Menu Zavřít

Cizinci podnikající v Česku: ztraceni v databázi

14. 10. 2013
Autor: Chaloupka Miroslav, Mladá fronta E15

Místo kasy kalkulačka, zboží bez cenovek a paragon schovaný v hlubinách šuplíku. Praktiky některých prodejců v potravinách provozovaných často migranty vyvolávají logickou otázku, jak je to s placením daní.

Intuice našeptává, že takto podnikající cizinci platí méně, protože část tržeb jde mimo, a oficiálně se do kolonky zisku ani nezapočítá. Jenže dobrat se nějakých obecných závěrů je téměř nemožné. V čem a jak u nás podnikají držitelé 104 tisíc živnostenských oprávnění registrovaných na cizince, je velká neznámá.

Prozkoumat statistická data o živnostnících a firmách cizinců si dal za cíl i tým Geografického migračního centra při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. A při analýze údajů z let 2005 až 2009, které měl z finančních úřadů, došel k poněkud překvapivému závěru. Přestože na jedno daňové přiznání vychází zisk cizinců na zhruba 150 tisíc ročně, což je o pětinu méně než celostátní průměr, migranti po sledované období vykazovali nižší ztráty.

Celkově tak z řady nijak nevybočují. Nejen po finanční, ale ani po demografické stránce. Živnostenskému podnikání se dlouhodobě věnuje třetina cizinců, což je úplně stejný poměr jako u české majority. Mezi podnikajícími cizinci nenajdeme ani velké rozdíly v počtu oprávnění. Zatímco na jednoho českého podnikatele připadá 1,4 „živnosťáku“, v případě migrantů je koeficient 1,15.

Databáze neexistují

Konstatovat, že mezi cizinci a Čechy nejsou v podnikání žádné rozdíly, by ale bylo zkratkovité. Potíž je v tom, že jakákoli tabulka o podnikání migrantů je jen orientační a nepřesná. V Česku neexistuje databáze, z níž by se daly získat relevantní soubory dat. Ta nemají ani finanční úřady.

„Sledovat lze jen fyzické osoby, nikoli právnické, protože tam může působit více společníků pocházejících z více zemí původu včetně Česka. Plátci daně z řad cizinců také musejí vyplnit trvalou adresu mimo Česko. Jinak je nelze rozlišit,“ říká k úskalím analýzy její spoluautorka Dita Čermáková.

„Podařilo se nám tak zachytit jen 13 procent všech daňových přiznání podnikatelů z řad cizinců,“ dodává s tím, že an i tato torzovitá data nejsou členěna na státní příslušnost podnikatelů, ale pouze na kraje.

Celý článek najdete v pondělním vydání týdeníku Euro.


Čtěte také:

Stát prošvihl lhůtu u 24 tisíc žádostí cizinců. Úřad nabírá posily

Vesnické prodejny kritizují Vietnamce. Prý krátí daně

BRAND24

Už i čeští Vietnamci mají vlastní slevový server

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).