CÍTÍM SE BÝT SVOBODNÝM - Euro.cz

Přihlášení

CÍTÍM SE BÝT SVOBODNÝM

, Martina Martinovičová,
CÍTÍM SE BÝT SVOBODNÝM
Zdroj: Euro.cz

Kamil Ziegler

Kolem osoby nynějšího generálního ředitele Konsolidační banky Kamila Zieglera byl vždycky tak trochu rozruch. Nejprve jako ambiciózní vrchní ředitel Komerční banky nečekaně přešel ke konkurenci – České spořitelně – kde byl ovšem po dvou letech odstrčen z funkce náměstka a o tři měsíce později přijal narychlo měněný nejvyšší post ve státní Konsolidační bance, která bude díky dokončovanému revitalizačnímu programu jistě po dlouhou dobu v centru pozornosti ekonomů i politiků.

Kamil Ziegler (37)

Narodil se v České Lípě. Vystudoval Obchodní fakultu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1990 pracoval v Komerční bance, nejprve jako náměstek ředitele pobočky v Liberci a od konce roku 1992 pak v centrále této banky v Praze jako vrchní ředitel. V roce 1997 přešel do konkurenční České spořitelny, a to do funkce náměstka generálního ředitele a člena představenstva banky. Letos v březnu přijal post generálního ředitele státního peněžního ústavu Konsolidační banky. Je ženatý, má dvě děti. Hovoří anglicky a německy.

EURO: Jak s odstupem času hodnotíte vývoj událostí v České spořitelně před mimo řádnou valnou hromadou a řešení, které bylo zvoleno, tedy volbu pouze tří staronových členů představenstva?

Ziegler: Považuji to za řešení neúplné, protože banka se ve třech lidech řídit nedá. Zvlášť banka, kterou čekají výrazné změny v souvislosti s privatizací, a tudíž bude muset projít vnitřními restrukturalizačními procesy. Očekávám tedy urychlené doplnění představenstva, nebo i jeho obměnu.

EURO: Považujete tedy tříčlenné představenstvo ve spořitelně za mezikrok, po němž může následovat i celková výměna lidí?

Ziegler: Je to řešení, které předpokládá další kroky, ke kterým podle mého názoru brzy dojde. Představenstvo se doplní o dva další členy, začne pracovat, a pokud se ukáže, že je funkční a má podporu akcionářů, může jít i o dlouhodoběj ší stav. Já to ovšem vnímám tak, že jde o řešení maximálně do privatizace. Umím si představit, že práce kvalitního managementu by mohla být zahrnuta do ceny banky, ale umím si představit i to, že dojde k dalším změnám. Ostatně po změnách s tanov na valné hromadě je to již dnes záležitost dozorčí rady, takže rozhodování je flexibilnější.

EURO: Ovšem zástupce FNM Jan Stiess bezprostředně po valné hromadě spořitelny prohlásil, že volba zbývajících členů do představenstva bude záležitostí velmi krátké doby, a již uběhly tři týdny a nestalo se tak. Nemůže to být dokladem sporů o personáliích, které ostatně provázely celé tři měsíce před hromadou?

Ziegler: Nevím samozřejmě zcela přesně, co se děje ve spořitelně, ale domnívám se, že ve velmi krátké době již k volbě dojde. Každý si jasně musí uvědomovat, že tříčlenné představenstvo neumožňuje dělat zásadní kroky. Vždyť jen technicky vzato stačí , aby jeden jeho člen byl třeba na služební cestě a dva zbývající nemohou přijímat žádná zásadní rozhodnutí.

EURO: Domníváte se, že volba byla výsledkem kompromisu, nebo nevyřešených hádek?

Ziegler: Myslím si, že kdyby zúčastnění dospěli k jednoznačnému konsenzu, tak bylo všech pět členů představenstva zvoleno hned na valné hromadě. Ostatně i to byl důvod, proč byla svolána.

