Chtěla nakrmit svět, teď ho ale naopak o svoji pšenici připravuje. Indie navázala na potravinový protekcionismus dalších zemí - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Chtěla nakrmit svět, teď ho ale naopak o svoji pšenici připravuje. Indie navázala na potravinový protekcionismus dalších zemí

,
Chtěla nakrmit svět, teď ho ale naopak o svoji pšenici připravuje. Indie navázala na potravinový protekcionismus dalších zemí
Zdroj: Depositphotos
  • Víkendové rozhodnutí indické vlády zakázat až na výjimky veškerý export zdejší pšenice povede podle analytiků k jejímu dalšímu zdražování a zvýší riziko nedostatku potravin v některých zemích

  • Za zákazem stojí přetrvávající vlna veder, která indický subkontinent sužuje již dlouhé týdny a která bude přirozeně mít vliv právě i na místní úrodu

  • K omezení, respektive zákazu exportu některých druhů potravin se v uplynulých dnech odhodlaly i jiné státy. Jmenovitě třeba Indonésie či Egypt

Je tomu sotva měsíc, co se indický premiér Naréndra Módí dušoval, že jeho země dokáže zastoupit napadenou Ukrajinu a pomocí navýšení vlastního exportu pšenice a dalších obilovin nakrmit čím dál více hladovějící planetu. Řada ekonomů sice už tehdy brala Módího slova s velkou dávkou rezervy, stejně tak se ale našla i spousta takových, kteří se k jeho slibu upnuli a začali podle toho jednat.

„Už nyní máme dostatek jídla pro naše lidi, ale vypadá to, že naši farmáři se dohodli, že nasytí celý svět. Jsme připraveni pomoci třeba už zítra,“ řekl v polovině dubna. Uplynulo však cirka 30 dní a všechno je docela jinak. Nové Dillí se totiž během víkendu nechalo slyšet, že zakazuje veškerý vývoz vypěstované pšenice s výjimkou dodávek do těch zemí, kde je kvůli kritickým nedostatkům obilovin ohrožena jejich potravinová bezpečnost.

Domácí ceny na rekordní úrovni

Za víkendovým rozhodnutím Indie stojí všudypřítomná inflace. Či snad ještě lépe řečeno nepříznivé počasí. Indický kontinent totiž v posledních několika týdnech sužují dlouhé vlny veder. V některých částech země, jako například v provincii Rádžasthán, atakují teploty hranici 50 stupňů. V Metropolii Nové Dillí naměřili meteorologové ,čtyřicítky‘ už minulý měsíc, kdy jsou teploty obvykle v průměru až o tři stupně nižší. Takových dnů přitom bylo hned několik za sebou.

Intenzivní vedra mají negativní vliv jak na zdraví místních lidí či zvířat, tak přirozeně právě i na zdejší úrodu. Premiér Módí sice ještě začátkem května ujišťoval veřejnost, že se na potenciálním omezení dodávek pšenice, jíž je Indie hned po Číně druhým největším producentem na světě, nijak nepodepíšou, nyní je však už zcela zřejmé, že tomu bude přesně naopak.

Zničená města, zavřené přístavy a minová pole místo pšenice. Ruská válka může Ukrajině způsobit škody za více než 30 bilionů korun

Přetrvávající horko velikost indické obilné úrody pochopitelně ovlivnilo, což mělo za následek růst cen pšenice na domácím trhu na rekordní úroveň. Dle zpravodajské agentury Reuters vystoupala na hodnotu 25 tisíc rupií (320 dolarů, respektive 7,6 tisíce korun) za tunu. A tak přišel zákaz, který se pro změnu promítl do cen pšenice na trzích mezinárodních. Ty zkraje týdne poskočily na burze v Chicagu o 5,9 procenta na hodnotu 12,4 dolaru (294 korun) za bušl, což znamená, že se nacházely nejvýš za poslední dva měsíce.

Důležitější než kdy dřív

Indie si dala letos za cíl vypěstovat přes 100 milionů tun pšenice. Avšak navzdory faktu, že vloni vyvezla do světa celým sedm milionů tun – což je v rámci meziročního srovnání o 250 procent více –, se mezi největší exportéry této obiloviny neřadí. Většinu totiž spotřebuje jejích 1,4 miliardy obyvatel. Na druhou stranu, právě v době zuřícího rusko-ukrajinského konfliktu, kteréžto země jsou za normálních okolností zodpovědné za celých 29 procent celosvětových dodávek inkriminované pšenice, se na ni spoléhalo snad jako nikdy předtím.

„Indický export pšenice je letos na pozadí rusko-ukrajinské krize obzvláště důležitý,“ nechal se pro CNN slyšet analytik Rabobank Oscar Tjakra. Víkendový zákaz podle něj „sníží celosvětovou dostupnost pšenice určené k vývozu v roce 2022“ a zavdá příčinu k jejímu dalšímu zdražování.

Že je situace skutečně vážná, jsou přesvědčeni i zástupci zemí nejvyspělejších ekonomik světa z takzvané skupiny G7. K přehodnocení současného stanoviska vyzvala v pondělí Indii ústy americké ambasadorky Lindy Thomas-Greenfieldové rovněž OSN: „Snažíme se přimět země, aby neomezovaly svůj export, protože jsme přesvědčeni, že omezování exportu nedostatek potravin pouze a jen zhorší.“

Protekcionismus na vzestupu

Indie není zdaleka jediným státem, který se v posledních týdnech uchýlil k omezení vývozu potravin ve svůj vlastní prospěch. Indonésie stopla v průběhu dubna export palmového oleje, zatímco egyptské úřady už dříve zakázaly vedle pšenice i vyvážení mouky, čočky a fazolí.

Olej nad zlato. Indonésie zastavila export palmového tuku, ceny potravin tak porostou dál

Analytici se přitom obávají, že po podobných restrikcích se ve snaze zkrotit domácí inflaci a zajistit dostupnost potravin především pro vlastní obyvatelstvo sáhnou v dohledné době i ostatní země. Čímž by paradoxně došlo k tomu, čemu se svými kroky snaží zabránit.

„S tím, jak inflace v Asii roste, roste i riziko dalšího potravinářského protekcionismu. Jenže právě taková opatření by mohla v konečném důsledku vést k většímu tlaku na globální růst cen potravin,“ zdůraznila analytička japonské investiční společnosti Nomura Sonal Varmaová. Dodala, že omezení indického vývozu pšenice podle ní „neúměrně pocítí nízkopříjmové rozvíjející se země“. Mezi ně může patřit především sousední Bangladéš, Srí Lanka, Indonésie či Jemen. Do značné míry však na jejich dodávky spoléhají i ve Spojených arabských emirátech, na Filipínách a v Nepálu.