Čína si zpustošila půdu. Zdravé jídlo se stalo luxusem - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Čína si zpustošila půdu. Zdravé jídlo se stalo luxusem

,
Čína si zpustošila půdu. Zdravé jídlo se stalo luxusem
Zdroj: Profimedia.cz

Nejlidnatější země světa s 1,4 miliardy obyvatel uvažuje nad tím, jak v budoucnu svou populaci nakrmí. Problém je v tom, že pětina zemědělské půdy je v Číně kontaminovaná chemikáliemi a import potravin v budoucnu nemusí stačit, protože na planetě mají do roku 2050 přibýt dvě miliardy lidí.

Potravinová soběstačnost Číny je ohrožena. Vláda vyhlásila plán, aby alespoň v základních plodinách, jako je rýže, kukuřice a pšenice, byla druhá největší ekonomika světa soběstačná. Další komplikací je to, že Číňané radikálně mění své stravovací návyky.

Dříve bylo maso k dispozici výjimečně, například jen na oslavy čínského nového roku. Nyní jej chtějí mít Číňané na stole, kdykoliv si zamanou.

„Vepřové maso bylo dříve vzácností,“ uvedla Tu Čchun-mej, které je 47 let a pracuje pro státní firmu PetroChina. „Nyní je tak běžné, že se jej snažíme omezit, abychom zůstali zdraví,“ dodala pro agenturu Bloomberg.


Jak se podvádí s jídlem. Čtěte více:

Telecí z vepře, jedovaté olivy. V Evropě přibývá podvodů s potravinami

 Kvalita potravin v Evropě klesá


Rozvoj čínské ekonomiky v minulých dekádách způsobil, že zemědělská půda mizí ve prospěch továren. Navíc je mnohde znečištěna odpadem nebo ji zemědělci přesytili chemickými hnojivy. Rýže je často kontaminovaná rtutí.

„Může Čína produkovat dostatek bezpečných potravin pro svou rostoucí populaci, pokud by všichni Číňané začali jíst stejně jako Američané? Jednoduchá odpověď je, že nemůže,“ dodal znepokojivě Bloomberg.

Spojené státy mají asi půl hektaru na nakrmení průměrného Američana, Čína pětkrát méně, na obyvatele připadá 0,1 hektaru zemědělské půdy, která je často znečištěna.

Půda zničená hnojivy

Vláda v Pekingu se sice snaží reformovat zemědělství, když nutí farmáře k vyšší efektivitě, zamezení ztrátám zemědělské půdy a také vyšším dovozem potravin.

Opatření komunistické vlády ale nutí čínské zemědělce, aby používali stále více hnojiv. Čína na hektar spotřebovala v roce 2014 565 kilogramů hnojiv, uvedla Světová banka. Světový průměr se drží okolo 150 kilogramů na hektar.


Supermarkety soutěží o bio značky:

Nástup řetězců. V boji o biopotraviny prohrává kvalita

Ilustrační foto


„Vyčerpali jsme zdroje a životní prostředí. Používali jsme tolik hnojiv a pesticidů, kolik jen to bylo možné, abychom vyřešili nedostatky v zásobování,“ přiznal Chan Ťün z vládního úřadu pro zemědělství. „Naléhavě potřebujeme zvýšit produkci kvalitních zemědělských plodin,“ napsal v únoru v čínském deníku People´s Daily.

Navíc Čína mezi lety 1997 až 2008 ztratila podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) 6,2 procenta zemědělské půdy. Místní úřady totiž stále půdu rozprodávají na lukrativnější developerské projekty.

Pětina půdy je již kontaminována natolik, že na ní nic zdravého nevyroste. Celková rozloha zemědělské půdy v Číně činí 122 milionů hektarů, uvedla FAO. Celková rozloha země je 960 milionů hektarů.

Kvalita zvenčí

Vláda se snaží sice zvyšovat kvalitu potravin, toho dosahuje zejména importem. Také investicemi v zahraničí do půdy i potravinářských firem. Například v afrických zemích jako je Angola, Mosambik. Ale také jinde po světě, v Rusku, Austrálii, na Novém Zélandu, v Argentině, Brazílii.

Opakované zprávy v čínských médiích o zelenině kontaminované těžkými kovy, jako je kadmium, tofu vyrobené za pomoci odpadní vody a používání krys a koček místo králičího masa, tlačí spotřebitele Říše středu, aby žádali kvalitnější potraviny.

„Číňané jsou mnohem více informováni o bezpečnosti potravin, než tomu bylo před deseti lety,“ vysvětlil Sam Geall z University of Sussex, který se specializuje na čínské zemědělství. „Věnují pozornost tomu, odkud potraviny pocházejí, a jsou ochotni za kvalitní a bezpečné potraviny zaplatit více.“

Čínské potravinářské firmy se snaží zahraničními akvizicemi zlepšit svou pověst. Jen v Austrálii loni čínské firmy investovaly do agrobyznysu 1,2 miliardy australských dolarů (21 miliard korun), což je třikrát více, než v roce 2015, napsala agentura AAP.

Cynický spotřebitel

Číňané vyhledávají mlékárenský sektor, masný průmysl, producenty mořských plodů a vinařství. Moon Lake Investments chemického magnáta Lu Sien-fenga koupila loni tasmánskou mlékárenskou firmu Van Diemen´s Land Company, která je australskou jedničkou.

V roce 2013 Wan Lung a jeho firma WH Group koupili americkou Smithfield Foods. WH Group se akvizicí stala největším producentem vepřového masa na světě.

„Čínský spotřebitel se stal velmi cynickým ohledně bezpečnosti potravin z vlastní země,“ prohlásil Sean Schwe, výkonný ředitel Moon Lake Investments. Proto raději koupí mléko z Tasmánie než čínské. „Z dovozu jídla do Číny se stal velmi lukrativní byznys,“ dodal.

Stejně to vypadá s hovězím masem, jehož import do Číny vzrostl za posledních deset let o 19 tisíc procent. Musí se dovážet i sójové boby, jež se využívají jako krmivo.

Problémem zůstává ale to, že do roku 2050 může světová populace vzrůst ze současných 7,5 miliardy lidí až na 9,7 miliardy a potravin pro čínský trh nebude dostatečné množství. Produkce potravin by měla vzrůst o 70 procent z úrovně roku 2009, odhadla organizace FAO.

Kvalitní jídlo se tak stane luxusem nejen v Číně. Tam zatím Tu Čchun-mej přistoupila k alternativě, kdy začala na střeše manželovy továrny pěstovat papriky, zelí, lilek a dýně, protože jídlu z čínských supermarketů nevěří.

„Moci si pěstovat vlastní potraviny je opravdový luxus,“ přiznala Číňanka, která je na místní poměry bohatá.

Dále čtěte:

Když dělnice nevidí dva roky své děti. Přijedou za ní do továrny na prázdniny

Léta v řetězech. Nevládní organizace kritizuje praktiky v čínských věznicích


Ohodnoťte tento článek
Diskuze