EURO: Jsme-li u zpětných pohledů, jak z tohoto úhlu hodnotíte vaše odvolání z funkce náměstka České spořitelny, o kterém rozhodlo představenstvo České spořitelny na návrh generálního ředitele Klapala koncem loňského roku?

Ziegler: Protože emoce jsou již pryč, budu to hodnotit z odborného hlediska. Myslím si, že to nebyl správný krok. Zvěstoval daný stav ve vedení spořitelny. Myslím si, že se situace dala řešit jinak. Mohu říci, že to byl krok, který nebyl konzultován s akcionáři, a proto jsem ani nerezignoval na svoji funkci člena představenstva, ačkoliv jsem k tomu by l částí vedení banky tlačen.

EURO: O jakou situaci šlo a jak se dala jinak řešit?

Ziegler: V té době jsme měli určité názorové rozdíly v představenstvu o tom, jak řešit existující problémy banky, a myslím si, že jsme nevyčerpali všechny cesty k odstranění bariér vzájemné komunikace. Samozřejmě dnes zpětně v tom vidím i svůj poměrně významný podíl.

EURO: Proč se podle vašeho názoru o bance, která nebyla příliš jiná než před rokem, najednou začalo hovořit jen černě?

Ziegler: Například v polovině roku po úspěšné transakci s EBRD převládaly pozitivní názory. Byl to asi souběh určitých okolností. Od září se začaly objevovat obavy o dostatečnou kapitálovou přiměřenost a o to, zda spořitelna vůbec bud e schopna dostát svým závazkům. A právě v té době jsme my jako vedení banky nereagovali na celou věc úplně jednotně. Nedali jsme problémy zcela věcně na stůl a nevysvětlili jsme je. Velká banka, která spravuje peníze milionů lidí, je samoz řejmě mediálně velmi lákavé téma. Ale já stále spořitelnu hodnotím jako velmi silnou banku s obrovským růstovým potenciálem a obrovskou klientskou základnou.

EURO: Domníváte se, že je privatizovatelná v té podobě, v jaké je nyní, bez dalších ozdravných kroků?

Ziegler: Hovoří se v podstatě o dvou variantách. Buď banku prodat nastojato a to zohlednit v prodejní ceně, nebo banku očistit a získat lepší vyjednávací pozici. Já se kloním k té druhé variantě. Hlavní problém, který bude z apotřebí před privatizací řešit, bude otázka kvality úvěrového portfolia a při všech metodách, které se dnes dají použít, je to obrovská neznámá, navíc znásobená nynějším špatným stavem ekonomiky. To znamená, že riziko dopadu recese ekonomiky na kva litu úvěrů je větší a především méně odhadnutelné. Každý investor proto bude vytvářet obrovský tlak na to, jak promítnout kvalitu úvěrového portfolia do ceny. A jestliže tuto kvalitu neumíme dnes přesně odhadnout, je lepší ji ošetřit před prode jem. Metod je samozřejmě celá řada. Úvěry se dají vyvést přímo na Konsolidační banku, nebo se dá na část aktiv státní záruka, nebo se aktiva v bance nechají a jejich kvalita se v průběhu určité doby investorovi zohlední například ve formě výhod odpustí či sníží se splátka a tak dále.

EURO: Lze podle vašeho názoru bez očištění najít pro banku dobrého strategického majitele, který ji bude rozvíjet, a nikoliv vykrádat?

Ziegler: Podle mého názoru ano, protože banka má stále dva a půl milionu aktivních sporožirových účtů, to je každá druhá rodina. Podle toho již lze přesně odhadnout chování lidí, jejich peněžní toky. Pokud to bude investor, který bude chtít strategicky rozvíjet obrovské možnosti spořitelny, tak do ní musí vstoupit jako dlouhodobý investor.

EURO: A nestane se, že v takovém případě bude tento investor pouze jeden a stejně dotlačí vládu k vyčištění banky, nebo k zárukám?

