Česko má nejdražší výběr daní v EU. Cestu ukazuje Estonsko

08. dubna 2016, 11:27 -
08. dubna 2016, 11:27

Česká daňová správa nepatří mezi evropské hvězdy. Minimálně pokud jde o náklady na výběr daní. Na vybranou stokorunu stát utratí 1,3 koruny. Podobně je na tom v evropském srovnání i Slovensko či Německo. Společně patří mezi státy s nejnákladnějším výběrem daní v EU. Naopak nejlevněji se daně vybírají v Polsku a Estonsku. V Polsku za sto zlotých daňového výnosu stát zaplatí 0,15 zlotých, vyplývá ze srovnání, které zpracoval EU Office České spořitelny.

Jenže nákladnost výběru daní nevypovídá nic o úspěšnosti výběru daní. „Při znalostech dat o spotřebě je například možné poměrně úspěšně odhadnout, kolik by se mělo vybrat na dani z přidané hodnoty. Zatímco v Rumunsku, v Litvě či na Slovensku se někde „po cestě“ ztratí až 40 procent potenciálních státních příjmů z DPH, v polovině zemí EU, zpravidla ve starých členských státech se ztrácí méně než 15 procent příjmů,“ uvádí Vít Macháček z EU Office České spořitelny.

Rozdíl je vidět i na nejlevnějším Polsku a Estonsku. Zatímco polské daňové správě uteče přes čtvrtinu potenciálního výnosu DPH, v Estonsku se ztráty počítají v řádu 16 procent. Česko je mezi těmito zeměmi. Nejméně úniků DPH vykazují Švédsko, Nizozemsko a Finsko, vyplývá ze srovnání.

Třetina příjmů států

DPH a další nepřímé daně hrají větší roli v daňových příjmech nových členských států. Zatímco v Maďarsku se díky vysoké základní sazbě DPH (27 procent) vybere na nepřímých daních téměř polovina ze všech daní, v Německu či v Belgii se vybere méně než 30 procent daňového výnosu. V průměru nepřímé daně představují přibližně třetinu daňových příjmů členských států, což reprezentuje 15 procent jejich HDP.

„Podíl přímých daní na celkovém výběru se v rámci EU liší poměrně značně a dělící osa je také do značné míry určená bývalou železnou oponou,“ dodává Macháček. Zatímco v nových členských státech vytváří přímé daně okolo 20 procent daňových příjmů, například ve skandinávských zemích tímto způsobem vybírají více než 50 procent daní.

Nejvyšší sociální příspěvky

Ve Skandinávii ovšem sociální systém financují právě z daní a mnohem méně systémem sociálního pojištění, než například v České republice. Podíl sociálního pojištění na dánských daňových příjmech je minimální. Nejvyšší podíl sociálních příspěvků na celkovém zdanění je v České republice a na Slovensku, kde tvoří 45 procent z daňového výběru.

Průměrně se v EU na přímých daních inkasuje až třetina daňového výběru, který činí přibližně 13 procent evropského HDP. Většina států spoléhá nejvíce na zdanění fyzických osob. Jedenadvacet členských států dostává více než 60 procent z přímých daní zdaněním fyzických osob. Ve skandinávských zemích je to až 80 procent.


Čtěte také:

Utíkají vám daně a máte špatnou státní správu, kritizuje Brusel Česko

Komise zváží český návrh na systém přenesené daňové povinnosti

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Příjmy v předčasném důchodu v roce 2018
Auta
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při…
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Kvíz: Poznáte model auta jen podle fotky interiéru?
Technologie
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
GDDR6 bude rychlejší, než jsme čekali. Samsung uvádí čipy běžící na taktu 18,0 GHz
První Age of Empires se vrací po 20 letech. 4K remaster vyjde za měsíc a bude levný
Takhle budou za pár let vypadat hry. Unity je v nejlepší formě
Intel chystá samostatná GPU odvozená z čipů Tiger Lake a Alder Lake. První za dva roky?
Hry pro příležitostné hráče