Chceme narovnat šance exportérů na unijním trhu, říká Martina Tauberová z ministerstva průmyslu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Chceme narovnat šance exportérů na unijním trhu, říká Martina Tauberová z ministerstva průmyslu

, Tomáš Stingl, Export a podnikání,
Chceme narovnat šance exportérů na unijním trhu, říká Martina Tauberová z ministerstva průmyslu
Zdroj: MPO

V lednu se chystá setkání českých podnikatelů a zástupců německé a rakouské státní správy. Bude to jedna z šancí, jak si promluvit o protekcionismu těchto trhů, říká nová náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová. Do její kompetence bude spadat sekce Evropské unie a zahraničního obchodu.

Chtěla byste proexportní agendu ministerstva obohatit o nějaký nový prvek?

Mé vedení nebude směřovat k nějaké radikální změně, nutné jsou ale pružné reakce na politický a ekonomický vývoj v ostatních zemích, které bezprostředně ovlivňují možnosti našich exportérů. Zmínit mohu například brexit nebo obchodní konflikt mezi USA a Čínou. Do funkce náměstkyně sekce EU a zahraničního obchodu MPO přicházím s čerstvou zkušeností z působení na zastupitelském úřadě v pozici ekonomického diplomata.

V tomto ohledu připomínám, že agenda obchodního rady se v minulých pěti letech relativně změnila. Přibyly cílené služby i flexibilní projekty na podporu ekonomické diplomacie. Tuto zkušenost mohu promítnout do prohloubení spolupráce mezi všemi resorty a agenturami zabývajícími se ekonomickou diplomacií.

Zmínila jste spor mezi USA a Čínou. Americký prezident Trump hrozí obdobnou obchodní válkou také evropským zemím. Může k ní reálně dojít?

Donald Trump má sklon k silovému stylu vyjednávání s partnery, ale že by konkrétně proti EU chtěl vést přímo obchodní válku, je poněkud přepjaté. Pro něj je úhlavním ekonomickým sokem Čína se svými netržními praktikami, proti nimž je EU naopak strategickým spojencem. I přes napětí ve vzájemných obchodních vztazích, které občasná Trumpova celní opatření bohužel podněcují, považujeme Spojené státy za klíčového partnera, se kterým EU vede dialog o spolupráci, například v regulatorní oblasti.

Slibně se teď vyvíjí vyjednávání dohody o posuzování shody. Z odstraňování netarifních překážek těží zejména malé a střední podniky. Kdysi konzistentní americká obchodní politika je ovšem pod prezidentem Trumpem nevyzpytatelná a na některé jeho protekcionistické kroky je pochopitelně zapotřebí odpovídat protiopatřeními, jež Evropská komise s členskými státy EU předem konzultuje. Americký trh je nicméně natolik dynamický a lukrativní, že by českého vývozce občasné transatlantické obchodní spory neměly odradit.

Neustále se odsouvá řešení brexitu, což zvyšuje nejistotu vývozců. Jak se to promítlo do obchodu s Velkou Británií?

Bohužel to není jen nejistota, kterou odklady brexitu způsobují. Pozorujeme hlavně klesající motivaci firem investovat do přípravy na změny, které obchod s Velkou Británií zasáhnou. Jakákoliv varianta brexitu totiž znamená konec bezbariérového pohybu zboží, služeb, osob (včetně pracovní síly) či kapitálu a změny v dosavadních pravidlech pro obchodování. Forma brexitu pak jen určí, kdy k této změně dojde.

My jednoznačně prosazujeme spořádaný odchod podle podmínek výstupové dohody, abychom měli čas na dojednání nových pravidel a firmy aby se vyhnuly pádu až na ten nejnižší zaručený standard obchodování.

Co v souvislosti s brexitem vývozcům doporučujete?

