Češi, nepospíchejte - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Češi, nepospíchejte

, Jan Žižka,
Češi, nepospíchejte
Zdroj: Euro.cz

Ekonomka EIU předpovídá odklad přijetí eura

Není důvod pro spěch při zavádění společné měny, radí Česku Leila Buttová, ekonomka prestižního analytického útvaru Economist Intelligence Unit, která sídlí v New Yorku.
EURO: Je možné očekávat, že Česko vstoupí do eurozóny v roce 2010?
BUTTOVÁ: Pokud Česko hodlá splnil svůj cíl a stát se členem eurozóny v roce 2010, musí se připojit k mechanismu směnných kurzů ERM 2 v roce 2007 nebo 2008. V roce 2009 se pak bude posuzovat, jak plní maastrichtská kritéria. V současnosti má Česko největší potíže s kritériem, týkajícím se rozpočtového deficitu, dle něhož celkový schodek nesmí překročit tři procenta HDP. Stejně jako u Polska a Maďarska se zdá, že se vstupování do eurozóny protáhne za rok 2010, vzhledem k nedostatku potřebné politické vůle snížit rozpočtový schodek. Je pravděpodobné, že předvolební rozpočtová opatření ještě vzdálí fiskální deficity od maastrichtské hranice. Pokud navíc opoziční Občanská demokratická strana vyhraje parlamentní volby v roce 2006, bude to dále komplikovat vyhlídky, neboť ODS a její bývalý vůdce, prezident Václav Klaus jsou výrazně euroskeptičtí.

EURO: Které datum vstupu Česka považujete za nejrealističtější?
BUTTOVÁ: Vzhledem k destabilizujícím spekulacím vůči maďarskému forintu v roce 2003 jsou středoevropské ekonomiky zdrženlivé vůči zapojování do mechanismu ERM 2 do té doby, než budou mnohem blíže plnění většiny kritérií pro přijetí eura. Problémy se snižováním rozpočtového deficitu ukazují, že se Česko pravděpodobně k eurozóně nepřipojí minimálně do roku 2011. A pokud po volbách v roce 2006 přijde k moci ODS, přijetí společné měny se může ještě oddálit.

EURO: Vezmete-li v potaz potřeby české ekonomiky, jaké datum by bylo nejvhodnější?
BUTTOVÁ: Zastánci brzkého členství v měnové unii argumentují, že Česko jako malá a otevřená ekonomika, je už nyní vysoce integrovaná s Evropskou unií prostřednictvím obchodních toků. Bude tedy profitovat ze stability spojené s jednotnou měnou. Přijetí eura má navíc povzbudit růst nízkými úrokovými sazbami, vyššími hodnotami aktiv a odstraněním rizika směnného kurzu. Je nicméně možné říci, že euro je ekonomickou svěrací kazajkou určenou pro vyspělé ekonomiky a nevhodnou pro méně vyspělé země, které ještě mají dokončit dalekosáhlé strukturální a institucionální změny. Pokud se budou kandidáti snažit splnit podmínky pro přijetí eura příliš rychle, mohou brzdit ekonomiku. Přísnější měnová politika zaměřená na omezování růstu cen může například udusit zvyšování produktivity a hospodářský růst. To je zvláště důležité vzhledem k enormním ekonomickým rozdílům mezi novými členy Evropské unie a patnáctkou dřívějších členů. A pokud jde o fiskální politiku, jakékoliv uklouznutí může být penalizováno prostřednictvím Paktu stability a růstu. Rozhodnutí odložit vstup do eurozóny proto může být výhodné pro ekonomické vyhlídky Česka.

EURO: Jaké mohou být důsledky, pokud bude vstup odložen?
BUTTOVÁ: Současní členové měnové unie ï Evropská komise nedávno signalizovali, že by odklad v procesu přijímání dalších členů uvítali. Takovéto chápání bylo posíleno po dvojím odmítnutí ústavy Evropské unie a následujících spekulacích ohledně budoucnosti unie a eura. Připuštění ekonomik s relativně vysokým růstem a inflací do oblasti eura by komplikovalo poslání Evropské centrální banky (ECB) při stanovování politiky. Dokonce i za současných podmínek je pro ECB velmi složité stanovit úrokovou míru, která by byla stejně vhodná pro dynamické členské ekonomiky jako Irsko, ale i pro spíše stagnující giganty – Francii, Itálii a Německo. Středoevropské ekonomiky představují větší konkurenční hrozbu pro EU 15 než Slovinsko a baltské státy, jejich přijetí do měnové unie je kontroverznější. Je pravděpodobné, že směnný kurz, při kterém se Česko a Slovensko připojí k euru, bude předmětem intenzivní debaty, neboť jejich automobilový průmysl představuje hrozbu pro státy západní Evropy. Lze si představit, že automobilové lobby ve Francii, Německu a Španělsku mohou požadovat, aby se slovenská a česká měna připojily k euru při vyšším kurzu, čímž by se oslabila jejich exportní konkurenční schopnost. Kromě vyššího růstu může odklad vstupu poskytnout Česku příležitost k tomu, aby usilovalo o oslabení měny, která byla v posledních několika letech mimořádně silná. Česko by se tak nakonec mohlo připojit k mechanismu ERM 2 při mnohem výhodnějším směnném kurzu.

EURO: Co když jiné země, jako baltské státy či Slovinsko, budou schopné vstoupit dříve než Česko? Bude to znamenat něco zásadního?
BUTTOVÁ: Ve skutečnosti nikoliv. Vždy se předpokládalo, že baltské státy a Slovinsko se připojí dříve než čtyři větší středoevropské země. Vyplývalo to z jejich solidní fiskální pozice. Očekává se, že baltské státy a Slovinsko vstoupí do eurozóny v letech 2007 až 2008, pokud splní inflační kritérium. Jde o malé ekonomiky, takže to bude mít na Česko malý dopad. Pokud jde o Středoevropany, je Slovensko jedinou zemí, která by pravděpodobně mohla vstoupit do měnové unie do roku 2010, zatímco Česko se pravděpodobně připojí s Polskem a Maďarskem.