Česko je na zvládnutí krize připravené

30. října 2008, 14:45 - Pavel Hanslíček
30. října 2008, 14:45

Více než šedesát procent...

Celý podtitul: Více než šedesát procent hypoték v Polsku a Maďarsku je v západních měnách

Problémy s likviditou v případě Maďarska, Ukrajiny, Srbska či Běloruska potvrzují, že současná finanční krize neušetří ani rozvíjející se trhy, mezi něž se stále řadí i Česká republika. Přitom právě střední a východní Evropa dlouho nabízela zajímavé zhodnocení vloženého kapitálu. „Zdejší cenné papíry, obligace a měny představují měřítko pro další rozvíjející se trhy. Důsledky krize ale zasáhly celý svět, nevyhne se jí tedy ani Česká republika, otázkou je jen rozsah dopadu,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO Constantin Vayenas, ředitel výzkumu pro rozvíjející se trhy švýcarské banky UBS. „Na druhé straně Česko má výhodu silných fundamentálních faktorů. Máte-li dobrou finanční pozici, vyrovnanou obchodní bilanci a nižší úrokové sazby odrážející přebytek kapitálu, jste na zvládnutí krize lépe připraveni než jiné země,“ domnívá se. To podle Vayenase potvrzuje i relativní síla české koruny: „Směnný kurz totiž funguje stejně jako cena akcií – je to indikátor vnímání pozice vaší ekonomiky ze strany investorů.“

EURO: Investoři z rozvíjejících se trhů většinou neinvestovali do problematických finančních instrumentů, proč musejí nyní trpět za chyby vyspělých zemí? VAYENAS: Na rozvíjející se trhy se krize přenáší několika hlavními kanály. První z nich představuje pokles vývozu a odliv zahraničních turistů. Druhým je silné omezení kapitálových toků – kapitálové trhy se uzavřely pro nové emise akcií a dluhopisů i pro nové půjčky. Například počet IPO na rozvíjejících se trzích se meziročně v prvním pololetí snížil o 55 procent. A ve druhé polovině roku nemůžeme čekat primární emise akcií v podstatě žádné. Třetí kanál představuje omezení financování obchodů ze strany bank. Přitom tento způsob financování byl donedávna považován za bezpečný a je zásadní pro fungování základních ekonomických procesů. Posledním je odliv peněz, které investoři ukládají do bezpečnějších instrumentů, za něž trochu paradoxně považují dolary a americké pokladniční poukázky. To dále vede k oslabení měn rozvíjejících se zemí, jak můžeme vidět od Singapuru přes Tchaj-wan až po Brazílii.

EURO: Jak se krize konkrétně projeví na tempu růstu rozvíjejících se zemí? VAYENAS: Dosahovalo-li donedávna tempo růstu pěti až šesti procent, nyní se sníží o dva procentní body a možná i více. Přitom si ale uvědomme, že ani v dobách rozsáhlých krizí, jako byla asijská v roce 1997, ruská v roce 1998 či argentinská o tři roky později, růst rozvíjejících se trhů nikdy neklesl pod 2,5 procenta. Podíváme-li se na stejnou otázku z pohledu vývoje v regionech, vidíme zřetelné rozdíly. Nejrychleji stále roste Asie. Například Čína si zřejmě i ve třetím čtvrtletí udrží růst kolem devíti procent. Nicméně i v případě asijských ekonomik počítáme s poklesem tempa růstu, které by se dle našich propočtů mělo snížit asi na šest procent. Ale ani tato předpověď nemusí být spolehlivá – ukazuje se, že ekonomický růst může skončit opravdu rychle. Například v Singapuru již nastala recese, loni tamní ekonomika vrostla téměř o osm procent a letos počítáme nanejvýš se dvěma procenty. Pokud jde o středo- a východoevropské ekonomiky, tento region byl donedávna kvůli větší vzdálenosti od USA považován za oblast poměrně bezpečných investic, ale i zde se situace mění. Posledním regionem rozvíjejících se zemí je Latinská Amerika, která nás opravdu nemile překvapila, zpomaluje totiž hodně rychle. Za tím z velké části stojí pokles cen komodit. Ty jsou pro rozvíjející se ekonomiky stále klíčové, dosud tvoří asi šedesát procent jejich vývozu. Pokles jejich cen tedy vede i ke snížení průměrného tempa růstu těchto zemí.