Jsme si vědomi „brexitové únavy“. Jako úplné minimum, které lze exportérům doporučit, je prověřit, s kým a za jakých podmínek obchodují. Zda je jejich odběratelem či koncovým zákazníkem britský subjekt, zda nejsou závislí na dodávkách určitého zboží z Velké Británie nebo zda dodávky odtamtud nejsou rozhodující pro splnění podmínek unijních obchodních dohod s třetími zeměmi.

Doporučuji také při uzavírání nových kontraktů velmi pečlivě nastavit obchodní podmínky týkající se dopravy a celních otázek. Na webu MPO či ve speciálu businessinfo.cz/brexit firmy naleznou podrobnosti o tom, jak se jich brexit dotkne. Lze také ministerstvo kontaktovat prostřednictvím Zelené linky na čísle 800 133 331 či na e-mailové adrese brexit@mpo.cz.

Máte zkušenosti také s rakouským trhem. Rakousko letos prošlo politickou krizí, pádem vlády a předčasnými volbami. Co znamená situace a opětovné vítězství Kurzových lidovců pro byznys?

Rakousko patří dlouhodobě mezi hlavní obchodní partnery České republiky, stejně jako mezi přední investory v naší zemi. Obchodní vztahy českých a rakouských firem jsou natolik pevné, že fungují bez ohledu na aktuální složení vlád. Nelze ovšem vyloučit, že nový kabinet bude prosazovat určité priority v hospodářské oblasti, které mohou ovlivnit podnikatelské prostředí v Rakousku a tím i působení českých firem. Mám tím zejména na mysli režim vysílání zahraničních pracovníků do Rakouska a poskytování přeshraničních služeb.

Právě v Rakousku a také v Německu vládne velký protekcionismus ve prospěch domácích firem. Jak pro české podniky zajistit uvnitř jednotného trhu EU rovné šance?

Na tento stav Česko dlouhodobě upozorňuje a naším cílem je navrhnout řešení na několika úrovních, která povedou k odstranění tohoto problému. Spustili jsme na webu dotazník pro podnikatele o vnitřním trhu EU. Nashromážděné odpovědi předáme Evropské komisi, aby zintenzivnila úsilí v rámci vymáhání pravidel vnitřního trhu, zejména v oblastech směrnice o službách a vysílání pracovníků. Stejná pravidla musejí platit pro všechny bez rozdílu. MPO také pořádá cyklus seminářů po celé České republice, kde jsou podnikatelé informováni a upozorňováni na problematiku vysílání pracovníků a poskytování služeb v německy mluvících zemích.

Na plánovaný seminář v Praze 16. ledna 2020 nám potvrdili účast zástupci německé a rakouské státní správy, což je vhodná příležitost, jak tyto problémy českých podnikatelů diskutovat a hledat možná řešení. V neposlední řadě se podnikatelé mohou obrátit na specializované poradenské a asistenční služby ministerstva, jako jsou SOLVIT, JKM a kontaktní místo pro výrobky. Ty pomohou s problémy v zemích Unie.

Martina Tauberová
• Více než 18 let pracovala v různých pozicích na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Během své kariéry zpracovávala například agendu transatlantické a bezpečnostní politiky, západního Balkánu a východní Evropy.
• V letech 2002 až 2006 působila jako politický rada na Velvyslanectví ČR ve Spojených státech. V uplynulých pěti letech byla vedoucí ekonomického úseku na českém zastupitelském úřadě v Rakousku. Letos byla na počátku listopadu jmenována do funkce náměstkyně ministra pro řízení sekce Evropské unie a zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu a obchodu.
• V této pozici vystřídala Vladimíra Bärtla, který odchází do diplomatických služeb. Martina Tauberová hovoří anglicky, německy, francouzsky a rusky. Je vdaná a má dva syny.

Zaměřujete se také na problematiku západního Balkánu. Jak hodnotíte v současnosti tamější obchodní příležitosti?

