ČESKÁ PERLIČKA - Euro.cz

Přihlášení

ČESKÁ PERLIČKA

, Blanka Růžičková Euronews a.s.,
ČESKÁ PERLIČKA
Zdroj: Euro.cz

Vítězem soutěže má být významný dlužník Fondu národního majetku

Vláda má tento týden schválit prodej státního podílu v bižuterním podniku Železnobrodské sklo (ŽBS). Proběhlo veřejné výběrové řízení a příslušná komise složená ze zástupců Fondu národního majetku a ministerstev financí a průmyslu vybrala vítěze, sklářskou společnost Bijou Terra. Jejímu vítězství už zdánlivě nic nestojí v cestě. Materiál byl předán do vlády a doporučení komise potvrdili i ministři Mertlík a Grégr. Týdeník EURO má ovšem k dispozici dokument dokládající, že jeden z vlastníků vybrané firmy je významným dlužníkem Fondu národního majetku.
Z dokumentu vyplývá, že třetinový vlastník společnosti Bijou Terra, firma Ornela, dluží fondu přes sto milionů korun. Tento dluh vznikl v souvislosti s privatizací podniku České perličky a fond dlužnou částku vymáhá žalobou už od roku 1997. Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil, že Ornela dluh dosud nezaplatila.
Firma Bijou Terra nyní nabídla za 89,2 procenta akcií společnosti Železnobrodské sklo 280 milionů korun. Odborníci uvádějí, že tato cena zhruba odpovídá skutečné hodnotě prodávaného majetku. Z prohlášení komise vyplývá, že Bijou Terra bude pro Železnobrodské sklo nejlepším vlastníkem. Vyzná se v oboru a předložila nejlepší podnikatelský záměr. Nenabídla sice nejvyšší cenu a je až druhá v pořadí za společností Agentura Diamond, ta však nabídla jen o milion více a s výrobou skla nemá žádné profesní zkušenosti.

Mertlíkova pomoc.
Lidé, kteří přípravu soutěže i její průběh sledovali, tvrdí, že byla šitá na míru právě firmě Bijou Terra a že se pro ni osobně angažoval ministr Pavel Mertlík.
Za zájmy společnosti Bijou Terra se měl postavit v několika případech. Z pozice nejvyššího šéfa Fondu národního majetku už vloni v srpnu prosadil, aby do představenstva železnobrodských skláren usedl zástupce firmy Bijou Terra Otakar Havel. V únoru letošního roku se Mertlík ve vládě postaral o to, aby se podíl v Železnobrodském skle neprodával přímo, tedy v soutěži, v níž rozhoduje jen cena. Místo takového prodeje navrhl změnu privatizace na dvoukriteriální výběrové řízení, kde do hry vedle ceny vstupuje podnikatelský záměr. Kritéria podnikatelského záměru zpracoval Mertlíkův úřad tak, že nikdo kromě firmy Bijou Terra neměl v soutěži šanci.
Okruh zájemců o podíl v ŽBS se navíc výrazně zúžil tím, že se za účast v soutěži platilo 240 tisíc korun. Tento nevratný účastnický poplatek byl například mnohem vyšší než v soutěži o pardubické Paramo, v níž zájemcům o tento strategický petrochemický podnik stačilo jen padesát tisíc korun.
Dvoukolového veřejného výběrového řízení se nakonec zúčastnily jen tři firmy. Kromě Bijou Terry a Agentury Diamond ještě liberecký investiční fond LIF, který ovšem za akcie ŽBS nabídl jen 250 milionů korun, tedy mnohem méně než jeho soupeři.

Střet zájmů.
Otakar Havel nastoupil do ŽBS v době, kdy se počítalo s přímým prodejem akcií. Lidé kolem Bijou Terry a s ní spřízněné obchodní společnosti Jablonex se netajili tím, že by chtěli, aby se podnik zařadil do jejich skupiny. Otakar Havel byl generálním ředitelem společnosti Jablonex, která Bijou Terru zakládala, a zasedal i ve statutárních orgánech dalších firem skupiny. Ministr Mertlík se po jeho jmenování do představenstva ŽBS ohradil proti námitkám o střetu zájmů a pro časopis Týden uvedl, že také fond s Havlovým jmenováním souhlasí. Otakar Havel je v Cibulkových seznamech spolupracovníků StB veden jako agent.

