zavřít

Ty to zvládneš.cz - MOTORKÁŘI - SNADNÁ ZRANITELNOST



Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Británie představí na EXPO 2020 interaktivní Pavilon poezie

Britský pavilon se na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji stane místem, z něhož…

Rozhovor: K čemu je dobré vzdělání LL.M. a MBA?

Tituly MBA či LL.M. za jménem poutají pozornost. Absolvováním profesního vzdělání si…

Na Bořislavce bude stát umělecké dílo Federika Díaze

Kancelářské a obchodní centrum Bořislavka přinese letos Praze 6 nejen výraznou a světově…

Český Harvard v nedohlednu

30. září 2011, 12:00 - Kristýna Balajová
30. září 2011, 12:00

Elitní vysoké školy, založené mecenáši, se odkládají na neurčito. Miliardáři podporují školy veřejné nebo zakládají vlastní základky a gymnázia

Nejeden český miliardář má vznešený sen: vybudovat vysokou školu, která by se hned od počátku své existence mohla těšit přívlastkem „elitní“. Ústav, kde by studium bylo náročné a kvalitní stejně jako na Harvardu nebo Oxfordu. Líheň špičkově připravených manažerů, právníků nebo vědců, prostě záchytnou síť upadající české vzdělanosti. O něčem podobném uvažoval bývalý šéf ČEZ Martin Roman, agrobaron Andrej Babiš nebo finančník Karel Janeček.
V dohledné době ale miliardářská univerzita nevznikne a je otázkou, jestli se tak vůbec někdy stane. Dnes se totiž bohatí byznysmeni k myšlence staví o poznání rezervovaněji než před několika měsíci. Andrej Babiš od plánu dokonce definitivně upustil a přiznává, že vybudovat vynikající vysokou školu na zelené louce je pro něj příliš velké sousto. V tom se s ním shoduje Karel Janeček a založení matematické univerzity odkládá na neurčito. Roman zase trvá na tom, že nikdy nic podobného ve skutečnosti neplánoval. Prý jen tak fantazíroval při neformálním rozhovoru. Všichni tři se chtějí v dohledné době soustředit na skromnější vzdělávací projekty. Jako by dali za pravdu pocitu mnoha vysokoškolských pedagogů, že soukromých škol už máme víc než dost a jejich peníze by byly lépe využity jinde.

Příliš velké sousto

„Víte, vzdělání není podstatné. Nejdůležitější je znalost cizích jazyků, emoční inteligence a energie. Já vyznávám lopatkovou teorii: lídry poznáte už ve třech letech na pískovišti. Kdo tam sedí v koutku, bude tam sedět celý život,“ vysvětluje svůj názor na funkci školního vzdělávání Andrej Babiš. Přestože je prý přesvědčen, že vysoká škola je vlastně k ničemu, svoji dceru pro jistotu poslal na americkou univerzitu. A není mu lhostejná ani průprava zaměstnanců firem spadajících pod Agrofert. Holdingu chybí především technicky vzdělaní absolventi a myšlenka byla taková, že by si špičkové agronomy, chemiky nebo manažery vychoval sám na vlastní vysoké a střední škole. Z plánů ale sešlo. „Jednak by to byla velká investice, a navíc by bylo velmi obtížné to dobře personálně připravit,“ vysvětluje Andrej Babiš změnu strategie. Místo toho bude Agrofert raději spolupracovat s existujícími vysokými školami, odbornými středními školami a učilišti ve všech regionech Čech a Moravy. Firemní odborníci na lidské zdroje nyní vytvářejí seznam takzvaných páteřních škol, se kterými pak holding naváže úzkou spolupráci. Agrofert jim bude nabízet odborné praxe a stáže, navrhovat témata na závěrečné práce nebo vyšle svého člověka, aby na škole přednášel. Ukazuje se totiž, že ani zemědělský a průmyslový gigant nedokáže během několika let nahradit existující vzdělávací systém. Různorodost žádaných profesí je tak velká, že by museli založit alternativu České zemědělské univerzity nebo Českého vysokého učení technického, a to není legrace ani pro Andreje Babiše. „Něco takového bychom nedali do kupy. Bylo by velice obtížné takový počet oborů úspěšně akreditovat, takže by nám nezbylo než směrovat to studium obecně manažersko-ekonomickým směrem,“ říká personální ředitel společnosti Agrofert Holding Daniel Rubeš. „A proč vlastně konkurovat kamenným školám, které mají personální know-how, laboratoře, knihovny, dělají vědu a výzkum?“ dodává.

Nerozplynout se v šedi

Naráží tím možná na samotnou podstatu toho, proč zakládání univerzit vychází z módy. Dosavadní zkušenosti s fungováním soukromých vysokých škol totiž ukazují, že vytvořit důstojné akademické prostředí je těžší, než se před pár lety mohlo zdát. V Česku je soukromých vysokoškolských institucí na počet obyvatel nezvykle hodně (kolem padesátky) a žádné z nich se nepodařilo vybudovat si skutečně silné renomé. Zatím mají co do pověsti navrch stále univerzity veřejné, které na tom přitom v zahraničním srovnání nejsou nijak skvěle a mají za sebou také pár skandálů.
Soukromé školy, zaměřené zpravidla dost jednostranně na ekonomické, právnické a společenskovědní obory, bojují o docenty a profesory, bez nichž není možné vzdělávací programy akreditovat. Kromě personálního pokrytí čelí problému, jak získat studenty a jak si je v tvrdě konkurenčním prostředí udržet. „Zcela upřímně: těch škol je strašně moc. Studenty často nacházejí za cenu, že se jim vyloženě podbízejí. Inzerují například prezenční studium jen o sobotách nebo to, že z vás udělají inženýra bez znalostí matematiky. To ukazuje, že ty školy často odmítají fungovat jako vysoké školy,“ říká na účet soukromých vysokoškolských institucí Vladimíra Dvořáková, předsedkyně Akreditační komise. A vysvětluje tím, proč se komise v posledních letech čím dál víc zdráhá udělovat takovým školám akreditace na nové magisterské i bakalářské obory. V případě školy, která by chtěla být českým ekvivalentem Harvardu, by ale nestačilo jen přetáhnout univerzitní kapacity veřejným školám. Jak vysvětluje například Aleš Helebrant, děkan Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické, bylo by třeba sáhnout výš, a to už je problém téměř neřešitelný: „Elitní školu dělají elitní učitelé. Nestačí, když profesor hvězdného jména učí jeden nebo dva kurzy. Je třeba, aby tam aktivně působil, vedl diplomové práce. A je velmi obtížné někoho takového ze zahraničí získat, navíc na začínající školu.“

Sázka na školáky

Podstatně více než soukromé vysoké školy se osvědčila soukromá víceletá gymnázia. Praxe ukazuje, že během pár let lze vybudovat privátní střední školu, která vynikne nad ty veřejné. Vyhlášené je třeba pražské gymnázium PORG, které ostatně podporuje právě Martin Roman. Velmi dobré jméno má také gymnázium Open Gate, založené nadací finančníka Petra Kellnera a jeho manželky Renáty. Dát v krátkém časovém období dohromady kvalitní střední školu všeobecného zaměření je vcelku proveditelný úkol a vzdělávací projekty byznysmenů míří často právě tímto směrem. Nově se začínají vrhat také na základní školy, protože stále víc rodičů chce pro své dítě elitní vzdělání téměř od mateřské školy. Na PORG mají základku tři roky, v Open Gate ji otevřeli letos a základní školu chce vedle gymnázia založit také Karel Janeček. Jeho školy by měly vzniknout v horizontu několika měsíců a děti se v nich prý budou učit maximálně přirozenou cestou. Přestože jde o projekty, které určitě pomohly a ještě pomohou mnoha dětem (včetně těch sociálně znevýhodněných)ke kvalitnímu vzdělání, jejich dopady na celkovou úroveň české vzdělanosti nejsou jednoznačné. Rozsáhlé mezinárodní testování patnáctiletých žáků PISA 2009 potvrdilo, že se nevyplácí selektovat děti v raném věku podle nadání nebo sociálně-ekonomického statusu. Lepších výsledků dosahují ty země, kde dokážou vzdělávat všechny děti včetně těch průměrných stejně kvalitně. V Česku se naopak rozdíly mezi školami rapidně zvětšují. Přestože kvalitu veřejného vzdělávání by měl zlepšovat především stát, první miliardářské snahy tímhle směrem se ale už také objevily: nadace manželů Kellnerových The Kellner Family Foundation od minulého roku podporuje kromě vlastního projektu Open Gate také síť běžných veřejných základních škol, kterým přispívá na zvyšování kvality výuky. Platí jim například pedagogické asistenty a konzultanty.


Čtěte také

 Zlato - ilustrační foto

Těžaři zlata zelenají. Investoři chtějí obchodovat s kovem s nulovou uhlíkovou stopou

Svět investic do zlata má nový trend. Dal by se nazvat touhou po zeleném zlatě. Nejde tu…

23. ledna 2020

Praha Ilustrační foto

Mariánský sloup se zřejmě vrátí na Staroměstské náměstí, návrh podpořili zastupitelé

Na pražské Staroměstské náměstí se zřejmě vrátí Mariánský sloup v podobě repliky, kterou…

23. ledna 2020

Dřevěná čtvrť v dánské Kodani Fælledby se má stát domovem pro 7 tisíc lidí

Nový trend stavebnictví: dřevěná čtvrť bez betonu. V domech mají hnízdit ptáci i netopýři

Dřevěné konstrukce místo betonu a oceli jsou stále více v módě. Mají zajistit stavbám…

23. ledna 2020

Události  Premiér Andrej Babiš

Česko se propadlo v žebříčku vnímání korupce. Také kvůli Babišovým kauzám

Česká republika si loni výrazně pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce.…

23. ledna 2020

 Mobilní domek - ilustrační foto

„Mobilní“ hypotéka si našla klienty. Banky financují i domky bez čísla popisného

Loni v srpnu začala ČSOB financovat hypotékou mobilní domky i bez čísla popisného, které…

23. ledna 2020

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Pravděpodobné pojistné je opět vyšší
Růst průměrné mzdy - co všechno ovlivní v roce 2020?
Zaměstnanci a daně: roční zúčtování a slevy
Sociální pojištění u zaměstnance, OSVČ a při práci na dohodu v roce 2020
Jak se daní příjmy z kapitálového majetku
Auta
Nový ředitel Renault Trucks pro ČR a SR
Skladem, ale za tři čtvrtě milionu. Suzuki Jimny je nedostatek, z Evropy asi odejde
Hyundai i10 nové generace dorazil na český trh. Následovat bude dalších 7 novinek včetně konkurence pro ID.3
Toyota: Elektromobily se v Evropě nevyplatí, budeme se držet hybridů
Maserati představuje novu limitovanou edici a nový paket GT Sport. V Evropě se ale nedočkáme
Hry pro příležitostné hráče