Ziegler: To nebezpečí tady je. Záleží hodně na tom, jak profesionálně se bude výběrové řízení provádět. Pokud bude dopředu zveřejněna ochota řešit v úvěrovém portfoliu ony neznámé, bude zájem potenciálních investorů podle mého názoru větší a vy jednávací pozice prodávajícího lepší.

EURO: Proč auditor nedoporučil spořitelně provést s úvěry stejnou operaci jako Komerční banka či Investiční a Poštovní, tedy rozložení rizika nesplácení úvěrů a tvorby rezerv na delší období?

Ziegler: Je pravda, že spořitelna ve spolupráci s auditorem rovněž zvažovala toto řešení, ovšem nakonec padlo rozhodnutí o odkupu části špatných úvěrů ze strany Konsolidační banky, což je pro banku samozřejmě lepším řešením.

EURO: Odvolání generálního ředitele Konsolidační banky Libora Löflera a váš nástup do jeho funkce přišly poměrně rychle a nečekaně. Proč jste tuto nabídku přijal?

Ziegler: Slyšel jsem různé komentáře, proč jsem tuto funkci vzal. Já jsem pevně věřil, že bych mohl být nadále prospěšný spořitelně, ale těsně před konáním mimořádné valné hromady jsem dostal informaci o tom, že nebudu navržen do představenstva, a vlastně souběžně s tím jsem dostal nabídku formulovanou panem ministrem Svobodou – nastoupit do funkce generálního ředitele Konsolidační banky. Měl jsem relativně velmi krátký čas na rozmyšlenou a i přesto, že jsem dostal jiné velmi zajímavé nabídky, přijal jsem tuto. Za prvé proto, že to je pr áce v bankovním sektoru a já jsem za celý svůj profesní život jinde nepracoval. Za druhé si myslím, že Konsolidační banka je velmi důležitá instituce, která bude hrát velmi důležitou úlohu při konsolidaci této ekonomiky. Považuji to za výzvu. M yslím, že na spoustě aktiv, která v této bance jsou, se dá zapracovat směrem k větší návratnosti. Myslím si, že Konsolidační banka se může profilovat více jako banka rozvojová, financovat více právě rozvojové programy. V tom je její velká budoucnost.

EURO: Máme-li probrat argumenty, které někteří uvádějí jako důvody pro to, že vám byl nabídnut post generálního ředitele, jsou mezi nimi i ty hovořící o Chemapolu, jehož zájmy byste měl údajně hájit?

Ziegler: Když jsem zvažoval Svobodovu nabídku, tak mě Chemapol vůbec nenapadl a musím říct, že žádné zadání tohoto typu jsem nedostal. S kauzou Chemapol jsem se setkal v době, kdy jsem řídil oblast úvěrů spořitelny a tehdy jsem se sna žil maximálně hájit zájmy spořitelny i za cenu některých tvrdých jednání. Pokud někdo můj nástup do čela Konsolidační banky spojuje s Chemapolem, tak je to jeho osobní spekulace. Já ji odmítám.

EURO: Hovoří se rovněž o tom, že jste Svobodovým člověkem…

Ziegler: Já se cítím být svobodným, nikoliv Svobodovým člověkem. Generální ředitel Konsolidační banky je samozřejmě přímým podřízeným ministra financí, takže ten má právo vybrat si do této funkce toho, koho považuje za vhodného. S panem Svobodou jsm e se sešli, on mi dal nabídku, já si jí vážím, a tím si samozřejmě vážím i jeho.

EURO: Jedním z nevyslovených argumentů pro Löflerovo odvolání byla údajně jeho nižší aktivita při vymáhání úvěrů. Domníváte se, že tato funkce vám byla nabídnuta pro vaši dravost, myslím v tom dobrém slova smyslu?

Ziegler: Očekává se ode mě, že mám zkušenosti v bankovnictví a dovedu věci řešit razantně a agresivně. Já tuto pověst mohu těžko hodnotit, ale domnívám se, že to jsou argumenty, proč jsem nyní v této funkci.