Krátká paměť.
Ministr Mertlík minulý čtvrtek pro týdeník EURO uvedl, že si na přípravu privatizace ŽBS už přesně nepamatuje. Zároveň rozhodně odmítl nařčení, že se v této kauze osobně angažoval. Prohlásil, že o vítězství Bijou Terry standardně rozhodla výběrová komise a on její rozhodování nijak nekorigoval. Zdůraznil, že s lidmi, kteří stojí v pozadí nynějšího favorita soutěže, společnosti Bijou Terra, se nikdy nesetkal a ani Otakara Havla vůbec nezná. Ze stejného důvodu mu tedy není nic známo ani o tom, že se Havlovo jméno objevilo v Cibulkových seznamech.
Mertlík nepopírá, že se 12. srpna minulého roku osobně zúčastnil jednání komise Fondu národního majetku pro výkon akcionářských práv, na níž se rozhodlo o jmenování Havla do ŽBS. Říká však, že tam nepřišel kvůli sklárnám, ale protože se chtěl seznámit s agendou úřadu, jenž je mu přímo podřízený. Na stejné komisi se navíc projednával postup zástupců fondu na nadcházejících valných hromadách energetických firem, a to je obor, jehož kontrolu Mertlík považuje za klíčovou.
Tři účastníci zasedání komise ovšem pro týdeník EURO popsali celou záležitost jinak. Tvrdí, že se Mertlík předem zajímal, kdy bude mít komise na programu přípravu valné hromady ŽBS. Na jednání komise se pak dostavil se svým poradcem Františkem Škodou a s požadavkem, aby byl Havel jmenován do představenstva ŽBS. Jeho jmenování bylo pro ministra a jeho poradce natolik důležité, že se dokonce vzdali možnosti zastoupení svého úřadu v orgánech ŽBS.
Havel byl skutečně do představenstva ŽBS nakonec jmenován místo dřívějšího zástupce ministerstva financí, ředitelky odboru Ireny Kreisingerové.
Zápis z jednání komise, který má týdeník EURO k dispozici, vypovídá o tom, že celá záležitost byla složitější. Ministr Mertlík i jeho poradce Škoda se zasedání komise 12. srpna skutečně zúčastnili. V zápisu se poté objevilo, že má být Havel jmenován do představenstva ŽBS. Ale až o čtyři dny později, na jednání výkonného výboru Fondu národního majetku, bylo rozhodnuto, že nahradí v představenstvu ŽBS Irenu Kreisingerovou. Tohoto jednání výkonného výboru se už nikdo z ministerstva financí nezúčastnil.

Bílý kůň.
Otakar Havel byl v představenstvu ŽBS jen několik měsíců. Odešel v květnu letošního roku, měsíc poté, co fond vyhlásil podmínky soutěže na akcie ŽBS. Havlova účast v představenstvu ŽBS už nebyla nutná. Podmínky soutěže byly vyhlášeny tak, aby vyhovovaly zájmům seskupení Bijou Terra.
Veřejné výběrové řízení na 89,2 procenta akcií ŽBS bylo vyhlášeno začátkem dubna jako dvoukolové a uzávěrka druhého kola byla 8. srpna letošního roku. Odpůrci tohoto způsobu privatizace upozorňují, že právě ve druhém kole mohou zájemci, pokud se dostanou k informacím o konkurenčních nabídkách, ještě upravit nabízenou cenu či doplnit podnikatelský záměr. Za podezřelý proto považují právě fakt, že se ministr Mertlík osobně zasadil o to, aby se místo veřejné obchodní soutěže, v níž se otevírají obálky s nabídkami za účasti mnoha osob a jediným rozhodujícím kritériem je pouze nabídnutá cena, v případě ŽBS uplatnilo právě vícekriteriální dvoukolové výběrové řízení.

Změna soutěže.
Vláda o dokončení privatizace ŽBS rozhodla už v roce 1998. Původně se počítalo s přímým prodejem nebo soutěží, v níž rozhodne nejvyšší nabídka. Když však kabinet letos v únoru schvaloval definitivní verzi, odhlasoval veřejné výběrové řízení.
Bývalý předseda FNM Michal Hrubý uvedl, že to byl právě Mertlíkův úřad, který prosazoval pro Železnobrodské sklo veřejné výběrové řízení, a to proti vůli fondu. „Chtěli jsme jednokriteriální soutěž, v níž rozhodne nejvyšší nabídka, řekl týdeníku EURO. Vysvětlil, že šlo o podnik, který nemá monopolní postavení a pro české hospodářství žádný strategický význam. Čili odpadá důvod, proč by měl stát do jeho privatizace zasahovat. Mnozí právníci se navíc dodnes domnívají, že vícekriteriální řízení nemá oporu v české legislativě. Podklad, který požadoval u prodeje akcií ŽBS vícekriteriální veřejné výběrové řízení, připravila pro vládU komise ministerstva financí, vedená náměstkem ministra Janem Mládkem.
Mertlík nepopírá, že letos v únoru při jednání kabinetu hlasoval za veřejné výběrové řízení pro ŽBS. Tvrdí však, že šlo o běžný postup. „Veřejná výběrová řízení se uplatňují v drtivé většině privatizačních kauz a odpovídají strategii této vlády, vysvětluje. Dodává, že sociálnědemokratický kabinet má sice zájem, aby byl výnos z prodeje co největší, zároveň však chce zajistit budoucnost privatizovaných podniků. Proto má o vítězi rozhodnout i podnikatelský záměr.

Střihy na míru.
Firma Bijou Terra mohla díky předchozí účasti svého zástupce Otakara Havla v představenstvu ŽBS zpracovat podnikatelský záměr lépe než kterýkoli z jejích konkurentů. A například požadavek na „zabezpečení exportních trhů a posílení pozice na těchto trzích mohla splnit jedině ona a s ní spřízněné firmy. Stejně jako kritérium 2c, jež v usnesení vlády zní: „zajištění zachování a posílení tradičních kooperačních vazeb v rámci bižuterního průmyslu .
Ministr Mertlík uvedl, že si neuvědomuje, že vláda požadavkem na zachování dosavadních obchodních vazeb vyřadila ze hry všechny další zájemce. Připouští však, že tyto podmínky soutěže spatřily světlo světa v jeho úřadě. „Podmínky asi vznikly v příslušném odboru mého ministerstva, ale nevzpomínám si, že by v nich něco takového bylo, sdělil týdeníku EURO.
Podniky Bijou Terra jsou pro ŽBS jedinou domácí konkurencí. Obchodní vazby mezi nimi a ŽBS jsou velmi pevné, protože si jsou navzájem dodavateli i odběrateli polotovarů. Železnobrodské sklárny navíc stejně jako podniky Bijou Terra většinu své produkce vyvážejí přes vývozní společnost Jablonex.

Překvapivý obrat.
Kabinet sice souhlasil s veřejným výběrovým řízením i s předloženými podmínkami, ale podezření, že toto rozhodnutí nahrálo firmě Bijou Terra, poněkud neodpovídá fakt, že zároveň překvapivě stanovil pro prodej akcií poměrně vysokou cenu. V usnesení vlády se pak objevilo, že za většinový balík akcií požaduje minimálně 240 milionů korun.
Firma Bijou Terra původně očekávala, že by sklářský podnik mohla koupit přímo a daleko levněji. Týdeník EURO má informace, že před vyhlášením soutěže nabízela za akcie ŽBS osmdesát milionů korun.
O limitu ve výši 240 milionů korun se před zasedáním kabinetu nikdo nezmínil. Je zřejmé, že se o něm rozhodlo až při vlastním jednání, a to proto, že si někteří členové vlády vyžádali podrobnější údaje o podniku. Z nich vyplývalo, že společnost ŽBS nemá žádné úvěry ani závazky po lhůtě splatnosti a na účtech má volně k dispozici (a pro nového majitele tím k okamžitému použití) přes sto milionů korun.

Kdo je v pozadí?
Výběrová komise nyní mimo jiné uvedla, že jako vítěze soutěže doporučila firmu Bijou Terra, protože má transparentní vlastnické vztahy. Jenže kolem firmy Bijou Terra se už dříve vytvořila naprosto neprůhledná pavučina vzájemných vlastnických a personálních vztahů.
Společnost Bijou Terra má tři základní vlastníky, sklářské firmy Ornela, Bižuterie Česká mincovna a Preciosa. Všechny se privatizovaly v první polovině devadesátých let, hlavně takzvanou manažerskou privatizací. Kdo však tyto firmy ovládá nyní, nelze z veřejně dostupných zdrojů, obchodního rejstříku a databáze Burzy cenných papírů, vůbec zjistit.
Na základě výpisů z obchodního rejstříku se nicméně zdá, že se základní vlastnická skupina vytvořila kolem šéfů Jablonexu a lidí z bývalého podniku zahraničního obchodu Skloexport. Například Ludvík Karl, který nyní působí ve statutárních orgánech Preciosy, Jablonexu, PBO a NLT, byl ve Skloexportu ještě předlistopadovým šéfem a výpis z obchodního rejstříku uvádí, že byl od roku 1983 členem představenstva. Jaroslav Halfar, který je nyní ve statutárních orgánech Jablonexu a Ornely, byl v letech 1993 až 1996 předsedou dozorčí rady Skloexportu. Jan Bohuslav, který figuruje ve firmě Bižuterie Česká mincovna a ve společnosti Bijou Bussines, byl členem představenstva Skloexportu až od data likvidace této společnosti, tedy od května loňského roku.
Společnost Železnobrodské sklo, která vyrábí skleněné perly, bižuterii, hutní sklo a skleněné figurky, zaměstnává téměř dvanáct stovek lidí. Při tržbách 418 milionů korun vytvořila vloni dvacetimilionový čistý zisk. Za první pololetí letošního roku zvýšila tržby o čtvrtinu a vykázala hrubý zisk 75 milionů korun.