EURO: Střední Evropa moc surovin neexportuje, jaký vývoj zde očekáváte? VAYENAS: Tento region naopak bude z poklesu cen komodit profitovat. Navíc se díky nim můžete méně soustředit na inflaci, která byla vloni hlavním tématem. Ale řada středo- a východoevropských zemí má jiný problém – rozsáhlé závazky v cizích měnách. To platí například pro pobaltské státy, Bulharsko, Rumunsko či Maďarsko, které vykazují vysoké deficity běžného účtu. To nevadilo v době růstu ekonomiky, nicméně napjatá situace vede k poklesu měn těchto států, což prodražuje financování těchto závazků. A to neplatí jen pro státní dluhy – v zahraničních měnách si hodně půjčovali i spotřebitelé. Například v Polsku, Maďarsku a Chorvatsku podíl hypotečních úvěrů v devizách dosahuje šedesáti procent. A pokles kurzů domácích měn splácení těchto závazků prodražuje. Kromě toho se nyní i ve vašem regionu projevuje další zvláštnost rozvíjejících se trhů – kapitál, který si tyto země půjčují, většinou není domácí.

EURO: Zmínil jste financování nemovitostí zahraničními úvěry. Přitom právě nemovitosti odstartovaly krizi ve Spojených státech amerických. Nevznikla cenová bublina i ve středoevropském regionu? VAYENAS: Zdejší státy doháněly vyspělejší země západní Evropy, což je logickým důvodem k růstu cen. V současnosti rostoucí náklady na splácení hypoték určitě ovlivní schopnost občanů brát si další úvěry. Dlužníci se totiž při sjednávání půjček na bydlení chránili fixací úrokových sazeb ale ne fixací kurzu. A zde je další rozpor – standardně když klesá ekonomika, snižují se i úrokové sazby, což pomáhá ekonomice. Ale to se nyní rozhodně v případě hypoték neděje. Navíc ve střední Evropě masivně investovali občané a realitní společnosti ze západní části kontinentu. A i ti se nyní obtížně dostávají k úvěrům, což opět omezuje příliv peněz do vašich realit a může tlačit na úpravy cen.

EURO: Kdo budou tedy vítězové a poražení ve středoevropském regionu? VAYENAS: Klíčové poučení zní, že záleží na fundamentálních ukazatelích ekonomiky. Můžete je dlouho ignorovat, ale v určitém okamžiku se projeví a musíte se s nimi vypořádat. Nejtvrdší dopady lze proto očekávat v zemích, kterým chybí nejvíce kapitálu. Tedy státy s velkým schodkem zahraničního obchodu. Pod tlak se rovněž dostanou ekonomiky s pevnými směnnými kurzy měn. Ze zmíněných příčin se obávám vývoje zejména v pobaltských zemích. Dalším významným poraženým je Rusko. To, co se tam děje, otřáslo mnohými investory. Ruská burza se od května propadla téměř o sedmdesát procent. Přitom ještě před dvěma měsíci bylo Rusko považováno za solidní zemi, která má významné zahraniční rezervy a je do určité míry izolovaná od zbytku světové ekonomiky. A když jednou investoři zažijí takové rozsáhlé rozčarování, tak obnovení důvěry trvá opravdu dlouho. To může být pro další vývoj Ruska poměrně zásadní překážkou – jeho dosavadní rychlý rozvoj byl z velké části založen na snadné dostupnosti úvěrů pro korporace, které si často půjčovaly v zahraničních měnách. To platilo i pro firmy, jako jsou řetězce restaurací. A ty nyní čekají opravdu těžké časy. Jejich závazky jsou splatné v dolarech či eurech, ale tržby uskutečňují v rublech, jejichž kurz klesá.

EURO: Kterých sektorů ruské ekonomiky se případný problém se splácením úvěrů bude týkat nejvíce? VAYENAS: Do konce letošního roku musejí ruské firmy splatit nebo refinancovat přibližně 45 miliard dolarů. K tomu budou potřebovat pomoc ruského státu a jeho rozsáhlé devizové rezervy. Stát bude jistě připraven podpořit nejvýznamnější sektory hospodářství, ale určitě ne všechny dlužníky. Podpora se bude týkat hlavně velkých bank a strategicky důležitých společností, zejména vývozců komodit. Naopak menší firmy budou strádat. Nicméně Rusko začíná mít problém i s další věcí – klesající ceny surovin omezují příliv devizových prostředků. Uvědomují si to i politici, kteří ruský rozpočet pro příští rok nastavili na kurz šedesát dolarů za barel ropy. To prokazuje, že se Rusko z předchozí krize poučilo a myslí na tvorbu rezerv. Klíčovým bude, jak dlouho zůstanou světové finanční trhy uzavřené pro ruské firmy. Jestliže letos musejí ruští dlužníci splatit zmíněných 45 miliard dolarů, v příštím roce to bude již 115 miliard.

