Ruský prezident Putin si vyřizuje účty s ropným magnátem Chodorkovským a kvůli tomu možná čeští řidiči zaplatí za benzin o něco více. Jako by nestačilo, že občané a firmy pravidelně musejí u pump sáhnout hlouběji do peněženky kvůli daňové nenasytnosti vlastní vlády.
O další peníze přicházíme kvůli tomu, že svět není ideálně uspořádán. Války, revoluce i autoritativní vládci vytvářejí chaos, kterému všichni platíme daň.
DAŇOVÁ PŘIRÁŽKA ZA NESTABILITU
Cena ropy v posledních měsících povětšinou stoupá, ačkoli k tomu, technicky vzato, není žádný důvod. Nikdy nebyl takový přebytek této surovin jako dnes. Objevování nových nalezišť roste tempem, které přidělává vrásky na čelech ideologů doktríny trvale udržitelného rozvoje. Jenomže nestačí černé zlato mít, musí se také vytěžit a bezpečně dopravit k zákazníkovi.
Bohužel, islamističtí teroristé jsou proti. K nestabilitě v Perském zálivu se teď přidal i Putin se svým honem na čarodějnice. Chodorkovského Jukos, který se státní mašinérie rozhodla zlikvidovat, ovládá i část ropovodu, kterým přitéká surovina do
Česka. Ropa se zřejmě bude muset vozit oklikou přes Terst, což by její cenu o něco zvýšilo.
SMRTONOSNÝ PACIFIZMUS
Expanze cen ropy usvědčuje z holého nerozumu všechny, kteří nepodporují třeba i násilné šíření svobody, demokracie a práva, jak ho dnes reprezentují Spojené státy. Možná takovým holubicím povahám nevadí, že tahle pštrosí politika přezíravě ponechává trpící miliony lidí jejich nešťastnému osudu. Pokud ovšem nejsou zabedněnými ideology a prostě jen nevidí důvod, proč se angažovat někde v horoucích peklech, případně by rádi ušetřili státní rozpočet (třeba aby zbylo více na domácí lenochy), pak by se hodně rychle měli naučit počítat.
Každý dolar či euro investované do bezpečnějšího a uspořádanějšího světa se všem demokratickým státům bohatě vyplatí. V tomto případě skutečně funguje levicovými politiky tolik oblíbená teorie multiplikátoru - prostě proto, že jen díky úspěšnému boji s chaosem zůstanou zachovány životy a hodnoty, které by jinak přišly nazmar. To znamená, že tu jde opravdu o rozšíření produktivní základny, nikoli jen o přehazování peněz zjedná hromady na druhou.
Snaha o zavedení vlády práva na Blízkém východě je nevděčná, namáhavá, drahá. Zřejmě proto dává Evropa přednost pozici černého pasažéra. Tvrdě kritizuje Spojené státy za jejich politiku, šetří prostředky i vlastní vojáky a přitom profituje z globálních výhod, které přinášejí vítězná americká tažení.
DAŇ ZA NESVOBODU
Evropané jsou také tradičně tolerantnější k autoritativním metodám ruských vládců. Kauza Jukos však ukazuje, že základní svobody včetně práva na majetek nejsou jen jakousi kulturní zvláštností vyspělejší části světa, ale přirozenou nutností. Špatní počtáři svou přezíravost k nim pocítí na vlastním obchodě. Potíž je, že deficit svobody dopadne dlouhodobě na všechny, zatímco někteří z něj mohou po nějakou dobu slušně profitovat.
Bohužel, Evropská unie vyhazuje stovky miliard eur na lobbistické programy, ale pro udržování klidného světa není schopna dát dohromady více než několik bojeschopných divizí. Takže jsme vlastně zdaněni dvakrát - musíme živit drahý sociální stát a ještě doplácíme na chaos, který se šíří i díky neprozíravosti evropských politiků.
ČLÁNKY DO MAILU