Tyto ekonomiky kultivuje proces přístupu k Evropské unii. Ta na Balkáně spolufinancuje výstavbu sítě páteřních dálnic a železničních koridorů. Kupní síla balkánských firem i obyvatel už řadu let postupně roste a časem dorovná i tu naši. Země čerpají velké množství prostředků z předvstupních fondů. Chci tím říct, že cesta pro české zboží na tyto trhy se výrazně zkracuje a i českým firmám se zde mnohdy nabízejí takové podmínky, o kterých se jim doma ani nesnilo.

Jsou to třeba desetileté daňové prázdniny, úlevy a dotace až do 50 procent investovaných nákladů, v neposlední řadě dostatek volné kvalifikované pracovní síly. Myslím si, že těm českým firmám, které už nevidí další možnosti na obsazených trzích našich sousedních států, na vysoce konkurenčních trzích v západní Evropě nebo na východních trzích, které jsou v současné době pod sankcemi, se právě na západním Balkáně nabízejí další hrací pole.

Česko už na Balkáně dlouhodobě financuje rozvojové projekty. Kde nejvíce?

Jen loni vydala Česká republika na rozvojovou pomoc v šestici západobalkánských zemí přes 209 milionů korun. Menší část z těchto peněz je pak rozdělována i MPO ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Jedná se o projekty programu Aid for Trade. Jednotlivé projekty, jak již z názvu vyplývá, pomáhají budovat a dále rozvíjet především obchodní kapacity partnerských států a přispívají k jejich efektivnějšímu zapojení do mezinárodní obchodní výměny. Tradičními partnery v této oblasti jsou historicky zejména Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo.

 K symbolům rozvoje silniční sítě západního Balkánu patří Most milénia v černohorské Podgorici

V čem jsou slabiny tamějších trhů?

Českým firmám je tento trh velmi blízký nejen geograficky, ale mnohdy i jazykově a kulturně. Devadesátá léta tam ale byla dobou válek a sankcí, což tyto trhy dlouhodobě poznamenalo. Proto i výchozí pozice těchto ekonomik byla poměrně zlá. Myslím tím zejména oblasti podnikatelského prostředí, vymahatelnosti práva, dopravní dostupnosti, celkovou chudobu obyvatel a slabou kupní sílu firem. Tato situace se však prudce mění.

Českou obchodní přítomnost je možné zvýšit nalezením správného obchodního zástupce, založením či nákupem vlastní pobočky, nalezením místního subdodavatele, výrobního partnera nebo vlastní investicí. V této věci může českým podnikům pomoci například agentura CzechTrade. České firmy, které doma narážejí na překážky omezující jejich další růst nebo mají třeba jen zájem nabízet své zboží a služby na Balkáně, se mohou obrátit na Klientské centrum pro export, které sídlí v Praze.

Při nástupu do funkce jste uvedla, že přebíráte pomyslný štafetový kolík po vašem předchůdci Vladimíru Bärtlovi. V čem především?

Nastoupila jsem do dobře rozjetého vlaku. Přebírám fungující sekci Evropské unie a zahraničního obchodu s dobře nastavenými prioritami a směřováním. Stejně jako můj předchůdce i já budu v EU podporovat české postoje směřující k liberalizaci a volnému obchodu, zjednodušování podmínek vnitřního trhu, ochraně investic.

I nadále budu prosazovat podporu exportu v širším pojetí a usilovat o propojení inovací a nových technologií s podporou podnikání, exportu a internacionalizací firem v duchu nové Inovační strategie a jejího ústředního motivu Czech Republic: The Country For The Future. Na tom budeme také zakládat hlavní myšlenky nové exportní strategie. Pokračovat chci také v definování teritoriálních strategií, které nám umožní pružný a individuální přístup ke každému regionu. Jednou z výzev je bezchybné zajištění budoucího předsednictví Česka v EU, které se rychle blíží. Čeká nás v roce 2022.

PDF verze prosincového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
 Titulka Export a podnikání 12/19

Ohodnoťte tento článek
Diskuze