Čtyři miliardy za dva roky - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Čtyři miliardy za dva roky

, Tomáš Skřivánek,
Čtyři miliardy za dva roky
Zdroj: Euro.cz

Penta vydělala na konsolidaci odvětví v Evropě

Vodárenství je považované za konzervativní odvětví se stabilními a předvídatelnými tržbami a konstantní ziskovostí. Na konci června dokončený prodej ostravských Severomoravských vodovodů a kanalizací ale ukázal, že i v něm bylo možné v posledních třech letech vydělat velké peníze. Čistý zisk skupiny Penta z třímiliardové předloňské investice přesáhl čtyři miliardy korun.

Vodné se nezdražovalo.

Vstup investiční skupiny Penta do Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVAK) na počátku roku 2004 málokdo vítal. Stabilizovaná vodárenská společnost s centrálou v Ostravě byla již pět let privatizovaná a na spolupráci s jejími akcionáři, nadnárodními společnostmi Anglian Water (54,3 procenta) a Suez Enviroment (44,07 procenta), nedali starostové obcí, které od SmVAK odebírají vodu, dopustit. Všichni měli strach, že dravá slovenská investiční skupina bude tlačit na prudký růst vodného a stočného. Po čase se situace uklidnila, Penta splnila svůj slib zachovat a postupně zvyšovat investice do vodohospodářské infrastruktury, cena vodného i stočného navíc zůstala jedna z nejnižších v Česku. Přesto se díky důsledné finanční restrukturalizaci, tlaku na snižování nákladů a centralizaci dařilo SmVAK zvyšovat zisk. Za rok 2004 vydělala společnost 230 milionů korun čistého, o rok později již 280 milionů. Hlavní zásluhu na tom má management SmVAK. Ten Penta nevyměnila, naopak dostal od ní podporu a mandát restrukturalizovat firmu. Přestože jde o lidi, kteří ve firmě působí již několik desítek let, náklady snížili. „Spolupráce s Pentou byla výborná. Podařilo se nám najít v hospodaření úspory, které byly nad rámec našich očekávání,“ řekl na jaře při podpisu smlouvy o prodeji akcií generální ředitel SmVAK Miroslav Kyncl.

Zadlužení zvýšilo cenu.

SmVAK do roku 2004 neměly žádné dluhy, naopak společnost akumulovala nerozdělený zisk v řádu miliard korun. To se po vstupu Penty změnilo. „Nulové zadlužení nebylo z hlediska kapitálové struktury u porovnatelných společností optimální. Například ve Velké Británii se zadlužení vodárenských firem pohybuje mezi 60 a 70 procenty hodnoty aktiv,“ řekl týdeníku EURO člen představenstva SmVAK a investiční manažer Penty Jozef Janov.
Na valné hromadě v květnu 2004 proto Penta jako majoritní vlastník rozhodla o výplatě dividend ve výši 463 korun na akcii, čímž sama získala přes 2,2 miliardy korun. Krátce poté si SmVAK vzaly úvěr 1,75 miliardy korun na rozvoj společnosti a expanzi ve vodárenství, který v závěru roku 2005 přefinancovaly dvoumiliardovou emisí desetiletých dluhopisů s fixním úrokem pěti procent. „Pro dluhopisy jsme se rozhodli kvůli nízkým úrokovým sazbám a menšímu požadavku na cash flow díky nesplácení jistiny,“ vysvětlil Janov. Dluhopisy zvýšily zadlužení společnosti v poměru k aktivům na 25 procent. Dividendu inkasovala Penta ze společnosti ještě jednou. Za rok 2005 vyplatily SmVAK 600 milionů korun, což odpovídá zbývajícímu nerozdělenému zisku ležícímu na účtech společnosti a celému zisku za rok 2005.

Prodej: rychleji, než sami čekali.

Penta původně plánovala vlastnit SmVAK přibližně pět let. Pozitivní vývoj v odvětví, například zdvojnásobení hodnoty vodárenských společností na burze ve Velké Británii za poslední dva roky, ji ale přimělo uvažovat o prodeji dříve. „V závěru loňského roku jsme dostali několik nabídek, které nás přiměly uspořádat privátní tendr pro uzavřený okruh zájemců. Až do podání finálních nabídek jsme ale stále nebyli rozhodnuti, zda jen testujeme trh, nebo prodáváme,“ řekl týdeníku EURO partner Penty Martin Kúšik. „Protože finální ceny byly o desítky procent vyšší než první nabídky, rozhodli jsme se nakonec ze SmVAK vystoupit,“ dodal.
Důvodem, proč se v posledních letech stala vodárenská aktiva tak žádanými, je především vznik zcela nových potenciálních kupujících – infrastrukturních fondů. Tento fenomén posledních několika let přichází z Velké Británie, Austrálie a Kanady. Kapitálově silné jsou infrastrukturní fondy díky tomu, že do jejich podílových listů plynou peníze od penzijních fondů. Pro ty jsou zase zprostředkované nákupy infrastrukturních společností způsobem, jak bez velkého kolísání vydělat investorům ve stabilním sektoru čtyři až pět procent ročně.
Za SmVAK nabídla nejvíce společnost Aqualia, jedna z největších vodárenských společností ve Španělsku, jejíž služby využívá jedenáct milionů obyvatel ve více než 800 městech a obcích. A Penta? Dívá se na Slovensko a do Ruska, kde by úspěšnou transakci ráda zopakovala. Legislativa tam zatím není stabilní, vodárny neprivatizované a budoucí ceny vodného a stočného jsou ve hvězdách. Tedy prostředí, ve kterém se Penta na rozdíl od západoevropských koncernů a infrastrukturních fondů dokáže pohybovat.

