Chytrý horák - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Chytrý horák

, Čestmír Klos,
Chytrý horák
Zdroj: Euro.cz

Stanovisko antimonopolního úřadu je obojaké

Ani nahý, ani ustrojený, ani pěšky, ani na voze zřejmě dozoroval rozhodování v kauze lesnických tendrů nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina. Jen v takovémto rozpoložení mohl připustit, aby jeho úřad ve velice sledovaném správním řízení vydal závěr (viz strana 8), že tendry Lesů ČR sice proběhly v rozporu se zákonem, ale uzavřené smlouvy, které z nich vzešly, platí. Pecina tak dokáže být současně strážcem zákona a zároveň ho nectít, vydat se do protisměru vůči rozhodnutím předchůdce a zároveň jedním dechem stvrzovat status quo. Pohádkový závěr řízení vlastně dal zapravdu každé z obou sporných stran. Jak lesnické firmě CE WOOD, která protestuje vůči neprůhledným tendrům, tak i zadavateli zakázek na komplexní lesnické práce, Lesům České republiky. Jenže ke vší smůle se ve dvouodstavcovém rozhodnutí oběma účastníkům líbí pokaždé jiný odstavec a ten druhý jim principiálně vadí.
Rozhodnutí antimonopolního úřadu nenabylo právní moci a z pozice chytrého horáka může Pecina v budoucnosti ještě vytěžit. On to bude, k němuž se budou sbíhat dovolání a jeho úředníci mu přitom svým dvojpohlavním rozhodnutím nechali otevřená dvířka na obě strany. Bude jimi také moci na správnou stranu proklouznout, až na jeho hlavu dopadne rozhodnutí evropských úředníků.
Už dopis Evropské komise České republice z poloviny prosince však nenechal nikoho na pochybách, že Česko používá nesprávnou definici zadavatele veřejných zakázek. A že vyloučení subjektů, jako jsou Lesy ČR, z povinnosti zadávat veřejné zakázky, by vedl k porušení evropské směrnice. A to se tvrdě trestá. Evropští úředníci nejspíš pohádky Boženy Němcové neznají a sotva budou mít pochopení pro to jet a zároveň nejet. Takže neplatí-li výběrové řízení, nemůže platit ani jeho výsledek. Ostatně i náš zákon o zadávání veřejných zakázek jasně říká, že každý úkon, učiněný v rozporu s uvedeným zákonem, je od počátku neplatný.
Každý karetní hráč pozná, že tato situace je takzvaně ložená. Přesto právě v kartách se nejvíc blufuje. Přísluší však tak významnému úředníkovi, který má rozhodovat spravedlivě bez ohledu na jakékoli zájmy, aby blufoval a pokoušel se pokračovat ve hře mimo pravidla? Antimonopolní prezident se nemůže chovat ani jako loajální politik, který chce uklidnit rozvířenou hladinu kolem státních lesů. A to i za cenu pokusu ututlat neplatnost smluv, vzešlých z vážných pochybení proti zákonu. Nota bene z takových pochybení, na něž jeho úřad ve stejném dokumentu sám upozorňuje.
Symptomatická je z tohoto pohledu poslední věta pětadvacetistránkového odůvodnění verdiktu antimonopolního úřadu, v níž vysvětluje, proč není ochoten na podnět CE WOOD zmrazit smlouvy vzniklé v rozporu se zákonem: „Okamžité či jednorázové ukončení realizace smluv… by mohlo mít negativní vliv na hospodaření státního podniku Lesy ČR.“
To zase má „socialistické vlastnictví“ přednost před soukromým? Vždyť princip sporu se státním podnikem je právě v tom, že neprůhledné výběrové řízení Lesů ČR mělo „negativní vliv na hospodaření“ řady lesnických společností, a některé malé firmy dokonce přivedlo na buben. Za práva těchto firem se nikdo nebral, zato ochráncem hospodaření Lesů ČR je nejen zakladatelské ministerstvo zemědělství, ale i antimonopolní úřad. I svou nezávislost ÚOHS zřejmě vnímá jenom napůl.
Pod tímto státním deštníkem znovu povyrostl hřebínek generálnímu řediteli Lesů ČR Vladimíru Blahutovi. Začal zvažovat, že podá opravný prostředek právě proti rozhodnutí svého ochránce. Připomíná, že antimonopolní úřad při jiných příležitostech Lesům ČR potvrdil, že nejsou zadavatelem veřejných zakázek. Ale kdo by jím tedy měl být, když ne společnost s právní subjektivitou spravující státní majetek, zřízená státem za účelem uspokojování veřejného zájmu, v jejímž správním, řídícím nebo kontrolním orgánu je nadpoloviční většina členů jmenovaných zadavatelem? A nad jehož hospodářskými úspěchy bdí dokonce sám antimonopolní úřad?
Dovolávat se proti neplatnosti uzavřených smluv bude druhá strana. Právníci kanceláře Pokorný, Wagner a spol. upozorňují, že s každým dnem plnění neplatných smluv narůstají poškozeným firmám škody. Tedy především těm dodavatelům lesnických činností, kteří v důsledku nezákonného výběrového řízení nemohou pokračovat ve své hospodářské činnosti. Nabude-li rozhodnutí právní moci v předložené podobě, pak se adresátem žalob o náhradu škod zřejmě stane i sám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pak už daňovým poplatníkům nebude Pecinova pohádková jízda nejízda na koze připadat tak vtipná.