Další výstřel z Aurory - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Další výstřel z Aurory

, Blanka Růžičková Euronews a.s.,
Další výstřel z Aurory
Zdroj: Euro.cz

Bednářův úřad znovu zpochybnil fúzi ČEZ a distributorů

Projekt spojení výroby elektřiny s distribucí, takzvaný SuperČEZ, čelí další překážce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozšířil posuzování chystané fúze o hledisko veřejné podpory a žádá o nové ocenění distribučních společností. U ministrů Sobotky a Rusnoka sice s požadavkem na nové ocenění neuspěl, ale posudek si může nechat vypracovat i bez nich. A chystané propojení výroby a dodavateli elektřiny tak může výrazně oddálit, nebo ho dokonce pohřbít.
Elektrárenská společnost ČEZ považuje nový požadavek za účelový. „Někdo v něm zřejmě vidí jedinou zákonnou možnost, jak celou transakci zablokovat,“ říká mluvčí firmy Ladislav Kříž. Právníci ČEZ se domnívají, že ÚOHS nemá v případě této fúze důvod, aby zkoumal, zda nejde o veřejnou podporu. Vycházejí z rozborů, které si ČEZ nechal vypracovat na Právnických fakultě Západočeské univerzity v Plzni a Masarykovy univerzity v Brně a které má týdeník EURO k dispozici.
Asistent soudce Nejvyššího soudu ČR Michael Kincl naopak tvrdí, že úřad má povinnost zkoumat všechny okolnosti fúze. Upozorňuje, že pokud by se transakce s převodem akcií distribučních společností protáhla a proběhla až po vstupu Česka do Evropské unie, může ji Evropská komise přezkoumat a zrušit, pokud zjistí, že jde o nelegální podporu z veřejných prostředků (EURO 7/2003). „V této chvíli je to složitý právní problém a spor o to, zda má naše právo přednost před předpisy Evropské unie,“ vysvětluje.

Nelegální hrozba.

Antimonopolní úřad pro týdeník EURO uvedl, že postupuje v souladu se zákonem o veřejné podpoře a závazky vyplývajícími z Evropské dohody. Správní řízení o podpoře zahájil na základě žádosti ministerstev financí a průmyslu, která úřad požádala o poskytnutí výjimky ze zákazu veřejné podpory. „Správní řízení dosud nebylo ukončeno, a proto ho nebudeme komentovat,“ uvádí bez dalších podrobností tiskový odbor ÚOHS.
Za nelegální podporu by v budoucnosti mohl některý z konkurentů ČEZ označit cenu, za kterou tato elektrárenská kupuje podíly v distribučních společnostech. Evropská komise by se jí musela zabývat, pokud nebude v rámci předvstupních rozhovorů předjednána a zařazena na seznam výjimek. Komise již kandidátské země požádala, aby pro ni vypracovaly přehled poskytnutých veřejných podpor.
Pochybnosti kolem ocenění, na jehož základě se má prodej distribučních firem uskutečnit, se objevily už vloni v létě: po mimořádné valné hromadě ČEZ, na níž se krátce po rozhodnutí vlády schvalovaly transakce pro vznik SuperČEZ. Ocenění vyvolalo rozpaky i proto, že sedmdesátiletý soudní znalec Robert Matička dokázal vypracovat znalecké posudky na hodnotu podílů v devíti velkých firmách během tří týdnů. Oponenti fúze však už tehdy napadli i výsledek jeho práce a dodnes tvrdí, že ocenění jednostranně zvýhodnilo firmu ČEZ.

Hra o čas.

Antimonopolní úřad, který fúzi vloni v prosinci povolil, nyní používá stejný argument. Trvá na tom, že pokud by ČEZ koupil od Fondu národního majetku (FNM) a České konsolidační agentury (ČKA) akcie distribučních společností za příliš nízkou cenu, může to být posuzováno jako skrytá podpora státu. Schválenou cenu 32 miliard korun proto chce porovnat s dalším znaleckým posudkem, který by měla vypracovat některá ze zavedených mezinárodních auditorských firem.
ČEZ nové ocenění odmítá a zdůrazňuje, že to původní proběhlo v souladu se zákonem. „Jediné ocenění, které zákon připouští, je ocenění na základě posudku soudem určeného znalce,“ vysvětluje Kříž. Znalce vybral ČEZ po dohodě s prodávajícím, kterým je za Fond národního majetku jeho stoprocentní dcera, společnost Osinek. Matičku poté schválil pražský obchodní soud a na žádost Osinku také Obchodní soud v Ostravě.
ÚOHS v současné době posuzuje fúzi ČEZ ve třech správních řízeních. První se týká odvolání ČEZ vůči rozhodnutí, že ČEZ musí do roka čtyři z osmi získaných distribučních společností prodat, druhé další části transakce, v níž má ČEZ prodat Osinku ČEPS a jeho přenosovou soustavu, a třetí poskytnutí veřejné podpory. ČEZ se nyní obává, že právě toto třetí řízení fúzi ohrozí, protože nemá žádné časové omezení.

Privatizace či prodej.

