CHYTRÁ MYŠ

Umělé zvyšování inteligence lidí je už jen etickou otázkou.

Kdo by nechtěl být chytřejší, než je? A vědcům ze Spojených států se už podařilo „vyrobit myš, která je chytřejší než její přírodní druhové. Dosáhli toho nakládáním s genem, který hraje významnou roli při formování paměti u těchto hlodavců . Neurobiolog Joe Tsien z Princetonské univerzity, který výzkum vedl, se domnívá, že podobně jako u myší bude schopen stejnou metodou zlepšit paměť i u lidí. Ať už to budou pacienti trpící ztrátou paměti, nebo prostě lidé, kteří jen touží být chytřejší. Počátkem září o tom informoval časopis Nature. Další vědci jsou k druhé možnosti skeptičtí, ale nevylučují, že nová metoda by jednou skutečně mohla pomoci při obnovování ztracené paměti. Zároveň upozorňují na to, že myši a lidé nemají zcela shodně fungující mozek, a tak pro aplikaci n a lidském druhu bude nutné metodu upravit. Proč se mladí lépe učí? Výzkum myší byl součástí pokusů, při nichž se vědci chtěli dozvědět, jak se formuje paměť v mozku savců. Myš s „úpravami dosáhla v šesti různých testech lepších výsledků než myši geneticky neupravené. To je podle a merických vědců důvěryhodným podkladem pro tvrzení, že jimi provedená genetická operace má vliv na procesy učení a vzniku formování paměti. Vědci zároveň s velkou pravděpodobností vysvětlili, proč se mladá zvířata učí rychleji než zvířata starší. Gen, se kterým výzkumníci pracovali, totiž postupem času snižuje svůj výkon. Rozhodně to platí u myší a u opic a zřejmě i u lidí. Americký deník The New York Times ve své zprávě o výsledcích práce týmu doktora Tsiena citoval slova Erica Kandela, odborníka na mozek z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Podle něj se výzkum týmu z Princetonu „zdá být velice spoleh livý a dobře provedený . Tsienovi kolegové oceňují především to, že projekt se zaměřil na zkoumání již dlouho existující úvahy, známé jako Hebbsovo pravidlo, které popisuje neuronové vazby, jež jsou základem paměti. „Tento projekt je velmi důležitý, protože potvrzuje správný směr výzkumu fungování mozku, uvedl v rozhovoru pro The New York Times Charles Stevens, neurobiolog ze Salkova institutu. Začátek začátku. Zatím sice nikdo není schopen potvrdit, že nová metoda bude fungovat také u lidí, ale Joe Tsien je optimistický. Podle jeho slov je ta část DNA, kterou v myších genech upravil, z devadesáti osmi procent shodná s DNA v lidském mozku. Její úprava pomocí léků nebo genové terapie by tedy skutečně mohla vést k vytváření chytřejších lidí. „Už to není jen hypotéza. Je na čase, aby o tom lidé začali vážně diskutovat, uvedl Tsien v rozhovoru pro americký tisk a dodal, „náš výzkum prokázal, že genetické úpravy mentálních a rozpoznávacích funkcí, jako inteligence nebo paměť, jsou u savců proveditelné. Další experti jeho slova nepopírají, avšak zároveň upozorňují na komplikace, které dosud nebyly řešeny. „Jde o velice komplikované procesy, při jejichž manipulaci musíme být velmi opatrní, tvrdí doktor Kandel. Podle jeho slov zatím víme o fun gování paměti jen velmi málo. „Je to začátek začátku. Zatím nevíme, jaké negativní následky by mohla podobná úprava přinést. Podle všeho jsme se však vydali správným směrem, dodal Eric Kandel. Joe Tsien se domnívá, že výsledkem by jednou měla být metoda, kdy zatím neexistující léky zvýší aktivitu asociačního genu paměti. Podle jeho slov však není možné, aby vývoji podobné metody nepředcházela široká společenská debata a následné stanove ní závazných pravidel. Eric Kandel zaujal ještě rezervovanější postoj. Podle něj by první výzkumy měly být zaměřeny pouze na pacienty trpící ztrátou paměti. Za „neurobiologickou kosmetiku označil Kandel případné umělé zvyšování paměti a zdůraznil, že inteligence není je dinou důležitou mentální funkcí. Zahlcený hard disk.
Důležitým momentem celého výzkumu bude i pochopení souvislostí fungování paměti. „Příroda možná zcela vědomě nastavila mozek tak, aby se s přibývajícím věkem zhoršovala jeho schopnost učit se novým věcem, tvrdí doktor Steve ns ze Salkova institutu. „Mohli bychom se pořád učit věci, které vlastně vůbec nepotřebujeme, a zahltit tak svůj hard disk zbytečnými informacemi, dodal. Například potíže starších lidí při vybavování určitých údajů mohou být podle jeho slov z části způsobeny komplikovaným přístupem k uloženým informacím v závislosti na jejich zvyšujícím se objemu. Joe Tsien je ovšem k argumentům postaveným na „rozumu přírody skeptický. Příroda totiž podle něj nastavila spoustu parametrů tak, že ve skutečnosti nejsou v zájmu jedince. Nechává například lidské tělo stárnout a posléze i zemřít. Zároveň se domnívá, že zlepšení lidské inteligence by mohlo pomoci celému lidskému rodu. „Civilizace stojí na výjimečné inteligenci člověka, říká Tsien, „inteligence je příčinou vývoje lidského společenství, a pokud se nám podaří posunout její hranice, výsledkem by mohl být i další pokrok ve vývoji naší civilizace.