Znamenitá investice
Cash flow projektu

Výdaje:
2004 – nákup 98,5 % akcií SmVAK – 3,2 miliardy korun

Příjmy:
2004 – výplata dividend – 2,22 miliardy korun
2006 – prodaj 98,5 % akcií SmVAK – 4,76 miliardy korun
2006 – výplata dividend za rok 2005 – 600 milionů korun

Hrubý zisk:
4,38 miliardy korun

Pramen: Penta

Martin Kúšik, partner Penty
Chceme si to zopakovat

EURO: Proč vás investice do SmVAK v roce 2004 oslovila?
KÚŠIK: Vodárenství je velmi stabilní odvětví s dobře předvídatelnými tržbami. Je dobře financovatelné. Z hlediska investičního profilu je navíc toto odvětví velmi málo rizikové, ovšem na druhé straně ani výnos není příliš sexy.

EURO: Několikamiliardový zisk, kterého jste nakonec dosáhli, tedy nebyl původně plánován?
KÚŠIK: Od počátku byla plánovaná ziskovost projektu 20 procent ročně. Počítali jsme s tím, že zisk bude vytvořen především kapitálovou restrukturalizací. To, že jsme nakonec získali více, než jsme plánovali, je souhrou několika faktorů.

EURO: Severomoravské vodovody a kanalizace měly již pět let před vaším vstupem majoritního strategického vlastníka – Anglian Water. Jak je možné, že jste ve firmě přesto viděli tak velký potenciál pro finanční restrukturalizaci?
KÚŠIK: Také nás to překvapilo. Když jsme projekt začínali posuzovat, říkali jsme si, že společnost vlastněná po dlouhou dobu britskou firmou, bude vypiplaná tak, že v ní nebude co zlepšovat. Nakonec jsme ale prostor pro různé úspory díky naší znalosti lokálního trhu nalezli. Aplikací internetových aukcí, tvrdším vyjednáváním s dodavateli, centralizací správy společnosti a prodejem nejádrových aktiv se nám dařilo zlepšovat ve spolupráci s managementem společnosti hospodaření SmVAK o deset procent ročně. O tyto úspory jsme průběžně zvyšovali investice do infrastruktury.

EURO: Jak jste se shodli s původním managementem SmVAK?
KÚŠIK: Výborně, manažeři SmVAK pochopili, že úspory a celkové zefektivnění firmy jsou naším hlavním zájmem, a aktivně nám pomáhali. Už před vstupem do společnosti jsme se s vedením firmy potkávali a měli jsme ještě před nákupem akcií hotový rámcový byznysplán. Hlavní změnou, kterou jsme aplikovali, byla centralizace firmy do Ostravy a s tím související úspora nákladů. Do našeho vstupu SmVAK fungovaly decentralizovaně na bázi bývalých okresních vodárenských podniků.

EURO: Propustili jste hodně zaměstnanců?
KÚŠIK: Personální náklady neklesly nikterak významně. Při našem vstupu pracovalo ve společnosti 970 zaměstnanců nyní jich má 920. Propouštění se dotklo přibližně jen pěti procent zaměstnanců. Měřeno efektivitou práce na jednoho zaměstnance vodárenského podniku v České republice jsou nyní SmVAK dvacet až třicet procent nad konkurencí.

EURO: Je možné úspěšnou restrukturalizaci SmVAK opakovat v Česku, nebo jsou šance jen dále na východě?
KÚŠIK: Velmi rádi bychom tuto story zopakovali. Máme několik projektů rozpracovaných v Rusku a na Slovensku. V obou zemích vlastní infrastrukturu municipality a probíhají tam nyní debaty o tom, zda do ní umožnit vstup soukromých investorů. V Česku další příležitost nevidíme. Prodej SmVAK byl pozorně sledován a ceny jsou nyní vysoko.

EURO: Na cenu dosaženou při prodeji SmVAK se ale určitě dívají i slovenské obce, které vlastní tamní vodárny.
KÚŠIK: Druhou takovou společnost, jako jsou SmVAK, v Česku ani na Slovensku nenajdete. Je dost netypické, že jsou vlastníkem infrastruktury i jejím provozovatelem. Na Slovensku jsou všechny vodárny před restrukturalizací a jejich ziskovost je úplně jinde, než ziskovost SmVAK.

EURO: Do vodáren na Slovenku či v Rusku chcete vstupovat, sami nebo ve spolupráci se SmVAK?
KÚŠIK: Nepředpokládám, že bychom jako Penta do vodárenských projektů vstupovali sami bez partnera. Několik desítek let zkušeností managementu SmVAK je zkušeností k nezaplacení.

EURO: Je model budoucí spolupráce se SmVAK a jejich novým vlastníkem součástí prodejní ceny a smlouvy?
KÚŠIK: Součástí prodejní ceny to není. Jsme ale v jednání a myslím, že obě strany mají zájem postupovat na východě při akvizicích společně.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze