Chytit tygra za ocas - Euro.cz

Přihlášení

Chytit tygra za ocas

, ing. Marcela Alföldi Šperkerová,
Chytit tygra za ocas
Zdroj: Euro.cz

V popředí zájmu firem jsou kromě sektoru IT také léčiva a autokomponenty

Jemča Jemnice, Avia, Progeon, Mittal Steel. Čaje, nákladní auta, IT, ocel – rozdílné sektory, ale společný jmenovatel – vlastníci pocházejí z Indie. A brzy by měli přibýt další. „Jednáme teď s dalším investorem, který by chtěl u nás vybudovat technologické centrum,“ potvrdil René Samek z CzechInvestu. Jeho jméno však zatím neprozradil.
Některé záměry nastínil také ministr indické ambasády Ramesh Chander: „Investoři se zatím nechtějí odkrývat, ale je tu plán na stavbu školy pro IT odborníky, na ministerstvu informatiky je podán návrh společnosti SPAZIO týkající se elektronické správy, hotelová sekce holdingu TATA Group chce investovat do hotelu v Karlových Varech a uvažuje se i o dalších projektech.“
Zatím se asi nedá hovořit o trendu. V každém případě se však tuzemský trh jeví Indům dostatečně lákavý, podobně jako českým firmám indický. „Indických investic tu zatím tolik není, ale hodně českých firem se angažuje v Indii. Jde například o Unicontrols, Škodu Power, Tatru a Škodu Auto,“ říká Oldřich Körner ze Svazu průmyslu a dopravy.

Akvizice s trhem.

Jak sdělil René Samek, v České republice můžeme očekávat dva typy indických investorů. Jedni sem vstupují formou akvizice již fungující společnosti, s níž si rovnou kupují i trh. Příkladem budiž poslední ohlášený vstup společnosti Ashok Leyland do Avie. Záměr indický výrobce oznámil letos v červenci, bude kupovat klíčovou divizi Truck a s výrobou nákladních aut samozřejmě získá i značku Avia. Ashok hodlá prostřednictvím této akvizice proniknout na evropský trh. „Během pěti let chceme v Avii vyrábět až pět tisíc vozů ročně. Máme široké portfolio výrobků a Avia skvěle zapadá do naší strategie,“ uvedl šéf Ashoku Jehanbux Nariman Amrolia. Ashok Leyland, který je součástí indické skupiny Hinduja, loni utržil 1,2 miliardy dolarů a ročně vyprodukuje téměř osmdesát tisíc vozidel a dalších devadesát tisíc motorů.
Podobný je i vstup společnosti Tetley Group do jedničky domácího čajového trhu Jemča Jemnice (EURO 19/2006). Tetley je součástí gigantu působícího po celém světě, skupiny Tata Group majoritně ovládané Ratanem Tatou. Obří firma zaměstnává 220 000 lidí, loni utržila bezmála 18 miliard dolarů a podniká v celé řadě sektorů, informačními technologiemi počínaje a automobilovým průmyslem konče. Jednou z divizí je čajová Tata Tea, která má na britských ostrovech dceřinou firmu Tetley Group. Indicko-britská společnost Tetley obchoduje s čajem již ve 40 zemích světa, akvizicí Jemči chce proniknout i na trh střední a východní Evropy.
Bezesporu nejznámějším Indem v České republice, byť je mateřská společnost registrována v Nizozemsku, je však Lakshmi Mittal, nazývaný indickým tiskem sultán oceli. Součástí skupiny Mittal Steel je mimo jiné bývalá ostravská Nová huť, Vysoké pece Ostrava, Jäkl Karviná a Válcovny plechu Frýdek-Místek.

IT centra pro Evropany.

Druhým typem investorů jsou IT společnosti, které se zaměřují na poskytování outsourcingových služeb evropským zákazníkům. V Brně například zahájil loni v září činnost Progeon, který patří mezi deset největších outsourcingových firem v Indii. Vznikl v roce 2002 jako dceřiná společnost firmy Infosys Technologies, druhého největšího exportéra softwaru v Indii. Brněnské centrum zatím zaměstnává 80 lidí a bude svým zákazníkům poskytovat kompletní služby z oblasti podpůrných procesů v šestnácti evropských jazycích. „Česká republika je atraktivní cílovou zemí a doufáme, že se tímto staneme součástí rozsáhlého evropského trhu,“ říká generální ředitel společnosti Progeon Akshaja Bhargava. Kromě Progeonu má v tuzemsku kancelář i její matka Infosys Technologies, která spolupracuje s pražským řídicím centrem logistického obra DHL.
Právě technologická centra jsou jedním z nejexportovanějších indických produktů. V uvedené oblasti totiž země v posledních desetiletích získala značné renomé jako světové outsourcingové centrum. K pozici světové informační velmoci dopomohli Indii zejména američtí výrobci počítačové a komunikační techniky (HP, IBM, Dell, Intel, Texas Instruments, Cisco Systems) a softwaroví lídři (Microsoft) následovaní bankami (Goldman Sachs či Citigroup), kteří zde začali otevírat své pobočky na business development a vývoj softwaru. Například Dell nyní v Indii zaměstnává dvacet tisíc lidí. Indické vysoké školství navíc vychrlí každoročně čtvrt milionů IT odborníků a dalším plusem je tradicí daná široká znalost angličtiny.
Jenomže evropští zákazníci nejsou, alespoň co se týče jazyků, tak jednolití a nespokojí se s obsluhou jen v angličtině a až z daleké Asie. Proto se nové indické společnosti vydávají do Evropy, hlavně do střední a východní, kde není pracovní síla příliš drahá, ale zároveň je dobře kvalifikovaná. „Jedná se o jakási nadstavbová centra. Ty jednodušší věci se připravují v Indii a tady v Evropě se dokončují na míru zákazníkům. Pro nás je to také velká příležitost a snažíme se nalákat další podobné investory,“ zdůraznil René Samek.
Indům se Česká republika zamlouvá. „Kvalita pracovníků je tady špičková. Vyrovná se a někdy i překoná to nejlepší v Indii,“ uvedl pro týdeník Economist šéf společnosti Progeon Amitabh Chaudrhy. Ministr indické ambasády Chander dodal, že o vstup na domácí trh usilují například i společnosti Satyam Computers a Wipro.