Mluvčí ČEZ připomíná, že u privatizačního rozhodnutí se možnost veřejné podpory nezkoumá. „Prodávajícím i kupujícím je v podstatě jeden subjekt, tedy Fond národního majetku,“ říká Kříž. Děkan Právnické fakulty plzeňské univerzity Milan Kindl rovněž z vlastnického propojení a z povinnosti prodeje za cenu stanovenou soudním znalcem dovozuje, že nejde o veřejnou podporu. „Jestliže je to jediná možná cena, pak nejde o formu podpory (a už vůbec ne o zvýhodnění),“ uvádí v rozboru ze 3. února 2003.
Za zbytečnou obstrukci ČEZ považuje rovněž diskuse o stanovené ceně. Právní zástupce firmy Miroslav Bělina z advokátní kanceláře Kříž a Bělina upozorňuje, že v případě prodeje akcií distribučních společností firmě ČEZ má znalecký posudek jinou funkci než například při zvyšování základního kapitálu. „Při prodeji majetku mezi propojenými osobami představuje garanci ekvivalentnosti plnění… FNM obdrží protihodnotu jím poskytnutých akcií a ČEZ ze svého majetku vydá peníze, které odpovídají hodnotě obdržených akcií. Majetek žádné strany se tedy nezvětší ani nezmenší,“ uvádí Bělina v dopise adresovaném předsedovi ÚOHS Josefu Bednářovi.

Na švestkách.

Právníci tvrdí, že není možné, aby úřad fúzi na základě jednoho zákona (o ochraně hospodářské soutěže) povolil a zároveň tvrdil, že odporuje jinému zákonu, tedy pravidlům o poskytování veřejné podpory. „Jestliže má být právní řád vnímán jako ucelený, pak správní úřad nemůže povolit něco, co je zvláštním zákonem zakázáno,“ uvádí se v rozboru Západočeské univerzity.
Petr Hajn z Právnické fakulty Masarykovy univerzity upozorňuje na „vnitřní rozpor“ omezujících podmínek prosincového rozhodnutí ÚOHS: „Spojení se na jedné straně povoluje, a zároveň se okamžitě ukládá, aby účastník účinky tohoto povolení zrušil, což má prakticky důsledky nepovolení.“ Hajn to považuje za absurdní a uvádí historickou analogii s povolováním sňatků pro členy panovnických rodů. „Jako by byl dané osobě povolen, ovšem pod podmínkou, že se do určité lhůty rozvede.“

Jenže ta cena.

Matička vloni ocenil podíly v distribučních společnostech na 32 miliard korun. Zdroje týdeníku EURO tvrdí, že německá firma E.ON si podíly v distribučních firmách na konci roku 2001 ocenila na 60 miliard korun. A italský Enel, který se propracoval až do posledního kola privatizačních nabídek, za distribuci nabízel zhruba 50 miliard korun.
Specialistka na oceňování firem a autorka knihy „Ocenění podniku“ Eva Kislingerová z Vysoké školy ekonomické v Praze říká, že rozdíl může vzniknout časovým posunem. „Ocenění se mohou výrazně lišit, pokud ve firmách došlo k zásadním změnám nebo k dramatické změně vnějších podmínek.“
Nejmenší časový odstup mají tržní ceny dosažené za prodej tří slovenských distribučních společností. Slovensko v nich prodávalo minoritní státní podíly (46 až 49 procent). Ve veřejné soutěži za ně vloni na podzim získalo celkem jednu miliardu eur (v přepočtu 32 miliard korun).
Ladislav Kříž uvádí, že ČEZ kupuje majoritu jen ve dvou z osmi distribučních společností a že na základě Matičkova ocenění kupuje distribuci za vyšší cenu, než v průměru zaplatili Rakušané, když nakupovali akcie Jihočeské energetiky.

Box:
ČEZ, ÚOHS a fúze
9. 1. 2002 – Vláda zrušila tendr na privatizaci ČEZ a státních podílů v šesti distribučních společnostech. Ministerstvu financí a ministerstvu průmyslu a obchodu uložila, aby do 28. února předložila návrh dalšího postupu privatizace.
6. 5. 2002 – Kabinet schválil záměr, že ČEZ koupí od státu jeho podíly v osmi distributorech (za 32 miliard) a stát za to výměnou získá od ČEZ podíl 66 procent v ČEPS (za 15 miliard). Rozhodnutí kritizovala opozice i řada analytiků.
20. 5. 2002 – FNM jako majoritní akcionář ČEZ na valné hromadě zamítl nákup státních podílů v osmi regionálních distribučních společnostech a prodej podílu 66 procent ČEZ v ČEPS. Důvodem byly mimo jiné obavy, že předložené ocenění zvýhodňuje firmu ČEZ.
11. 6. 2002 – Další valná hromada ČEZ transakci schválila s podmínkou vyhotovení druhého ocenění ČEPS.
2.10.2002 – Nový odhad ČEPS vypracuje soudem jmenovaná znalecká kancelář Dara, kterou společně vybraly ČEZ a dceřiná firma FNM Osinek.
11. 12. 2002 – ÚOHS povolil spojení ČEZ a regionálních distribučních firem, ale se třemi omezujícími podmínkami. ČEZ získá majoritu v pěti z nich, a to Středočeské energetické, Východočeské energetice, Severočeské, Západočeské a Severomoravské energetice. Do roka však musí jeden z těchto podílů prodat. Spojením získá rovněž minoritní podíly 34 procent v Jihočeské energetice, Jihomoravské energetice a Pražské energetice, ale také ty musí do roka prodat.
20. 12. 2002 – ČEZ rozhodl, že se proti rozhodnutí ÚOHS odvolá.
13. 2. 2003 – Deník MF Dnes přinesl informaci, že ÚOHS prosadil nové ocenění distribučních firem, které má ČEZ získat od státu. Úřadu se nelíbí původní cena 32 miliard korun a zkoumá, zda nejde o veřejnou podporu polosoukromé firmy.
17. 2. 2003 – Ministr financí Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu Jiří Rusnok se dohodli, že nepověří FNM, aby nechal na spojení ČEZ a distribuce vypracovat nový znalecký posudek.