EURO: Pocházíte z Liberce stejně jako řada našich dalších bankéřů. Nevytváří se v našem bankovnictví jistá „liberecká lobby která vstoupila na scénu?

Ziegler: Tuto otázku jsem již několikrát dostal. Je pravda, že jsem se ve své práci setkal a setkávám s několika vysoce postavenými lidmi, kteří pocházejí z Liberce. Jsou to lidé, se kterými se známe, ale pouze spolu spolupracujeme.

EURO: S Konsolidační bankou nyní souvisí především revitalizační program. V úterý večer vláda rozhodla, aby do programu byly zapracovány prvky z koncepce místopředsedy Mertlíka a ministra Grégra, a celý plán tak dostane zpoždění dalších čtrnáct dní. Je to podle vás rozumné?

Ziegler: Nestavím otázku takto. Za rozumné považuji dospět ke konsenzu, aby se problémy ekonomiky začaly co nejrychleji řešit. Mám takový pocit, že některé diskuse o tom, který revitalizační program je lepší, měly víc politický než ekonomický podtex t. Myslím si, že úterní rozhodnutí vlády akcentuje především ty ekonomické aspekty. Teď není důležité vážit na lékárnických vahách procenta podílu jednotlivých programů.

EURO: Jaké prvky z Grégrova projektu jsou podle vás použitelné?

Ziegler: Odpovím úplně stejně, jako kdybyste se mě zeptala, jaké prvky Mertlíkova projektu jsou použitelné. Všechny, které pomohou k tomu, aby se problémy konečně začaly řešit.

EURO: Pro banku bude revitalizační program znamenat potřebu dodatečných zdrojů a zřejmě i profesního posílení?

Ziegler: Ano, zvýrazní se pozice Konsolidační banky v rámci celé ekonomiky a chci doufat, že tento program povede k jejímu oživení. Myslím si, že u nás jsou životaschopné podniky, ale jsou na ně nalepeny obrovské finanční zátěže, kter é je stahují dolů. Nechci hodnotit příčiny. Mnohdy to byla špatná strategie řízení, způsob provedení privatizace nebo fakt, že podnik neunesl příliš vysoké úrokové sazby. Nicméně mají produkční schopnost, mají zajištěný odbyt, a přesto je zjevné, že bez odlehčení například dluhové zátěže zaniknou. Těm je možné pomoci. Za zásadní chybu revitalizačního programu bych považoval, kdyby finanční pomoc šla podnikům, které již jednoznačně oživit nelze.

EURO: Poznáme to?

Ziegler: Těžko lze definovat jednoznačná kritéria. Nicméně existují u každého podniku jeho finanční parametry, postavení a podíl na trhu, jak je schopen zabezpečit svůj export a tak dále. To lze jasně říci a podle toho se rozhodovat. Myslím, že není takový problém správně nadefinovat parametry, ale správně je použít. A z toho mám trochu obavu. Proto jednoznačně jsem pro spolupráci s nezávislými zahraničními institucemi.

EURO: Myslíte si, že ekonomiku postaví na nohy ozdravení deseti, patnácti podniků?

Ziegler: Myslím si, že jejich počet se nedá přesně nadefinovat. Důležité je říci si rozsah zdrojů, které budou k dispozici, a kde je vezmeme. Od toho se dá odvinout počet vybraných podniků. Důležitým parametrem jistě bude transparentnost a ;schopnost Rozvojové agentury, managementu a investičních poradců tento program realizovat. Proto vidím problém v nastartování programu, který si musí získat důvěru. Pokud ji mít bude, pak přijdou i finanční zdroje. Finanční otázka ovšem v projektu, který jsme dostali ke konzultaci, příliš řešena nebyla.

EURO: Jak dlouhý proces revitalizace podle vašeho názoru bude? Mertlíkův projekt hovoří o čtyřech letech, Grégrův o dvanácti.

Ziegler: Myslím, že je to běh na dlouhou trať. Výraznější efekty proto nečekám v horizontu nejbližších dvou let.