EURO: Za rychlým růstem středoevropských zemí stojí přímé zahraniční investice. Budou se nyní investoři stahovat? VAYENAS: Když někde stavíte továrnu, uvažujete o dlouhodobých perspektivách. Proto neočekáváme hromadné odchody investorů do výrobních kapacit či služeb ze zdejšího regionu. Co by to případně mohlo změnit, je neschopnost mateřské společnosti takovou investici a její provoz dále financovat. To záleží na dostupnosti kapitálu a na tom, zda firmy dokážou přesvědčit banky o kvalitě svých projektů.

EURO: Nicméně se například spekuluje o odchodu některých bank ze střední a východní Evropy… VAYENAS: Banky jsou ve zcela jiné situaci než výrobní podniky – představují totiž epicentrum celé krize. Proto po celém světě omezují operace a šetří náklady. Přitom je vždy jednoduší omezovat náklady v ostatních zemích než na mateřském trhu. Místní politici mají totiž na pobočky zahraničních bank méně pák, kterými je mohou přimět k větší úvěrové angažovanosti. Nejpravděpodobnější scénář tedy říká, že pobočky zahraničních bank ve střední a východní Evropě zůstanou, ale výrazně omezí úvěrování. A bude platit, že čím dále od centrály, tím více ochota poskytovat úvěry poklesne. To se však bude lišit zem od země a může hodně záležet na osobních vztazích a preferencích členů nejvyššího vedení těchto bank. Například najde-li se v představenstvu někdo, kdo zná dobře některou zemi, třeba Česko, může prosadit menší škrty tady než v ostatních státech. V centrálách se totiž často dělají rozhodnutí jen na základě novinových článků a ne osobní znalosti situace. Proto je důležité, aby u zahraničních bank lobbovali oficiální představitelé jako ministr financí či guvernér centrální banky.

EURO: V první vlně krize se na kapitálovém posílení finančních institucí významně podílely suverénní fondy z Asie a arabských zemí. Nyní se stáhly. Myslíte, že se vrátí na trh? VAYENAS: Tyto investory odradil masivní objem výprodejů a s tím spojený pokles burz. Ztratili mnoho peněz a nyní jsou výrazně opatrnější. Navíc se začínají obávat současného vývoje domácích ekonomik. Cena ropy totiž prudce klesla, což tyto fondy rovněž nutí šetřit a spíše se soustředit na podporu ve vlastní zemi. Obavy má i Čína, která snižuje sazby a hledá cestu k podpoře růstu. Pokud se ale v dalších měsících situace stabilizuje, lze očekávat obnovení aktivity suverénních fondů i na západních finančních trzích.

BOX
Constantin Vayenas Vzdělání získal v Jihoafrické republice na University of Port Elizabeth a University of South Africa, dokončil také International Executive Programme na prestižním francouzském INSEAD a vyučoval na Curyšské univerzitě. Pro švýcarskou bankovní skupinu UBS pracuje od roku 1991, kdy nastoupil do její centrály v Curychu. Následně se několik let v rámci divize UBS Investment Bank věnoval práci s korporátními klienty v Londýně a New Yorku. V roce 2007 byl jmenován do pozice ředitele výzkumu UBS pro rozvíjející se trhy.

TABULKA
Pokles ve vyspělých ekonomikách a v Rusku

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Práce pro více zaměstnavatelů během roku 2017 a daně
Povinné ručení? Nejlevnější není vždy nejlepší
Chcete si přivydělat? Staňte se členem volební komise
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Vyplatí se fixovat si letos cenu elektřiny?
Auta
Automobilce Mini došla trpělivost. Na Dakar pošle auta s…
Je pohon na LPG ohrožený druh? Originálních aut na plyn už moc nekoupíte
Škoda představuje model Ke Luoke. Je to prodloužený Karoq pro Čínu
Subaru Impreza páté generace dorazila do ČR. Je to vážně zajímavé auto
Aston Martin V8 Vantage změnil tvář i motor. Je přeplňovaný a dodává ho Mercedes
Technologie
Koupě roku? Amazon dnes prodává Galaxy S8 jen za 13 200 Kč
Další devadesátková hra zdarma. Stáhněte si akci MDK
AMD brzo vydá nové procesory, podpora už je v BIOSech. APU Raven Ridge možná v lednu?
10 tipů na nejlepší tablety pro práci i zábavu [Vánoce 2017]
ASLR je vinou chyby ve Windows 8/10 méně funkční než ve starším Windows 7
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít