Menu Zavřít

Chléb náš vezdejší

7. 3. 2005
Autor: Euro.cz

František Serafin Odkolek Sovovy mlýny jsou dnes známou pražskou galerií. V polovině 19. století byl však jejich majitelem František Serafin Odkolek - zakladatel firmy, která je dnes jedním z největších výrobců mouky a pekařských výrobků v České republice.

Továrna z první republiky.

František Serafin Odkolek

Sovovy mlýny jsou dnes známou pražskou galerií. V polovině 19. století byl však jejich majitelem František Serafin Odkolek - zakladatel firmy, která je dnes jedním z největších výrobců mouky a pekařských výrobků v České republice.

Nejstarší pražské mlýny bývaly na Kampě. Poprvé se připomínají již ve 14. století, kdy byly majetkem kláštera u svatého Jiří na Hradčanech. Byly to mlýny převážně dřevěné, takže je povodně na Vltavě mnohdy poškodily či pobořily. V roce 1478 je jako majitel jednoho z mlýnů zapsán Václav Sova z Liboslavě. Od těch dob nese jméno Soví nebo také Sovovský.

TOVARYŠ A MLYNÁŘOVA DCERA

Roku 1795 koupil mlýny na Kampě Vojtěch Vavřík. Jeho dcera Barbora se provdala za roudnického mlynáře Františka Trödla, který měl s pražskými mlýny velké plány. Přestavbu však nestačil provést kvůli velkým povodním, které zasáhly Prahu.

Roku 1840 přišel do Sovovského mlýna nový mlynářský tovaryš František Serafin Odkolek. Bylo mu tehdy třiadvacet let a brzy se oženil s dcerou Františka Trödla, dědičkou mlýnů Marií. Stal se správcem mlýna a v této funkci si vedl zdatně. Začal s modernizací objektů, zabrzděnou až dělostřelectvem generála Windischgrätze, které roku 1848 stavbu poškodilo.

Prodejna firmy Odkolek.

FIRMA FRANTIŠEK ODKOLEK

V roce 1850 mlynář Trödl zemřel. František Serafin Odkolek se jako jeho zeť stal majitelem Sovovského mlýna a ještě téhož roku založil firmu František Odkolek. Jeho podnikavost dala mlýnům novou tvář. Roku 1858 si podal žádost o přestavbu mlýna na takzvaný amerikánský neboli parní. Adaptoval mlýn a postavil novou dvoupatrovou budovu, kterou prodloužil až do linie ulice. Budova získala romantické fasády s ozubenými štíty, byla postavena nová strojovna i vysoký komín. Odkolek spolupracoval se staviteli Josefem Maličkým a Františkem Srncem, na přestavbách se ale podíleli také tehdejší významní architekti Josef Schulz a Josef Zítek.

V roce 1865 přikoupil Odkolek další dům, v němž o čtyři roky později zřídil vlastní pekárnu. Pro podporu prodeje svých výrobků začal brzy otevírat vlastní firemní prodejny, kterých bylo v roce 1870 v Praze již osm. Věhlas Odkolkova pečiva začal narůstat.

 

Výrobní hala Odkolkových pekáren.

ODKOLKŮV SYN A VELKÝ POŽÁR

František Serafin Odkolek roku 1876 zemřel a vedení podniku se ujal jeho syn Jindřich, který svůj organizační talent projevil jako první předseda Pražské plodinové burzy. Také se proslavil coby tvůrce prvního českého psacího stroje, který je dodnes uchován v Národním technickém muzeu.

Ani Jindřich Odkolek se však nedožil vysokého věku. Zemřel roku 1885 a dědičkou firmy ustanovil svou sestru Zdeňku, která se provdala za advokáta Ladislava Pinkase. V roce 1896 mlýn na Kampě vyhořel. Pinkasovi měli v úmyslu celou stavbu obnovit a uvést ji do provozu, pražská obec k tomu však nedala svolení. Hlavní námitky se týkaly komína, jehož kouř silně znečišťoval ovzduší středu města. Zničení požárem unikly pouze pekárna a obchod, kde se po celou dobu nepřestalo pracovat.

