BUDE TO ŘEŽ - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

BUDE TO ŘEŽ

, Josef Michl,
BUDE TO ŘEŽ
Zdroj: Euro.cz

Místo labutí písně víří bubny

Dubnové rozhodnutí Parlamentu o ukončení činnosti duty tax free prodejen na silničních hraničních přechodech ke konci letošního roku není nezvratné. Minimálně jednou, ne–li ještě několikrát, kolem tohoto problému vypukne zákonodárná řež, a to na základě poslaneckých pozměňovacích návrhů k zákonným normám. Problematika duty free souvisí s daní z přidané hodnoty a spotřebními daněmi, takže první příležitost poskytuje poslanecký návrh na prodloužení splatnosti spotřební daně u menších plátců, který je nyní ve druhém sněmovním čtení.

Dánské veto.
Prezident Českého duty tax free sdružení Luděk Fiala je přesvědčen, že sdružení má dost sil k tomu, aby dokázalo vyvrátit dvě základní teze ministerstva financí a přesvědčit dostatek zákonodárců o správnosti svých argumentů. Finance tvrdí – a tento názor sdílí i ministerstvo zahraničí – že prodloužení existence duty tax free prodejen by ohrozilo náš vstup do Evropské unie, protože by to znamenalo nesplnění jedné z podmínek přidružovacího procesu. Duty tax free prodejny jsou prý mimoto zdrojem daňových a celních úniků a jejich existence odporuje požadavku rovných podmínek pro podnikání.
„Unie se na rušení duty free připravovala mnoho let a šlo to ztuha, podotýká Fiala. „U nás se o tom moc nemluví, ale když se v červnu 1999 rozhodovalo o případném prodloužení existence duty free v rámci EU o další dva roky, rozhodlo veto Dánska, motivované zástupnými, čistě vnitropolitickými důvody. Všichni ostatní byli pro. Mimoto zrušení duty free v EU se týká jen jednotného celního prostoru uvnitř unie, ale nikoliv jejích hranic s třetími zeměmi. Podle člena výkonného výboru sdružení, jednatele společnosti Unimex Jaromíra Šmejkala přitom i uvnitř unie existuje řada výjimek. „Klasickým příkladem enklávy s duty tax free obchody je například německý Helgoland. Nejde o to jít proti unii, ale v několika jiných záležitostech je naše přizpůsobení standardům EU termínováno okamžikem vstupu a nikdo nedokázal vysvětlit, proč bychom se toho, co je pro nás výhodné, měli zbavovat dříve, než je to nutné.

Levá a pravá.
Osmnáct členů Českého duty free sdružení představuje – až na dvě výjimky – celý český trh. Patří mezi ně jak přímo obchodníci – například Unimex, tak výrobci zboží – Philip Morris, Reemtsma, Jim Beam a podobně. Jde o podnikání díky daňovému zvýhodnění velmi výnosné, což nepopírají ani lidé z oboru. Jejich dodatek ale zní: je to výhodné i pro stát. Po–dle údajů sdružení odvedly členské firmy od roku 1994 do loňska téměř dvě miliardy korun na daních z příjmu právnických osob a osm set milionů na odvodech a daních ze závislé činnosti. Dalším argumentem je zaměstnanost – duty free trh dává pracovní příležitost více než dvěma tisícům lidí.
Podle Fialy jsou spory kolem duty free do jisté míry ilustrací situace, kdy pravá ruka neví, co dělá levá. Úsek přímých daní na ministerstvu financí musí být s duty free spokojen, ale lidem starajícím se o nepřímé daně vadí scházející daň z přidané hodnoty. Ministerstvo tvrdí, že po ukončení duty free obchodování by se tamní zboží prodalo stejně, ale už s DPH, a tedy vyšším výnosem pro stát. Sdružení oponuje: omyl. Objem zboží prodávaný v duty tax free shopech prý z větší části z české obchodní sítě vypadne, nebo ho zařadí do svého sortimentu vietnamští trhovci, jejichž daňová disciplína je problematická.
Kdo má pravdu? To se patrně zjistí až tehdy, kdy k popsané situaci dojde. Fakt je ten, že ministerstvo financí a celní správa argumentují údajnými daňovými a celními úniky v duty free byznysu v řádu stamilionů až miliard korun. Reálná fakta a čísla však dosud nikdo nepoložil na stůl. Také se nestalo, že by někdo přišel o povolení k tomuto podnikání, ačkoliv ministerstvo má právo to v případě neplnění podmínek učinit.

Las Vegas.
Pochybnosti kolem duty free vznikly do značné míry kvůli „Las Vegas na hraničních přechodech Hatě a Hevlín, kde se duty free aktivity proplétají s normálně zdaněnými obchody, včetně supermarketu či benzinových pump, a službami. Avšak brněnské celní ředitelství, které tyto konglomeráty nejvíc kritizuje, dopustilo, aby vznikly, protože orgány celní správy dávaly provozovatelům dobrozdání a byly i účastníky stavebního řízení při povolování tamních rozsáhlých staveb.

O vlas.
Pro Pavla Mertlíka bylo přesvědčení poslanců o nutnosti letošního zrušení duty free shopů jedním z posledních vítězných okamžiků v ministerské kariéře a 3. dubna odcházel ze sněmovny spokojen. Představitelé duty free sdružení se ale domnívají, že pro Mertlíka osobně nešlo o záležitost prvořadého významu a vycházel především z názoru svých úředníků. Od nového ministra financí Jiřího Rusnoka si slibují, že jako bývalý odborář a náměstek ministra práce a sociálních věcí bude víc slyšet na argumenty o zaměstnanosti v pohraničních okresech.
Vedle věcných argumentů ale do hry vstupují i subtilnější faktory dané názorem a zájmy každého z dvou set poslanců, jeho náladou a v neposlední řadě účastí na jednání. Poslední hlasování o duty free byla jako na houpačce. Šestadvacátého ledna, kdy se hlasovalo o pozměňovacím návrhu na prodloužení existence duty free do konce roku 2003, hlasovalo pro sto dvacet poslanců – o jedenadvacet víc, než bylo potřebné množství. Do třetího dubna, kdy se hlasovalo o senátním znění novely zákona o spotřebních daních, která posunula hranici fungování duty free shopů zpět do konce letošního roku, někteří poslanci – zejména z klubů KSČM, lidovců a Unie svobody – změnili názor. To mělo velký vliv na to, že senátní pozměňovací návrhy prošly. Ale jen těsně – o jeden hlas. Dvacet z těch, kteří podpořili návrh na prodloužení existence duty free, tehdy chybělo. Kdyby přišli, mohlo být všechno jinak.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze