Menu Zavřít

Česká reforma veřejných financí si může vzít příklad zvenčí

10. 2. 2003
Autor: Euro.cz

Nejenom ČR se zabývá reformou veřejných financí. Stejné problémy s deficitem před časem řešilo Nizozemsko či Švédsko, dnes je řeší i Slováci. Ve všech reformách přes určité odlišnosti převažují výdajové škrty nad zvyšováním příjmů. Nizozemsko Počátkem devadesátých let dosahovaly fiskální deficity přibližně 4 % HDP.

Nejenom ČR se zabývá reformou veřejných financí. Stejné problémy s deficitem před časem řešilo Nizozemsko či Švédsko, dnes je řeší i Slováci. Ve všech reformách přes určité odlišnosti převažují výdajové škrty nad zvyšováním příjmů.

Nizozemsko

Počátkem devadesátých let dosahovaly fiskální deficity přibližně 4 % HDP. Po roce 1995 se ovšem začaly rychle snižovat a v roce 2000 již veřejné rozpočty dosáhly přebytku 1 % HDP. Úspěšná fiskální konsolidace se s malým zpožděním promítla i do poklesu veřejného dluhu, jenž se koncem dekády dostal pod 60% úroveň u výchozích cca 75 % HDP. Z hlediska struktury konsolidace se v Nizozemsku jednalo v zásadě o výdajovou reformu. Zatímco příjmy veřejných rozpočtů si v letech 1995 až 2000 udržely přibližně konstantní úroveň (46 % HDP), výdaje klesly o téměř šest procentních bodů na 45 %. Konsolidační snahy započaly ovšem již v roce 1992, kdy v souvislosti se zpracováním prvního Konvergenčního programu došlo k upřesnění reformních plánů z koaliční vládní dohody z roku 1989. Cílem bylo snižovat fiskální deficit ročně o půl procenta HDP tak, aby byl splněn maastrichtský limit do roku 1993. Konsolidace byla plánována jako výdajově založená při zachování stabilního podílu složené daňové kvóty na HDP. V roce 1994 při zpracovávání nového Konvergenčního programu se začal klást větší důraz na přijetí strukturálních reforem. Vláda začala využívat střednědobé výdajové stropy (definované v reálných hodnotách), které zahrnovaly i sociální a zdravotní výdaje. Reálné vládní výdaje měly klesat o 0,7 % ročně. Díky tomu se nejen snižoval fiskální deficit, ale mohlo dojít také ke snížení vysoké daňové zátěže. Jako zajímavé fiskální pravidlo lze vnímat politickou dohodu, která platí od roku 1998 v souvislosti s nástupem nové koaliční vlády. Případně vyšší než očekávané příjmy budou použity ke snížení veřejného dluhu. Klesne-li ovšem deficit pod 0,75 % HDP, rozdělí se tyto dodatečné příjmy v poměru 1:1 na snížení dluhu a snížení daňové zátěže. V průběhu devadesátých let se v Nizozemí odehrála řada konkrétních úprav, s dopadem zejména na výdajové straně veřejných rozpočtů.

Švédsko

Ekonomická situace Švédska byla počátkem devadesátých let negativně ovlivněna bankovní a následně i ekonomickou krizí. Fiskální pozice se tak dostala do deficitu téměř 12 % HDP. Po odeznění nákladů sanace bankovního systému a provedením zásadních fiskálních reforem došlo k rychlé fiskální konsolidaci ústící v přebytek ve výši 2 % HDP v roce 1998, a na této úrovni setrvává fiskální saldo dodnes. Úspěšná konsolidace se odrazila i v poklesu míry veřejného zadlužení z více než 75 % HDP v polovině dekády na cca 61 % v roce 2000. Struktura fiskální konsolidace spočívala jak v příjmových, tak výdajových opatřeních. Váhově ovšem jednoznačně převažovala redukce výdajů. Celkové příjmy veřejných rozpočtů mezi lety 1995 a 2000 vzrostly o necelé dva procentní body ve vztahu k HDP, kdežto veřejné výdaje ve stejném období klesly o více než osm procentních bodů. Konsolidace započala na přelomu let 1994 a 1995. Cílem specifikovaným v Konvergenčním programu bylo stabilizovat úroveň veřejného dluhu do roku 1996 a odstranit fiskální deficit do roku 1998. Byla dohodnuta čtyřletá trajektorie snižování fiskálních deficitů a zavedly se také nominální agregátní výdajové cíle. Zhruba šedesát procent konsolidačního úsilí mělo pramenit z úspor výdajů a čtyřicet procent z úprav na straně příjmů veřejných rozpočtů. V roce 1997 byl zákonem nově definován střednědobý cíl pro celé veřejné finance v podobě dosahování přebytků veřejných rozpočtů ve výši 2 % HDP v průměru za celý hospodářský cyklus (jde o způsob přípravy na fiskální dopady procesu stárnutí populace).

