Černí pasažéři dluží dopravním podnikům 380 nových autobusů. A stále přibývají - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Černí pasažéři dluží dopravním podnikům 380 nových autobusů. A stále přibývají

,
Černí pasažéři dluží dopravním podnikům 380 nových autobusů. A stále přibývají
Zdroj: Profimedia.cz

Bezmála 380 dvanáctimetrových autobusů, konkrétně 1,7 miliardy korun. Taková je hodnota pohledávek za černými pasažéry vůči dopravním podnikům za poslední tři roky. Jen necelá čtvrtina zachycených černých pasažérů totiž pokutu zaplatí. Ročně tak dopravní podniky a veřejné rozpočty obcí přicházejí o stamiliony korun, které by mohly investovat do zlepšení komfortu a dostupnosti hromadné dopravy nebo do oprav infrastruktury. Vyplývá to z údajů Sdružení dopravních podniků ČR (SDP).

Neblahý trend tedy pokračuje. Černí pasažéři neubývají a dopravní podniky velkých měst si stěžují na rostoucí objem pohledávek z pokut za jízdu bez platného cestovního dokladu.

Zároveň vlivem legislativních změn v posledních třech letech pod rouškou „humanizace exekucí“ a „ochrany dlužníka“ se vychýlily pomyslné misky vah mezi dlužníky a věřiteli, a klesá tak vymahatelnost pohledávek.

Praha i Brno vymáhají nadstandardně

„Na černé pasažéry doplácejí všichni ostatní cestující. Jde totiž o poměrně velké částky, za které už by bylo možné v každém dopravním podniku pořídit několik nových tramvají či desítky autobusů. Jen z loňského roku nám tak zůstalo zhruba 270 milionů korun nevymožených pohledávek za černými pasažéry,“ říká Ladislav Urbánek, dopravní ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).

I přesto DPP ještě patří k těm nadprůměrně úspěšným, protože v roce 2016 se mu podařilo vymoci 37,6 procenta z písemně uložených pokut, zatímco průměr za 17 největších městských dopravních podniků v Česku činil 28,5 procenta.


Přečtěte si o nápaditém řešení:

Noční amnestie. Kreativní krok proti černým pasažérům

 Revizor


V Brně jsou na tom statisticky ještě lépe než v Praze. Od roku 1995 do 2016 dluží Dopravnímu podniku města Brna (DPMB) cestující za neuhrazené pokuty celkem „jen“ 159 milionů korun.

V minulém roce zde vzniklo 68 tisíc pohledávek, uhrazeno na účet DPMB bylo celkem 43 tisíc pohledávek, tedy 63 procent.

„Jedná se zejména o pohledávky, kdy cestující zapomenou předplatní jízdenku doma a dodatečně ji přinesou ukázat. Ostatní pohledávky jsou dále vymáhány. Po předání advokátní kanceláři je úspěšnost vymáhání zhruba 16 procent v časovém horizontu dvou až tří let,“ informovala web Euro.cz mluvčí DPMB Barbora Lukšová.


Jaký je trend u 17 největších městských dopravních podniků v Česku
 Jaký je trend pokut u 17 největších městských dopravních podniků v Česku
Pramen: SDP


Se snížením vymahatelnosti pohledávek zároveň rostou jejich objemy. V roce 2016 tak 17 největších městských dopravních podniků přišlo celkem o téměř 606 milionů korun, které mohly využít na investice. O rok dříve to bylo přes 591 milionů a 580 milionů korun v roce 2014.

V Německu jde o trestný čin

„Zákon nám bohužel nedává příliš velkou oporu ve vymáhání pohledávek, a proto se nám daří získat jen malou část z uložených pokut,“ vysvětluje Michal Kraus, předseda SDP.

„Inspiraci, jak situaci řešit, bychom mohli hledat například v sousedním Německu, kde opakovaná jízda načerno je klasifikována jako trestný čin. Hlavně bychom uvítali změnu pohledu politiků na tento typ pohledávek. Hodnotu 1,7 miliardy považuji za dramatickou, nikoli bagatelní. Zejména proto, že podstatná část finančních zdrojů dopravních podniků pochází z veřejných rozpočtů obcí.“

Změny spíše negativní

Další změny v legislativě, které ministerstvo spravedlnosti připravuje, ovšem pozici dopravních podniků jako věřitelů spíše oslabují.

„Předpokládané snížení počtu exekutorských úřadů po snížení exekutorských odměn od dubna letošního roku a další připravovaná legislativní opatření, jako je teritorialita exekutorů (exekuce se řídí bydlištěm dlužníka – pozn. red.), platby nevratných záloh exekutorům (nevratných i v případě neúspěšnosti exekuce – pozn. red.) nebo zastavení exekuce po dvou letech v případě její neúspěšnosti, by znamenaly významné zvýšení administrativy spojené s vymáháním a podstatné zvýšení nákladů,“ vysvětluje Antonín Macháček, výkonný ředitel SDP ČR.

Pro dopravce totiž neplatí argument, často opakovaný ministrem spravedlnosti – totiž že každý má zvážit, komu poskytne půjčku či službu a zda mu následné vymáhání dluhu stojí za to. Dopravní podniky poskytnutí služby nikomu předem odmítnout nemohou a vymáhat musí – pohledávky totiž mají jednoznačnou vazbu na veřejné rozpočty.

Čtěte také:

Dopravní podnik vydělal na jízdném 3,7 miliardy korun.

Začne se u Pankráce. Metro D vyústí před nákupním centrem


Ohodnoťte tento článek
Diskuze