BURZOVNÍ MRAKY - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

BURZOVNÍ MRAKY

, Karel Klein,
BURZOVNÍ MRAKY
Zdroj: Euro.cz

Někteří brokeři vyklízejí kvůli nedostatečné nabídce pozice

Několikaleté nářky, že se na tuzemském kapitálovém trhu nedá téměř s ničím obchodovat, dostávají opět konkrétní podobu. Po slovech a činech mnohých fondů, které přiznávají, že vylepšit si svá portfolia v českých poměrech již nelze, a poohlížejí se proto po akvizicích venku, přiznávají cosi obdobného i brokerské firmy. Tato skutečnost potrápí především pražskou burzu.
Burzovní informace z minulé středy hovoří o tom, že několik členů snížilo na vlastní žádost aktivitu v takzvaném obchodním systému SPAD (Systém na podporu obchodů s akciemi a dluhopisy). To je prestižní obchodní segment burzy, kde se obchoduje s těmi nejlepšími akciemi, které tuzemský kapitálový trh má.
Burza vyvinula tento produkt na přání obchodníků před více než dvěma lety, aby zvýšila objem svých obchodů a zprůhlednila je. To se jí také povedlo. Dokázala totiž tehdejší nepříliš transparentní přímé transakce přetáhnout právě do SPAD, do systému, kde se tvoří ceny podle regulérní nabídky a poptávky. Smyslem SPAD je to, aby jednotliví členové burzy – tvůrci trhu – povinně kótovali jednotlivé tituly ve SPAD (nyní je jich osm), a tím vytvořili jejich potřebnou likviditu.
Jestliže ještě nedávno evidovala burza osmnáct těchto tvůrců trhu neboli market makerů, nyní je jich již jen čtrnáct (viz tabulka). Úplně kótovat přestaly brokerské firmy Finnex, IPB, ABN Amro a i–Tech Capital (dříve brokerská společnost Stratego Invest).

Do čeho investovat?
K vyklízení pozic tvůrců trhu dochází kvůli tomu, že se jim ekonomicky nevyplácí kótovat mnohé tituly. Někteří market makeři odcházejí ze SPAD úplně, další právě redukují počty svých kótovaných společností. Jinými slovy, ubývá nabídka kvalitních českých akcií. A to zmiňovaná osmička blue chips ve SPAD – RIF, IPS Praha, ČEZ, Komerční banka, Česká spořitelna, České radiokomunikace, Unipetrol a Český Telecom – brzy opět prořídne. Před nedávnem byly vyřazeny po převzetí ČSOB akcie IPB. RIF se zanedlouho otevře a jeho podílové listy zmizí z burzy rovněž. Obdobné to bude, zdá se, s akciemi IPS Praha, kde ovládl společnost majoritní akcionář – Skanska. Ten zřejmě po vykoupení akcií od minoritních akcionářů stáhne tyto cenné papíry z burzy také.
Zprávy z burzy hovoří o tom, že Komerční banka přestala kótovat Český Telecom, ČEZ, IPS a RIF. Brokeři společnosti ING Barings zase nekótují IPS. Důvody jsou podle analytiků jasné. „Ubývá lukrativních titulů, říká Daniel Brzkovský z SI Asset Management, který se pohyboval v systému SPAD řadu let. Po dokončení privatizace některých českých titulů, jako jsou České radiokomunikace či Telecom, to bude podle něj ještě horší. Noví majoritní vlastníci těchto firem nebudou mít rozhodně zájem s akciemi na pražské burze ve zvýšené míře obchodovat. „Snižuje se prostě atraktivita našeho kapitálového trhu jak pro domácí, tak pro zahraniční investory, dodává Brzkovský. Podobně mluví i Daniel Gladiš z ABN Amro. „Český akciový trh se zmenšuje, naše banka se rozhodla soustředit na Evropu, kde jsou lepší příležitosti. I proto se stahujeme z kótování v pražském SPAD, uvádí.

Burzovní vrásky.
Opouštění pozic některých členů burzy působí nepříjemnosti především pražské burze, která je živa hlavně z poplatků za burzovní obchody. I když v letních měsících nejsou tyto obraty nikdy oslnivé, přesto makléři upozorňují, že objemy obchodů ve SPAD jsou v posledních měsících zhruba třetinové v porovnání s jarem. Něco jde určitě na vrub zmiňovanému prázdninovému odpočinku, cosi má však jistě na svědomí právě pokles aktivity market makerů a úbytek lukrativní nabídky cenných papírů. „Není to zatím žádné drama, ale musíme s tímto jevem do budoucna počítat, uvedl k tomu pro týdeník EURO zástupce generálního tajemníka pražské burzy Vladimír Ezr.
Teď jde podle jeho slov o to, aby burza nabídla investorům náhradní možnosti. Tím je myšleno třeba vytvoření fungujícího trhu s novými primárními emisemi. O něm sice burza mluví již dlouho, zatím však bez konkrétních výsledků. Nutno přiznat, že to není její vina, protože se zatím nenašel nikdo, kdo by chtěl úpisem akcií prostřednictvím kapitálového trhu vydělat, jak je to ve světě obvyklé. Ezr také tvrdí, že je nutno vylepšit pro investory například obchodování s dluhopisy, globálními depozitními certifikáty, podílovými listy otevřených podílových fondů či zahraničními cennými papíry.

Pomůže Evropa?
Jedno je jisté, aby přežila, musí si pražská burza najít své místo, a to někde v globalizující se Evropě. Jako samostatná regionální burza nemá do budoucna šanci. To ví moc dobře i vedení pražské burzy. Proto před více než rokem navázalo spolupráci se svými středoevropskými kolegyněmi – Budapeští, Varšavou, Lublaní a Bratislavou o společné standardizaci těchto trhů. Zda vyústí v jejich sloučení, aby se staly atraktivnější pro investory, je nyní předčasné předjímat. Burza předpokládá, že výstupy spolupráce středoevropských burz zveřejní na podzim. Letos také tento organizátor trhu podepsal smlouvu o spolupráci při výměně informací s londýnskou burzou.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze