek.

Autor: Martin Siebert

Elektronické fakturaci se v Česku začíná blýskat na lepší časy. Přestože stále většina firem zasílá faktury na papíře v obálce, podle vývojářů podnikových informačních systémů především loni na podzim začal zájem o možnosti levnější a efektivnější fakturace znatelně růst. Stojí za tím především jednotný standard pro formát e-faktury ISDOC. Ten přijali všichni významní dodavatelé podnikových informačních systémů v březnu 2009 a od podzimu jej většina z nich zahrnula také do svého softwaru. Díky tomu mohou faktury ve formátu ISDOC přijímat i posílat prakticky všichni jejich uživatelé. „Zlom jsme zaznamenali na konci října 2009, kdy většina výrobců dala na trh verze podporující ISDOC i na straně příjemce,“ konstatuje Petr Kuchař ze společnosti Abra Software, který zároveň řídil pracovní skupinu v rámci Sdružení pro informační společnost (SPIS), jež ISDOC prosadila.

Od letošního ledna přibude pro firmy ještě jeden argument, proč nahradit papír datovou formou. Od začátku roku je totiž možné k zasílání e-faktur využít také informační systém datových schránek. Na rozdíl od běžných datových zpráv však odeslání e-faktury nebude zadarmo. Vzhledem k tomu, že datovou schránku povinně musejí používat všechny podniky, může pro ně být i tato cesta zajímavá. Přesto se podle Petra Kuchaře v nejbližší době nedá očekávat rapidní nárůst podílu elektronicky fakturujících firem. „Na hromadné a plošné nasazení si ale budeme muset ještě chvíli počkat, protože jednotky měsíců jsou ve změně firemních procesů poměrně krátká doba,“ vysvětluje Petr Kuchař. Podle odhadů dodavatelů účetních programů by však už za tři roky měla elektronicky fakturovat více než polovina českých firem. Ušetří tak celkem řádově miliardy korun.

E-fakturace zlákala hlavně velké firmy

Elektronickou fakturaci v českých podmínkách místo zájmu samotných firem „tlačí“ především dodavatelé ekonomických podnikových programů. Přestože si konkurují, shodlo se na standardu ISDOC přes třicet z nich. Většina dodavatelů podnikových systémů implementovala podporu ISDOC do svého softwaru loni na podzim společně s vydáním nových verzí a svým uživatelům ji nabízí převážně zadarmo formou upgradu nebo aktualizace systému. „V tu chvíli se začala naplňovat základní myšlenka formátu ISDOC, to jest umět přenést doklad elektronicky a zamezit na jedné straně jeho tisku a na straně druhé jeho opětovnému přepisování,“ vysvětluje Petr Kuchař.

Kompletní seznam ekonomických podnikových systémů, jež ISDOC podporují, je k dispozici na stránkách www.isdoc.cz. Pokud mezi nimi náhodou nefiguruje váš účetní software, existuje ještě jedna možnost – bezplatný nástroj zvaný ISDOCReader, který umí elektronické faktury s přílohami prohlížet a ověřovat k nim připojený elektronický podpis.

Přístup firem k elektronické fakturaci se podle Petra Kuchaře liší v závislosti na oboru jejich podnikání či na jejich velikosti. Rozesílání dat místo papíru je totiž výhodnější především pro společnosti, které dodávají pravidelně tarifované služby. Ty rozesílají každý měsíc i tisíce faktur a díky automatizaci celého procesu mohou výrazně ušetřit. „Typickým příkladem jsou dodavatelé energií, vody nebo telekomunikačních služeb,“ upřesňuje Petr Kuchař. Velkým katalyzátorem, který zvýšil zájem o e-faktury, byla podle něj Česká spořitelna a její služba Faktura24. „Její klienti se na nás začali obracet jako první s otázkou, kdy budeme schopni dodat verze, které budou umožňovat zasílání elektronických faktur ve formátu ISDOC do spořitelního systému @FAKTURA24,“ tvrdí Petr Kuchař.

Naopak na straně příjemců se podle něj o e-faktury zajímají firmy, které je mohou dostávat od svých obchodních partnerů, tedy především obchodní firmy přeprodávající určité zboží. Potenciál je ale daleko větší a neomezuje se zdaleka jen na ně. Třicítka dodavatelů podnikových systémů totiž pokrývá prakticky celý český trh. „Každá z těchto firem má od stovek až po desetitisíce zákazníků. Lze tedy říci, že ISDOC si v české kotlině stojí mezi soukromými subjekty velice slibně,“ dodává Kuchař. O poznání tristnější je podle něj situace ve veřejné správě.

Faktura do datové schránky není zadarmo

Mezi úřady i firmami by pozici e-fakturace a standardu ISDOC mohla posílit možnost fakturovat elektronicky přes informační systém datových schránek. Ta se nabízí od letošního ledna. Původně byly přitom datové schránky určeny výhradně pro komunikaci firem s úřady či mezi úředníky navzájem. „Tuto věc považujeme za svůj výrazný přínos k elektronizaci českého hospodářství i veřejné správy. Podařilo se nám Ministerstvo vnitra přesvědčit, že datové schránky nemají zůstat uzavřeny jen pro komunikaci stát versus soukromé a právnické osoby, ale že dává smysl je otevřít i na komerční komunikaci mezi firmami,“ pochvaluje si Petr Kuchař úspěch SPIS.

BRAND24

Podle náměstka ministra vnitra pro eGovernment Jaroslava Chýlka zatím není jasné, jak velký podíl firem o novinku projeví zájem. „Zatím žádné signály ze strany firem nemáme,“ říká Chýlek. Vliv na to ale podle něj bude mít i fakt, že zasílání e-faktur na rozdíl od běžných
datových zpráv určených úřadům nebude zadarmo. Česká pošta, která systém datových schránek provozuje, by na tom prodělala – místo placené zásilky by fakturu předala bez poplatku.

Cena e-faktur zaslaných prostřednictvím datové schránky proto vyvolala spor mezi Českou poštou a Ministerstvem vnitra. Pošta totiž chtěla účtovat 17,90 korun za jednu datovou zprávu. Tolik v současnosti platí i úřady. Podle Jaroslava Chýlka by však tato cena elektronickou fakturaci znevýhodnila, a proto s ní ministerstvo nesouhlasilo. „Oproti doporučenému dopisu je cena 17,90 korun výhodnější, ale je dražší než běžná zásilka,“ vysvětluje Jaroslav Chýlek. Dohoda o konečně ceně za e-fakturu poslanou přes datové schránky nicméně nebyla v době uzávěrky tohoto čísla Profitu ještě známa.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).