Na řadě jsou generika a autodíly.

Výčet indických zájmů v české kotlině ani zdaleka není vyčerpaný. „Mnoho indických firem se horlivě zajímá o kontakty s českými partnery. V popředí zájmu jsou kromě sektoru IT také léčiva a autokomponenty,“ tvrdí Ramesh Chander. Indové jsou totiž mimo jiné významnými výrobci generik a na jejich přímých zahraničních investicích má farmaceutický sektor největší – třináctiprocentní – podíl. Indie rovněž patří k významným dodavatelům autodílů. „V této oblasti je také velký potenciál. Loni sem zavítala delegace malých a středních podnikatelů a právě tento sektor byl v popředí zájmu obou stran,“ zdůraznil Chander.
Indové se samozřejmě nezaměřují jen na český trh, atraktivní je pro ně i Polsko a Maďarsko a další země střední a východní Evropy. Například v Budapešti investovala společnost Satyam i softwarová divize skupiny Tata. Mittal Steel koupil zase čtyři hutě na jihu Polska a další ocelárny v Rumunsku. Novou továrnu za téměř miliardu slovenských korun plánuje na Slovensku postavit indický výrobce ocelových disků Steel Strip Wheels. „Ačkoliv například s Maďarskem máme speciální vízový režim, myslím, že Česká republika je pro indické firmy nejvýhodnější. Nejen svojí strategickou polohou ve středu Evropy, ale je tu i dobrá infrastruktura, příznivé klima a vybavení pro investice. A navíc – u nás jsou velmi ceněny české technologie, know-how a samozřejmě i průmyslové kapacity,“ zakončil Ramesh Chander.

Vyvážené partnerství

Druhá nejlidnatější země, sedmá největší rozlohou, jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik a v pořadí čtvrtá země v kupní síle. To vše je Indie. Indická ekonomika zažívá v posledních letech bouřlivý rozvoj, její HDP roste průměrně o šest procent ročně, a tento trend by měla udržet i v nadcházejících letech.
Mezi indickými společnostmi se prudce zvyšuje zájem o investice v zahraničí. V loňském roce firmy investovaly za hranicemi 4,5 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 164 procenta. Nejvíce se na zahraniční trhy tlačí strojírenské, farmaceutické a textilní firmy, výrobci automobilových součástek a společnosti z oblasti IT služeb. Až polovinu veškerých akvizic podnikly indické společnosti v Evropě. Nejoblíbenější destinací je Británie. Do Indie naopak přichází nejvíce investic ze Spojených států, zemí západní Evropy, Japonska, Koreje a Tchaj-wanu.
Z českých firem se v Indii uplatňují hlavně společnosti Škodaexport, Škoda Power, Škoda Auto, Tatra, MTH Praha a Škoda Praha. V současné době mají v Indii rozpracovány zakázky, například modernizace železnic, dodávky zařízení pro tepelné a vodní elektrárny či kontrakty na export obráběcích strojů, v celkové hodnotě 2,3 miliardy dolarů. Největším obchodním případem je rekonstrukce a rozvoj východoindického přístavu Nizampatnam, který vede Škodaexport. Rámcová hodnota projektu přesahuje miliardu dolarů.
Vzájemná obchodní výměna České republiky s Indií loni dosáhla 513 milionů dolarů a obchodní bilance je prakticky vyrovnaná. Česko-indický smíšený výbor naplánoval, že do roku 2010 by se měl obrat zvýšit až na miliardu dolarů. České podniky se na indickém trhu chtějí soustředit na oblast energetiky, strojírenství, infrastruktury, dopravní techniky, životního prostředí, letecké techniky, ale i na spotřební zboží. Indové by zde zase rádi uplatnili své zkušenosti s informačními technologiemi, farmaceutickými výrobky, zdravotnickými prostředky a stroji na zpracování potravin.

Diskuze