VZHŮRU DO 20. STOLETÍ

Mezi roky 1900 a 1910 nastal všeobecný rozvoj českého mlynářství. V té době byly také zahájeny přípravy přeměnit firmu František Odkolek na akciovou společnost. Ta byla zapsána v obchodním rejstříku 5. dubna 1912. Sídlem podniku se staly pražské Vysočany.

Firma úspěšně přežila obě světové války. Za té první, kdy byla převážná část koní i automobilů odvelena na frontu, řešila rozvoz pečiva pomocí speciálně upraveného vozu, který byl připojován za tramvaje. Díky tomuto vynálezu neztratila ani v těžkých dobách své zákazníky.

Radikální změnu přinesl až rok 1945, kdy byla do podniku jmenována národní správa. Roku 1947 došlo ke znárodnění podniku - za osobní účasti Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého i pražského primátora Václava Vacka. Do národního podniku Odkolek byly začleněny další společnosti: firma Zátka, Dělnické pekárny, Cukroděl a Velvarské škrobárny. V roce 1952 změnil národní podnik Odkolek jméno na Pražské pekárny a mlýny, pod nímž fungoval dalších bezmála čtyřicet let.

Moderní historie společnosti Odkolek se začala psát v roce 1994, kdy byla založena akciová společnost.

Je součástí koncernu Ramill, který vlastní několik mlýnů a pod značkou Odkolek provozuje osm pekáren, v Praze, Pardubicích, Karviné, v Brandýse nad Labem, Liberci, Rumburku, Žatci a Chomutově. Společnost Odkolek je druhým největším výrobcem a dodavatelem pekařských a cukrářských výrobků v České republice. Dceřiná společnost Unimills je největším tuzemským dodavatelem mouky. 

* FRANTIŠEK SERAFIN ODKOLEK (1817-1876)

Mlynářský tovaryš a později podnikatel v mlynářství a pekařství pocházel z rodiny, která odvozovala svůj původ od starobylého českého rytířského rodu. Roku 1840 přijal práci v Sovovském mlýně v Praze na Kampě a brzy se oženil s Marií Tršdlovou, dcerou mlynáře Františka Tršdla. Po smrti tchána roku 1850 se Odkolek stal majitelem mlýna a založil firmu „František Odkolek“, která fungovala téměř sto let, do znárodnění roku 1947. František Serafin Odkolek zemřel náhle roku 1876 ve věku padesáti devíti let. Firmu převzal jeho syn Jindřich, který byl posledním mužským potomkem rodu.

Sovovy mlýny před požárem v roce 1896.

Sovovy mlýny v dnešní podobě.

* SOVOVY MLÝNY

Nejstarší zmínka o mlýnech na Kampě pochází z roku 1393, vznikly však pravděpodobně již v 10. století. Po jejich zničení za husitských válek získal pozemek Václav Sova z Liboslavě, který vybudoval dům a hamr a dal mlýnům jméno, zachované dodnes. V 16. století byl vystavěn mlýn kamenný. Historie mlýnů je dále provázena válkami, požáry a povodněmi. V 19. století objekt výrazně přebudoval František Odkolek. Působili zde někteří významní architekti, ve 30. letech 19. století to byl Josef Kranner, v 60. letech i stavitelé Národního divadla Josef Schulz a Josef Zítek.

BRAND24

V roce 1896 mlýn opět vyhořel a nebyl dále využíván, v roce 1920 ho koupila pražská obec. Po druhé světové válce zde měla sídlo Československá Akademie věd, byl zde Ústav pro českou a světovou literaturu, Kabinet a knihovna Zdeňka Nejedlého a Kabinet pro studium českého divadla. V části budovy byly truhlářské a klempířské dílny.

Myšlenka přebudovat objekt na moderní galerii vznikla již v období mezi světovými válkami. Teprve nedávná rekonstrukce, která proběhla v letech 2000-2001, přeměnila mlýny na Museum Kampa, kde je instalována stálá expozice sbírky výtvarných umění Jana a Medy Mládkových.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).