Bude v Brně jezdit metro?

17. března 2009, 00:00 - Erich Handl
17. března 2009, 00:00

Několik desítek let se v Brně řeší výstavba podzemní dráhy. Je zahájenítohoto projektu reálné v příštích několika letech? „Diskuze nejsou rozhodně u konce a jsou předmětem územního plánu města,“ říká brněnský primátorza ČSSD a stínový ministr dopravy Roman Onderka.

Do deseti let chce mít Brno sto nových tramvají.

Autor: Profit - Luděk Vycpálek Jak byste člověku, který v Brně nebyl posledních 15 let, a dnes se tam chystá vypravit hromadnou dopravou, popsal změny, které se za tu dobu uskutečnily?

Největší změnou je určitě vznik integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, jenž zde zajišťuje veřejnou dopravu, a s ním spojené přestupní terminály, například ten u Královopolského nádraží. Regionální autobusy dříve zajížděly až do centra a neúnosně zatěžovaly provoz, zatímco dnes si z nich cestující pohodlně přestoupí na městskou hromadnou dopravu. Jízdenka, s níž přijeli do města, jim v rámci jednotného tarifu platí i na MHD. Spolupracujeme s vedením kraje a od roku 2002 postupně integrujeme dopravu v celém regionu. Do roku 2010 bude tímto způsobem fungovat spojení v celém Jihomoravském kraji. Neustále prodlužujeme trasy tramvají i trolejbusů. Ty dnes již zajíždějí do původně okrajových zón i mimo hranice města.

Určitě jde o nákladné projekty. Kde na to město a kraj berou peníze? Nemuseli jste se zadlužit?

Kvalitní hromadná doprava patří mezi jednoznačné priority současné brněnské koalice. Postupujeme systémem průběžného financování z vlastních zdrojů. Z městského rozpočtu na ni ročně přispíváme více než 1,1 miliardy korun. Samozřejmě nám velmi pomáhají dotace z regionálních operačních programů Evropské unie. Díky nim jsme na území Brna mohli přestavět řadu přestupních terminálů. Byla upravena nástupiště, na terminálech si lidé mohou koupit občerstvení, časové kupony, pamatovali jsme i na zázemí pro řidiče MHD. Nosným prvkem dopravního propojení kraje je železnice.

Bude v Brně někdy jezdit metro? Je pravda, že vzhledem k historickému uspořádání je centrum Brna kolizní bod, který neumožňuje plynulý průjezd, takže se vždy uvažovalo o podzemním řešení. Dřívější projekty rychlé tramvaje vystřídalo lehké metro na pneumatických kolech, ale v centru by to znamenalo jít hodně hluboko pod zem, takže je potřeba počítat s časem nutným pro výstup na povrch. Později přišel kraj s projektem takzvaného severo-jižního kolejového diametru, tedy zaústěním v oblasti Králova Pole a vyústěním u Komárova v blízkosti dálnice D1 s možností taktové příměstské dopravy. Ve hře byla i varianta východ-západ. Tyto diskuze nejsou rozhodně u konce a jsou předmětem územního plánu města. Samozřejmě je tu i otázka nákladů, které by byly skutečně extrémní. CHCEME NÍZKOPODLAŽNÍ TRAMVAJE

Jak vlastně funguje brněnský dopravní podnik? Podnik je akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem. V rámci propojení jednotlivých dopravců funguje koordinátor, společnost Kordis, která tržby přerozděluje mezi jednotlivé dopravce. Dopravní podnik vlastní velkou část infrastruktury, například koleje, měnírny či dispečink, část je v majetku města. V současné době analyzujeme variantu, kterou mimochodem podporuje i Evropská unie, tedy oddělení dopravních cest a dopravy samotné. Město by se mohlo lépe zaměřit na zlepšování infrastruktury. Brno provozuje 14 typů tramvají, šest typů trolejbusů a osm typů autobusů. Jaký je technický stav vozového parku?**

Vzhledem k rozdílnému stáří vozidel se liší i jejich stav. Navíc provoz více typů zvyšuje náklady na jejich údržbu. Rádi bychom šli cestou sjednocení vozového parku. V roce 2007 koupil dopravní podnik mimo jiné první dvě nové nízkopodlažní tramvaje Škoda 13T designu Porsche, v průběhu nadcházejících deseti let plánujeme pořízení sta tramvají pro Brno, a nyní řešíme možnosti financování. Určitě uvažujeme o nízkopodlažní verzi, jednak kvůli většímu komfortu cestujících, ale také s ohledem na úspory času a v souvislosti s tím i provozních nákladů. Těch nedosáhneme zvýšením cestovní rychlosti, ale pouze urychlením nástupu a výstupu z vozů.

Pokud jde o městské autobusy, odbor životního prostředí doporučil snížit emise, dokonce se v projednávané legislativě uvažuje o omezení dopravy, tedy i autobusů, ve smogových situacích, takže z tohoto pohledu je velmi dobrou alternativou provoz na plyn, jako to funguje například v Bratislavě.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Volby 2017: kde volit, aneb jak najít volební místnost
Auta
Kia Stinger oficiálně přijela na český trh. Je to auto,…
Kam se poděl Natural 95 a běžná nafta? Nikam, teď se značí E5 a B7
Kolik může stát Škoda Karoq „v plné palbě“? Klidně přes milion
Jaguar zvažuje nástupce modelu XK. Použil by upravenou platformu z F-Typu
Volkswagen chce závodit s elektrickým prototypem. Zřejmě zkusí Pikes Peak
Technologie
Tip: Jak odložit instalaci Windows 10 Fall Creators Update na pozdější dobu?
HP představilo pracovní konvertibilní tablet pro lidi pracující s nástroji firmy Adobe
Levněji to ještě nebylo. Office 365 na celý rok jen za 599 Kč
Až do soboty zdarma. Stáhněte si tahovou strategii Civilization III
Jdete zítra volit? Liftago, SmileCar a Rekola vás k urně svezou zadarmo
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít