Cukrářova cesta první republikou

12. června 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
12. června 2006, 00:00

KAREL JULIŠ Když se cukrář Karel Juliš vrátil roku 1917 z první světové války zpět do Prahy, rozhodl se podnikat ve velkém. Koupil dům U Božího oka na Václavském náměstí a nechal ho přestavět v kubistickém a později funkcionalistickém stylu. Z malé cukrárny vznikl známý hotel Juliš.

KAREL JULIŠ

Když se cukrář Karel Juliš vrátil roku 1917 z první světové války zpět do Prahy, rozhodl se podnikat ve velkém. Koupil dům U Božího oka na Václavském náměstí a nechal ho přestavět v kubistickém a později funkcionalistickém stylu. Z malé cukrárny vznikl známý hotel Juliš. Václavské náměstí v Praze je velkolepě koncipovaným prostranstvím, vzniklým roku 1348 při založení Nového Města Karlem IV. Původně se jmenovalo Koňský trh, protože bylo určeno pro obchod s koňmi a tato tradice se udržela až do roku 1877. Významným impulzem k jeho postupné přeměně na společenské centrum Prahy pak bylo vybudování Národního muzea roku 1890 a výstavba pomníku sv. Václava v letech 1912 až 1913. Po první světové válce panoval na Václavském náměstí čilý stavební ruch a zejména po vzniku Velké Prahy v roce 1922 zde byly budovány nejluxusnější domy, banky, obchody, hotely a restaurace. KUBISTICKÉ BOŽÍ OKO Karel Juliš se narodil roku 1879 v České Skalici. Vyučil se cukrářem a zkušenosti sbíral i ve Vídni u známých firem Pischinger a Schelle. Do vlasti se vrátil teprve roku 1899 a ještě tentýž rok si v Praze otevřel vlastní cukrářský podnik. Než se však obchody začaly pořádně hýbat, vypukla první světová válka a Juliš musel narukovat do rakousko-uherské armády. Po návratu z fronty roku 1917 se rozhodl podnikat ve velkém. Na Václavském náměstí zakoupil barokní dům U Božího oka a po válce v něm chtěl zřídit cukrářský velkozávod. Roku 1919 mu však nebyla povolena celková přestavba a musel se proto spokojit pouze s dílčími úpravami. K jejich realizaci přizval známého architekta Pavla Janáka, který v letech 1919 až 1920 změnil průčelí budovy ve stylu kubismu. Základní vzhled stavby zachoval, v prvním a druhém patře však vybudoval balkony a fasáda dostala moderní ráz. Díky Janákově nápaditosti se odvážný pokus podařil. V domě vznikla cukrárna s kavárnou, na jejíž výzdobě se podílel i malíř František Kysela. Za povšimnutí však stála také omítka, která zářila v té době nezvyklými barvami červenou a žlutou, což způsobilo v Praze nemalý rozruch. Juliš byl s výsledkem spokojen -starý dům zůstal zachován a zároveň se v něm probudil nový život. Ve dvacátých letech pak došlo pod Janákovým vedením ještě k novostavbě v zadní části parcely, na které vznikl další objekt a také biograf. O jeho výzdobu se opět postaral František Kysela. | Současný hotel Juliš.| PERLA FUNKCIONALISMU Kubistický ráz ale přesto nevydržel budově dlouho. Požadavky magistrátu na zachování původní podoby města se brzy uvolnily a na Václavském náměstí začaly rychle vyrůstat nové domy. Karel Juliš proto roku 1928 znovu požádal o povolení demolice celé stavby a do dvou let ho skutečně získal. Opět oslovil Pavla Janáka, tehdy již univerzitního profesora a architekta Pražského hradu, který ve spolupráci s inženýrem Neumannem vypracoval nový projekt na výstavbu hotelu. Oproti předchozí realizaci však zvolil modernější styl - funkcionalismus. Stavba začala roku 1932 a jejím základem se stal ocelový skelet, na který navazovala originální fasáda z kovu a skla. Janák, jehož doménou byl do té doby kubismus, se při návrhu inspiroval Fuchsovým hotelem Avion v Brně. Na úzké podlouhlé parcele tak vznikla novostavba výškou přesahující okolní domy, která však vzhledem k citlivému zasazení nepůsobila nijak rušivě. Objekt ladil přes jistou asymetričnost i s vedlejším neorenesančním domem, jehož dvoupatrový zdobený štít rovné tvary hotelu Juliš vhodně opticky změkčil. Z původní kubistické přestavby Božího oka zůstal zachován jen zadní trakt směřující do Františkánské zahrady, vše ostatní bylo nové. V přízemí vznikla velká restaurace s cukrárnou, v patře pak kavárna s originálním řešením zvedacího okna, které po otevření dávalo pocit vzdušnosti a umožňovalo bezprostřední kontakt s děním venku. Stavba se stala chloubou českého funkcionalismu a informace o ní přinesla i řada prestižních evropských architektonických časopisů. ZÁCHRANA, ČI ZKÁZA?