Slovensko

V loňském roce se na Slovensku výrazně urychlily reformní snahy v oblasti veřejných financí. Cílem fiskální politiky je přispět ke stabilnímu a rovnovážnému makroekonomickému vývoji a k naplnění integračních záměrů prostřednictvím snižování fiskálního deficitu a postupného plnění maastrichtských kritérií. Podle aktualizovaných údajů se předpokládá následující vývoj deficitu veřejných rozpočtů: 2003 - 5 %, 2004 - 3,8 %, 2005 - 3,3 % Obdobně jako v ČR, i na Slovensku je fiskální politika výrazně ovlivněna probíhajícím procesem reformy veřejné správy. Reforma veřejných financí je postavena zejména na reformě zdravotnictví, sociálního a důchodového systému a reformě vzdělávání. Konkrétně se jedná o následující opatření:

Důchodový systém - od 1. 1. 2004, indexace důchodů dle inflace, úprava konstrukce důchodových dávek, plánuje se vybudování fondového pilíře při použití zdrojů z privatizace, podpora dobrovolného připojištění

Sociální systém - od roku 2003, snížení přídavku na dítě, zpřísnění podmínek vyplácení dávek (např. suma sociálních dávek pro jednu rodinu nesmí přesáhnout 10 500 Sk)

Zdravotnictví - oddlužení systému, od 1. 7. 2003 rozdělení systému na povinný a doplňkový, zavedení či zvýšení přímé spoluúčasti pacienta na úhradě nákladů, definuje se rozsah výkonů, léků a pomůcek hrazených z povinného zdravotního pojištění

Vzdělávání - prosazování vícezdrojového financování včetně školného (spolu se zlepšením systémů sociální podpory studentů - systém půjček) Reforma veřejných financí - zjednodušení struktury státních fondů (z původních dvanácti zůstaly pouze dva), zákonem (od roku 2005) se omezí možnosti zadlužování územních samospráv, výrazné zpřísnění možnosti poskytovat státní záruky, rozvoj systému státní pokladny, posílení systému kontroly, postupné uplatňování režimu programového rozpočtování, tvorba střednědobých rozpočtových výhledů.

PRAMEN: ROZPOČTOVÝ VÝHLED 2003-2006: KONCEPCE REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ

Příjmové a výdajové úpravy aplikované v Nizozemsku

Výdaje

plošné výdajové škrty centrální vlády, 1992 a 1993,

reforma financování zdravotnictví, 1992

zpřísnění podmínek pro výplatu dávek v invaliditě, přičemž v Nizozemsku je tento systém úzce provázán se systémem nemocenských dávek, 1992, 1993, 1994 a 1996

nominální stagnace minimální úrovně sociálních dávek, 1993-1996

zpřísnění podmínek pro výplatu dávek v nezaměstnanosti, 1995 a 1996

revize systému dávek sociální péče - přenos odpovědnosti více na komunální úroveň, snížení možnosti pro zneužití systému a celkové zjednodušení systému (pouze tři dávky), 1996

Příjmy

zvýšení přímých daní v důsledku daňové progrese (DPFO), 1993

zvýšení sazby sociálního pojištění a výběru DPPO, 1993

reverze těchto kroků v roce 1994 a další snížení daňové zátěže v letech 1996 a 1997

snížení sazby sociálního pojištění placeného zaměstnavateli, 1997

zvýšení sazby pojistného placeného zaměstnanci, 1997

zvýšení daní z energií, 1997

Příjmové a výdajové úpravy aplikované ve Švédsku

Výdaje

reforma dávek podporujících rodiny a reforma předčasných důchodů, 1994

snížení vojenských výdajů, 1994 omezená indexace důchodů, 1994

nižší dětské přídavky a méně štědré dávky rodinné politiky, 1995, 1996

úspory v důchodových a nemocenských dávkách, 1995, 1996

snížení výdajů na nezaměstnanost, podpory a veřejné investice, 1995, 1996

snížení štědrosti dávek v nezaměstnanosti, nemocenské, dávek souvisejících s bydlením a úspory v systému aktivní politiky v zaměstnanosti, 1995,

reforma důchodového systému, 2001

Příjmy

plné zdanění dividend a kapitálových zisků, 1994

zvýšení daňové sazby na důchodové dávky z privátních zdrojů, 1994

daně z bohatství a vyšší majetkové daně, 1994

pouze částečná indexace odečítatelných položek u DPFO, 1994

zvýšení státní daně z příjmů, 1994

zvýšení sazby sociálního pojištění placené zaměstnavateli, 1994

vyšší majetkové daně pro podnikatelský sektor a zemědělství, 1994

zvýšení nepřímých daní a ekologicky laděných daní, 1994

(Úpravy v posledních třech bodech byly přijaty k zabezpečení finančního pokrytí placení odvodů do rozpočtu EU)

Deficit veřejných rozpočtů kandidátských zemí

(procenta z HDP v roce 2002)

Bulharsko -0,8

Kypr -2,6

Česká republika -6,4

Estonsko -0,2

Maďarsko -6,0

Lotyšsko -1,8

Litva -1,9

Malta -5,2

Polsko -4,1

Rumunsko -2,7

Slovensko -4,6

CONTENT24

Slovinsko -1,8

Turecko -13,2

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).