Chata nad zlato: v Česku dál roste poptávka po rekreačních nemovitostech - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Chata nad zlato: v Česku dál roste poptávka po rekreačních nemovitostech

, Dalibor Dostál,
Chata nad zlato: v Česku dál roste poptávka po rekreačních nemovitostech
Zdroj: Alena Volfová, MF

Ceny chat a chalup v oblíbených lokalitách se během let 2015 až 2018 zvýšily až o polovinu. Další nárůst cen oproti loňskému roku nastává od letošního jara se zahájením hlavní prodejní sezony.

Roubená, luxusně vybavená chata na horách. Tak by se dal popsat ideální objekt tuzemských realitních makléřů. Právě ceny rekreačních objektů v atraktivních oblastech v minulých letech výrazně rostly.

Pražáci v akci

Silná poptávka ze strany pražské klientely přímo ovlivňuje ceny „víkendových“ nemovitostí v dobré dojezdové vzdálenosti od metropole. „Lidé z Prahy a blízkého okolí představují zhruba 80 procent kupců rekreačních objektů ve Středočeském kraji. Mezi nejžádanější lokality patří okolí řek Vltavy, Sázavy a Berounky, z obcí jsou to konkrétně Vrané nad Vltavou, Davle, Štěchovice, Slapy, Jílové u Prahy, Čerčany, Týnec nad Sázavou nebo Černošice,“ říká Jan Bareš, oblastní ředitel pro Středočeský kraj společnosti M&M Reality.

Vlastníte chalupu?

Průměrná cena rekreačních nemovitostí v okolí Prahy se přiblížila hranici 2,2 milionu korun, což představuje zhruba desetiprocentní meziroční nárůst.

Rostou přitom nejenom ceny, ale také nároky kupujících. „Zřetelně stoupá poptávka po nemovitostech v pěkném stavu. Kupující chtějí relaxovat a užívat si volný čas, nikoliv jezdit na chatu či chalupu dřít,“ konstatuje Bareš.

Klíčová je dostupnost

Mezi další požadavky patří například dobrá dopravní dostupnost. Lidé chtějí na chatu dojet ideálně pražským MHD nebo vlakem a nechodit příliš daleko pěšky. A samozřejmě se dostat pohodlně autem až k domu. „Lidé si začali i u chat a chalup uvědomovat cenu pozemku a místa. Soukromí, vzrostlá zahrada, pěkný výhled a okolí jsou jasná kritéria, která hodnotu nemovitosti zvyšují,“ pokračuje Bareš.

Specifické jsou horské lokality, kde klienti vyhledávají vyloženě luxus. „Platí to zejména tam, kde jsou poblíž sjezdovky. Zároveň mezi kupci stoupají nároky na takové nemovitosti, které pak vybavením konkurují naprosto ve všech ohledech nejmodernějším domům,“ popisuje Bareš.


Byrokracie pohřbívá malé obchodníky. Stojí je čtvrt milionu ročně


Ceny horských nemovitostí, především pak těch luxusnějších, tlačí podle něho směrem vzhůru silná poptávka ze strany movité klientely, tedy cílové skupiny, která není limitována přísnějšími podmínkami ohledně poskytování hypotečních úvěrů platnými od začátku října 2018. Například ceny apartmánů ve Špindlerově Mlýně v současné době začínají na 100 tisících korunách za metr čtvereční. Nicméně u menších jednotek už padla i cena 200 tisíc korun za metr čtvereční, což odpovídá luxusním bytům v samém centru Prahy. Před třemi lety si nikdo neuměl takové částky představit.

Výhodná investice

V popředí zájmu kupců jsou takové rekreační nemovitosti, které nabízejí celoroční vyžití, a to mimo jiné z toho důvodu, že se jedná o zajímavou investiční příležitost. Chalupa, o kterou je mezi turisty zájem během léta i zimy, totiž dokáže prostřednictvím krátkodobých pronájmů zajistit svému majiteli větší výnos než byt v Praze.

„Investice do rekreačních nemovitostí považujeme za rozumné. Úrokové sazby hypoték se drží stále na nízké úrovni a dá se předpokládat, že chuť a potřeba opustit město a trávit volný čas v přírodě se bude stále zvyšovat,“ uvedl Ondřej Hák, ředitel produktů a rozvoje obchodu retailového bankovnictví Equa bank.

Poplatky, poplatky, poplatky
Náklady na provoz chaty či chalupy nezahrnují jen prostředky vkládané do energií či drobných oprav. Na začátku musí novopečený majitel nechat objekt za poplatek zapsat do katastru nemovitostí. Poté musí na finančním úřadě zaplatit daň z koupě, ale také bude každoročně platit daň z pozemku a nemovitosti. V některých chatových oblastech se hradí i takzvaný údržbový poplatek na údržbu a opravy společného prostranství. Další náklady souvisejí s povinností každoročních kontrol, ale také revizí kotle jednou za dva roky. Každých pět let je nutné nechat udělat revizi bleskosvodu. Většina majitelů chat platí poplatky za televizor, mnozí za internet. Přičíst je nutné také výdaje na svoz odpadů nebo za pojištění nemovitosti.

Češi tak zůstávají věrni své tradici národa chalupářů. Více než třetina obyvatel České republiky, konkrétně 36 procent, vlastní nějakou rekreační nemovitost. Nejčastěji se přitom jedná o menší chatu se zahradou, ve 42 procentech případů, nebo o víkendovou chalupu, kterou vlastní 36 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu zpracovaného Equa bank.

Každý dvacátý obyvatel České republiky využívá pro víkendové rekreace také byt nebo apartmán, který se často nachází v lyžařských střediscích. V průměru za provoz chaty se zahradou zaplatí 3700 korun měsíčně.


Čtěte také:

Ekofarmy na vzestupu: biozemědělci zachraňují byznys na venkově i tvář české krajiny


Pro většinu Čechů je pobyt na chatě či chalupě sezonní a víkendovou záležitostí. Téměř pětina dotazovaných zde pobývá několik měsíců v roce, například celé léto, někteří dokonce skoro celý rok. Pro ně je pak rekreační nemovitost skutečným druhým domovem, místem, kde tráví naprostou většinu času.

Sport i dřina

Téměř dvě třetiny Čechů jezdí na chatu či chalupu relaxovat. Každý druhý dotazovaný má rekreační nemovitost jako koníček, třetina Čechů zde zase pěstuje zdravé potraviny. Pětina Čechů uniká na chaty před městem, často za sousedy, protože zde mají prima partu. Každý sedmý Čech jezdí na chalupu sportovat. Desetina Čechů se na chalupě dře a domů se vrací velmi znavená.

Na svou rekreační nemovitost Češi nejčastěji dojíždějí do 100 kilometrů, čtyři z deseti Čechů mají rekreační nemovitost dokonce ve městě, kde zároveň i bydlí. V zahraničí vlastní rekreační nemovitost pouhé jedno procento Čechů. Náklady na provoz rekreačních nemovitostí jsou u 79 procent majitelů do tří tisíc korun měsíčně. V průměru je to 2200 korun. Jen devět procent majitelů platí za provoz rekreační nemovitosti částku vyšší než čtyři tisíce korun. Do zahrady u rekreačních objektů pak lidé dávají v průměru 1500 korun měsíčně.

Článek vyšel v magazínu Profit

Ohodnoťte tento článek
Diskuze