Karel Juliš si ale nového podniku příliš neužil. Československo zasáhla druhá světová válka, po jejímž skončení a nástupu komunismu byl hotel Juliš roku 1948 znárodněn. Dostal nový název Tatran, pod kterým nadále fungovala i kavárna, cukrárna a bar. V suterénu zůstalo v provozu i kino Paříž, stát však udržoval dům jen sporadicky. V šedesátých letech byly navíc provedeny některé necitlivé zásahy, které poněkud znehodnotily původní Janákovo řešení. Budova začala postupně chátrat a koncem osmdesátých let jí z prvorepublikového lesku zbylo už jen velmi málo. Naději na zvrat přinesl rok 1989, po němž získala hotel zpátky rodina Karla Juliše. Noví vlastníci chtěli provést pouze dílčí opravy a podnik dále provozovat, průzkumy ale ukázaly, že stavba je ve špatném stavu a celková rekonstrukce je nevyhnutelná. Na to ale Julišovi neměli dostatek peněz a rozhodli se proto hotel prodat. Koupila ho společnost FHS Spektrum, od které ho však zanedlouho získala finanční skupina Tercier. Ani ta ale s rekonstrukcí nezačala a sama navíc skončila v konkurzu. Po tomto období, kdy objekt přestal sloužit veřejnosti a zmizelo z něj i veškeré originální vybavení, vydražila hotel roku 1998 společnost Eltima, spadající pod vídeňskou skupinu CEE CZ Immobilien. Neprodleně začala s rekonstrukcí na nákupní a hotelové centrum, což však veřejnost rozdělilo na dva tábory. Odpůrci poukazovali na to, že se v cenné památce nesmyslně bourají příčky, zaniklo kino a zrušena byla i známá kavárna, příznivci naopak vítali, že se léta chátrající budova konečně opravuje. Slavnostní otevření proběhlo v dubnu 2003 a podnik začal znovu sloužit veřejnosti. K hotelovým pokojům přibyla prodejna sportovního zboží či fitnesscentrum a na budovu se vrátil i tradiční název Juliš, který dodnes připomíná slavnou historii zdejšího podniku. | KAREL JULIŠ (1879-1964) Český cukrář a hoteliér Karel Juliš se narodil 17. března 1879 v České Skalici nedaleko Náchoda. V letech 1892 až 1897 se vyučil cukrářem u J. Sigla v Praze a další dva roky praktikoval ve Vídni u firem Pischinger a Schelle. Roku 1899 se vrátil do vlasti a v Praze si otevřel vlastní cukrářský obchod. Vedl ho až do začátku první světové války, kdy musel narukovat do rakousko-uherské armády. Po návratu z fronty roku 1917 se rozhodl podnikat ve velkém a zakoupil dům na pražském Václavském náměstí, zvaný tehdy U Božího oka. Celkovou přestavbu magistrát nejdřív nepovolil, pod vedením architekta Pavla Janáka proto dostala budova nejprve jen novou kubistickou fasádu. Ve třicátých letech se ale již poměry uvolnily a do roku 1933 byla původní kavárna s cukrárnou přebudována v moderní funkcionalistický hotel. Juliš byl jeho ředitelem až do znárodnění v roce 1948. Poté již pouze sledoval, jak se nově přejmenovaný hotel Tatran z exkluzivního zařízení mění ve skomírající podnik. Slavný hoteliér zemřel 30. května 1964 ve věku osmdesáti pěti let. *PAVEL JANÁK (1882-1956) Český architekt Pavel Janák se narodil 12. března 1882 v Praze. Architekturu studoval v letech 1906 až 1907 na vídeňské akademii v ateliéru Otto Wagnera, odkud vyšla velká část průkopníků rakouské i české moderny. Společně s Josefem Gočárem patřil k nejvýraznějším představitelům kubismu v české architektuře. Ještě před první světovou válkou si nový styl vyzkoušel na řadě menších staveb, do větších projektů se ale pustil teprve po vzniku Československa v roce 1918. Brzy se stal uznávaným architektem a spolu s Gočárem položil i základy ryze české varianty kubismu, tzv. rondokubismu. V tomto stylu projektoval například palác Adria na Národní třídě v Praze či budovu krematoria v Pardubicích. Od poloviny 20. let minulého století přešel k novým proudům moderní architektury - purismu a funkcionalismu. Tyto směry pak uplatnil v Praze při stavbě hotelu Juliš na Václavském náměstí, Husova sboru na Vinohradech a vilové čtvrti na Babě. Zemřel 1. srpna 1956 ve věku sedmdesáti čtyř let. |

Prameny: Český biografický slovník XX. století, Architekt, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Vyplatí se fixovat si letos cenu elektřiny?
Co je dobré vědět o otcovské dovolené po porodu v roce 2018?
Jak se daní příjmy z pronájmu bytu?
Segwit2x se nekoná. Bitcoin se zatím štěpit nebude.
Auta
Další věc, která zamotá pražským taxikářům hlavu: Uber…
Škoda spustí výrobu elektromobilů v roce 2020, plug-in hybridů o rok dřív
Tajemný prototyp z českých silnic přišel o maskování. Jedná se o nové Lynk&Co 02
Elektrický tahač Tesla Semi má po premiéře. Někteří ho ale za žádný zázrak nepovažují
První upoutávky na Mercedes-Benz CLS ukazují předek a digitální interiér
Technologie
6 tipů na profesionální programy. Fotoeditory, e-maily či myšlenkové mapy [Vánoce 2017]
Google vytvoří lepší Street View. Budovy už nebudou roztrhané
Dostupnost šestijader Coffee Lake se asi zlepší v půli prosince, Intel spustí další linku
Operátoři slibují „datování bez počítání“. Je to prachsprostá lež [komentář]
Tip: Firefox vám poradí, čím nahradit nefungující doplňky. Jak na to?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít